Dobřany (Plzeňsko)/Prameny (Chebsko) – Zadluženost měst a obcí je čím dále tím vyšší, loni stouply jejich závazky téměř o desetinu na celkových 90 miliard korun. O tuto částku se dělí přes tři tisíce obcí, tedy zhruba polovina z celkového počtu. Některé obce si půjčují kvůli nárůstu obyvatel a peníze investují do rozšíření infrastruktury, jiné zase doplácejí na neúspěšné projekty z minulosti a musí rozprodávat majetek.
Dluh má každá druhá radnice, celkem 90 miliard
Symbolem zadluženosti jsou už několik let Prameny na Chebsku. Obec kvůli exekucím přišla o veškerý majetek a starostka dnes úřaduje ve vlastním domě. Úřad po posledních volbách dlouho nechtěl nikdo vykonávat, současná představitelka Pramenů Michala Málková se srovnává s důsledkem dávné nevydařené investice. Obec tehdy připravovala stavbu stáčírny minerálních vod, jejíž stavbě nakonec zabránili místní aktivisté.
Starostka teď zažádala o pomoc na ministerstvu financí – chce 33 milionů korun, které by částečně obec splácela, další část chtějí Prameny formou dotace. Odpověď by měla přijít v červnu.
Starostka Pramenů úřaduje doma, radnici zadlužená obec nemá
Dobřany stavěly byty, kromě dluhů teď čelí trestnímu oznámení
Jiným způsobem se do dluhů propadly Dobřany na Plzeňsku. Dluží 37 milionů korun, tedy pětinu ročního rozpočtu, v kraji je jejich zadluženost třetí nejvyšší. Dluh vznikl především v 90. letech, kdy začal růst počet obyvatel, při výstavbě bytů. „Celkem jsme postavili kolem 70 bytů tímto způsobem, to je drtivá většina těch úvěrů,“ uvedl místostarosta Martin Sobotka.
Kvůli dluhům a jejich vzniku čelí dobřanská radnice také trestnímu oznámení. Podle něj špatně hospodaří s pozemky a uzavírá nevýhodné obchody se svými zaměstnanci. „Úředníci nakoupili pozemky za 40 tisíc korun a následně je prodali městu za bezmála 2,5 milionu korun,“ řekl Michal Babák, který oznámení podal. To ale dobřanský starosta Marek Sýkora odmítl: „Radnice normálně vykoupila pozemky pro budoucí rozvojovou lokalitu pro bydlení.“
David Havlena a Erik Knajfl o obecních dluzích (zdroj: ČT24)
Města nemají na údržbu budov, zbývá jim jen na havarijní opravy
Velké potíže s údržbou svého majetku má také Hrochův Týnec na Chrudimsku. Když se radnice dvoutisícového města rozhodla opravit čistírnu odpadních vod, vzala si dvacetimilionový úvěr. Teď ho splácí a nezbývají peníze takřka na nic jiného, město podle starosty Miloslava Besperáta sotva má na nejnutnější investice jako jsou opravy chodníků. „Na ostatní investiční akce peníze nejsou,“ shrnul starosta.
Ve špatné kondici je i jedno z největších měst v zemi, Pardubice. Krajské město má rozpočet 1,5 miliardy korun, mnoho budov v jeho majetku je však v takovém stavu, že by bylo potřeba do roku 2017 investovat do nich téměř celou tuto částku. Ve skutečnosti bude mít pardubický magistrát na investice jenom desetinu – 120 milionů korun. To stačí pouze na havarijní opravy. „Jsme realisté a víme, že budeme muset dělat jenom to, co bude nezbytně potřeba,“ uvedl náměstek primátorky Michal Kolášek. Podle zastupitele Jana Němce je ale takový přístup k městskému majetku nezodpovědný. „Pokud podceňují investici do údržby a opravy majetku, je to jako bychom zvyšovali zadlužení města,“ zdůraznil.
Pardubice se chtějí problémů alespoň částečně zbavit jejich prodejem. Na podzim radnice připravuje například dražbu nebytových prostor v městské části Dukla.