Olomouc/Slapy – Přemnožení divočáků, na které si letos stěžují zemědělci, už nezasahuje pouze pole či lesy. Na divoká prasata si začínají stěžovat už i lidé z obcí a měst. Chtějí, aby zakročili myslivci. Ti však tvrdí, že dalšímu množení prasat nezabrání – za vše podle nich mohou zemědělci, kteří vytvořili pole tak, že se v nich zvířata snadno skryjí. Změně zákona, která by usnadnila lov divočáků, se však myslivci brání.
Divoká prasata ryjí na polích i v obcích, myslivců je na ně málo
Díry, které divočáci vyryjí, jsou vidět takřka na každém poli. Podle zemědělců tam, kde se divoké prase nakrmí, už nic neroste. Škody však zdaleka nevznikají pouze na polích, potíže s divočáky jsou například i na golfových hřištích. Majiteli toho ve Vésce na Olomoucku každoročně ničí trávník za 50 tisíc korun, letos se objevily díry i uprostřed areálu. Vznikly tak mnohem větší škody než obvykle. „Je otázka několika týdnů i měsíců, než se trávník dá do původního stavu,“ upozornil Jan Císař z Golf Resortu Olomouc.
Ještě horší je to ve středočeských Slapech. I zdejší golfové hřiště divočáci poškodili, nezastavili ale ani u pláží slapské přehradní nádrže a začali se objevovat i v centru obce. „Jsou tak drzá, že lezou na farskou zahradu,“ rozzlobila prasata slapského starostu Františka Neužila. Podle pracovnice slapské fary Blanky Pikalové přicházejí divočáci v noci. „Za tmy je nevidíte, hlavně slyšíte. Jsou dost hluční a podle mě i nebezpeční,“ upozornila.
Prasečí invazi podle hospodářů odstartoval vstup do Evropské unie. Pro zemědělce začalo být lukrativní pěstování vysokých plodin, jako je kukuřice nebo řepka. V takových polích stáda nic neohrožuje a neruší. Podle předsedy Agrární komory Miloše Porče jsou ke změně situace potřeba dva kroky. „Zemědělci by měli ve velkých lánech kukuřice nebo řepky zasít průseky nějaké nižší plodiny, aby se dalo lovit – a myslivci mají za povinnost lovit,“ shrnul.
Monika Bezuchová o přemnožení divočáků (zdroj: ČT24)
Myslivci ale tvrdí, že lov divokých prasat neomezují pouze nevhodné podmínky na polích, ale také výrazná přesila zvířat – je jich asi 400 tisíc oproti 75 tisícům myslivců. Řadě z nich se navíc množství prasat regulovat nechce. „Regulace spárkaté zvěře je velmi náročná na čas a peníze. Myslivců, kteří jsou ochotni toto absolvovat, ubývá,“ poukázal místopředseda olomouckého mysliveckého spolku Vojtěch Vychodil. Sám loni ulovil šestnáct prasat, na každé ovšem musel číhat v průměru deset nocí.
Zajímavou posilu myslivcům slibuje připravovaná novela zákona, již chystá ministerstvo zemědělství. Myslivci se jí ovšem brání. Ministerstvo totiž chce umožnit vznik profesionálních loveckých agentur – to by však myslivcům narušilo jejich výsadní postavení, které si budují již od první republiky.