Praha – V Jesenici u Prahy mají učitelé nezvyklé pomocníky. Se základy podnikání tam děti seznamují za pomoci včel. Žáci si zároveň osvojují základy pracovitosti, ohleduplnosti a učí se i vzájemné spolupráci. Právě to bývá ve škole často problém. Výuka v jesenické škole tak probíhá přímo u školních úlů.
Včely „pomáhají“ se základy podnikání
Ve 4. třídě probíhá výuka přírodopisu. Ve třídě ale žáci nezůstanou, probírá se totiž včela medonosná. A aby se o ní pouze nemluvilo a neukazovaly se jen obrázky, probíhá hodina u školních úlů. O žihadlo nikdo nestojí, proto si děti rozeberou různé kloboučky a čepičky.
Až k úlům ale děti nejdou, zůstanou za plotem. Na rámeček s pláství medu se ale podívají hodně zblízka. Mladší děti poznávají život včel, starší už získávají základy podnikání. Včelí úl potřebuje sestavit rozpočet, naplánovat investice. A zisk je v podobě medu. „Jde o to, vychovat poctivé, dobré hospodáře, to znamená děti, které přírodě rozumějí, neznají ji jen z televize nebo z monitoru počítače,“ vysvětluje ředitel jesenické školy Josef Buchal.
Mít včely přímo u školy je ale spíš rarita. V republice je přes čtyři tisíce základních škol, včelařských kroužků ale jen sto padesát. Těch školních zhruba třicet pět. Před sto lety přitom úly stály skoro všude. „Úly se vyskytovaly zejména na venkovských školách, kde předpisy nařizovaly, aby se děti seznamovaly se včelařstvím,“ připomíná Magdalena Šustová z Národního pedagogického muzea J. A. Komenského.
Sáhnout si na včelu přímo v hodině přírodopisu, na to se zde nezapomíná. Děti tak odliší včelu od trubce, který nemá žihadlo. V jesenické škole mají včely tři roky a za tu dobu je viděly už stovky dětí. Žihadlo ale dostaly jen dvě. Děti se také učí od včel být v klidu a nekřičet. Obojí se totiž může hodit. Jak ve škole, tak v životě.
Včely učí podnikání (zdroj: ČT24)