Hledání ztraceného údolí Vltavy usnadní muzeum v Chotilsku

Chotilsko  - Nová expozice v Chotilsku na Příbramsku mapuje jeden z nejmalebnějších úseků Vltavy, takzvané střední Povltaví, před vznikem Slapské a Štěchovické přehrady. Dobové fotografie a další archivní materiály dodalo Hornické muzeum Příbram. Návštěvníci na nich uvidí usedlosti a vesnice, které navždy zmizely z mapy.

Vesnické usedlosti a řadu malebných povltavských osad lze dnes spatřit už jen na fotografiích. V roce 1954 zatopila údolí slapská přehrada a několik obcí zmizelo ze světa i z mapy. „Máme kolem Vltavy spoustu rekreantů, kteří se zajímají o to, jak to vypadalo dřív, když tady přehrada ještě nebyla,“ uvedl Jiří Filgas.

  • Muzeum v Chotilsku zdroj: ČT24
  • Zaniklá Moráň autor: ČT24, zdroj: ČT24

Věrný model vystavený v Muzeu Vltavy tak návštěvníkům pomůže vytvořit si poměrně jasnou představu, jak zatopené údolí od zaniklé osady Záběhlice až po bývalé Svatojánské proudy vypadalo. „Je to území zhruba od sebe vzdálené asi 33 kilometrů, nicméně představuje skutečně ten nejmalebnější kout Vltavy,“ dodal autor výstavy Josef Velfl.

Moráň za první republiky byla terčem vodáků

Voda téměř před šedesáti lety zaplavila dnes už neexistující osadu Moráň. Kdysi ji tvořilo 14 domků. Za první republiky byla oblíbeným turistickým letoviskem a také plaveckou osadou. Od Moráně totiž řeka nabírala na dravosti, bylo to proto poslední možné zastavení vltavských plavců před obávanými Svatojánskými proudy.

  • Zaniklá Moráň autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Zaniklá Moráň autor: ČT24, zdroj: ČT24

Vystěhovávání obyvatel Moráně začalo už během II. světové války, kdy si tu nacisté zřídili výcvikový prostor SS. Následně oblast postihly dvě velké povodně spojené s ničivou ledovou dřenicí. Definitivně Moráň zmizela z mapy v roce 1954, kdy ji kompletně zatopila hladina slapské přehrady.

Vojtěch Pavelčík, autor knihy Moráň - zaniklá ves při Vltavě:

„Z těch chalup, které se tady nacházely, paradoxně byly tři hospody. Je to procentuálně poměrně velký poměr, což ale přímo souvisí právě s tím, že se tu zastavovali všichni ti plavci.“

Ze sochy zbyl jen podstavec, potapěči ho vyzvedli z hlubin

Před hostincem a mlýnem stála socha svatého Jana Nepomuckého, která se po zatopení poděla neznámo kam. Nedávno se podařilo zachránit alespoň její barokní podstavec. „Ten podstavec ležel v hloubce asi 40m, člověk si to nedokáže představit, tam je úplná tma. Byl úplně zanesený bahnem,“ uvedl historik Vojtěch Pavelčík. Zatím je památný sokl uložený na zahradě, která patří k muzeu. Pískovec totiž musí pořádně vyschnout. Pak se podstavec z roku 1784 stane součástí muzejní expozice.

Reportáž Lucie Rosí (zdroj: ČT24)