Jizva na tváři Holešovic mizí… a s ní obdivuhodná architektura

• Martina Adlerová

28. 5. 201328. 5. 2013, 06:37|Zdroj: ČT24

Likvidace bubenských dílen je v plném proudu

Zdroj: ČT24/Martina Adlerová

Praha - V bývalých železničních opravnách na nádraží v Praze-Bubnech se v posledních dnech dějí velké věci. Letos v dubnu se v dílnách přestalo definitivně pracovat a od června se celý areál začne rovnat se zemí. Budovy zasazené do prostředí obřího nádraží, dnes bubenských brownfields, byly kdysi památkově chráněny, léta se ovšem neopravovaly. Točily se v nich i exteriéry filmů, například Na kolejích čeká vrah a nedávný film Ve stínu. V článku je možné vidět fotky z konce května. Jedny z posledních, kde dílny ještě stojí.

Celý areál, který byl památkově chráněn, skoupila společnost Orco. Pozemky s patrovou budovou stanice historické Buštěhradské dráhy a drážními dílnami získala za 1,1 miliardy korun od SŽDC. Následně zažádala o zrušení památkové ochrany a ministerstvo kultury jí v roce 2008 i přes odpor části odborníků na průmyslové dědictví vyhovělo. 

Na konci dubna 2013 byla v dílnách ukončena výrobní činnost a prostory se začaly postupně vyklízet. Již letos v březnu byla fyzicky zlikvidována část železniční vlečky. „K 31. květnu tady definitivně končíme,“ řekl ředitel společnosti ATECO Herbert Adamy. „Odpojí se plyn, voda a přívod elektrického proudu a objekty opustíme. I když ta část budov situovaných před přesuvnou tady možná ještě několik let zůstane, ale hlavní výrobní hala a další objekty, ve kterých jsou umístěny jednotlivé dílny, budou postupně zbourány,“ dodává. 

Dnes už je podle Adamyho na památkovou ochranu pozdě. „To by znamenalo všechno zbourat a postavit znovu. Nosné trámy střechy začínají být shnilé, vždyť už před padesáti lety začalo střechou zatékat, ale teď už to dosáhlo takového rozsahu, že to prostě opravit nejde.“

V Bubnech by mohly vyrůst byty, kanceláře, obchody i koncertní síň

Pražské zastupitelstvo schválilo změnu územního plánu na konci ledna. Opoziční zastupitelé sice upozorňovali na údajné nedostatky navržené změny územního plánu, radní Tomáš Hudeček ale nakonec přemluvil zastupitelstvo, že je historický železniční areál „jizvou na tváři Holešovic“ a je třeba s ním po letech váhání něco udělat.  

Pražská nádraží - lukrativní pozemky a obrovská území s potenciálem

Je pravda, že technické budovy, kolejiště a zejména rozlehlé plochy nemají v současné době využití. A je také pravda, že Bubny se vesměs nacházejí na nejlukrativnějších parcelách v Praze. Ostatně, podíváme-li se i na další pražská nádraží, musíme uznat, že jde o obrovská území s potenciálem. Navíc je spojuje vynikající umístění, na kterém závisel rozvoj a urbanistické řešení celých městských čtvrtí.  

Možnosti, jak s obrovskými plochami naložit, jsou nesčetné. K nádražím mají co říct památkáři, kteří by rádi zachovali genius loci místa s mnohdy opravdu architektonicky zajímavými budovami, developeři, kteří v nádražích vidí lukrativní pozemky v centru Prahy, urbanisté a místní obyvatelé, kteří by zde vybudovali příjemný veřejný prostor, i zastánci kolejové dopravy, kteří doufají, že se éra vlaků ještě vrátí a obrovská seřadiště budeme opět potřebovat. 

Jedno je ale jisté - současný stav, kdy se v objektech neděje pro jistotu vůbec nic, vede k postupnému chátrání a devastaci budov, které by opravdu stálo za to zachovat. Dalším faktem je, že se Praha postupně rozrůstá do sídelní kaše, byty a další budovy se staví na zelené louce třicet kilometrů za Prahou, zatímco přímo v centru leží ladem stovky hektarů. Jen pro ilustraci - na nákladové nádraží Žižkov by se vešla celá nová čtvrť pro 30 tisíc obyvatel.

Benjamir Fragner, historik architektury:

„Podíváme-li se na mapu či letecké snímky, zjistíme, že historické budovy, jejichž architektonická i historická cena je nezpochybnitelná a které mají sílu stát se krystalizačními místy urbanistického rozvoje, zabírají ve skutečnosti z celého území jen zlomeček zastavitelného území. Přesto by měly podlehnout demolici? Nasnadě je otázka, proč jich nevyužít.“

Diskuse o využití prostoru poněkud zapomínají na původní funkci, kterou by mnohde stálo zato obnovit. Kdyby Praha začala pracovat s hustotou železniční sítě, kterou má k dispozici, žila by nádraží Vyšehrad, Bubny a Karlín a železniční síť v Praze by převzala roli páteřní sítě veřejné dopravy.

V Bubnech vznikly oblíbené cyklovozy i filmové pancéřované vlaky

Bubenské nádraží bylo jedno z největších nákladových nádraží v bývalém Československu, celý prostor má zhruba čtyřicet hektarů. Bývalé bubenské dílny stojí od roku 1873 přibližně uprostřed a zabírají čtvrtinu tohoto areálu. Hlavní hala, kde od roku 1873 probíhají opravy kolejových vozidel, má impozantní rozměry - cca 250 metrů krát 250 metrů. „Když před 140 lety byla postavena, tak to bylo doslova architektonické dílo, stavitelé si dali opravdu záležet,“ řekl Herbert Adamy.

Provozovna ATECO vznikla v roce 1993 a zaměstnávala řádově kolem stovky lidí. Dneska je kmenových zaměstnanců kolem třiceti. V minulosti se v Bubnech dělaly i filmové rekvizity, jako například obrněný vlak. „Nebylo to pancéřované, ale vypadalo to tak. Dělali jsme i několik historických vozů, jednalo se víceméně o napodobeniny.“ V Bubnech také vznikly cyklovozy i upravené vozy druhé třídy, kde namísto jednoho kupé vznikl prostor pro přepravu kol. V dobách největší slávy opravovali až 170 vagonů za měsíc. Více o historii dílen a celém prostoru se dočtete na webu Obzor online.