Plzeň - Novou ucelenou australskou expozici, kterou prochází naučná stezka z téměř třemi desítkami zastávek, otevřela dnes plzeňská zoologická a botanická zahrada. Největšími lákadly a novými obyvateli zoo jsou například ježury australské, psi dingo australští nebo největší evropská kolekce devíti druhů klokanů. Kromě toho se lidé na jednotlivých zastaveních dozvědí o historii nejmenšího kontinentu, o jeho původních obyvatelích a jejich způsobu života, o rostlinách a unikátních živočiších.
Na klokany do Austrálie - nebo do Plzně
K nejvzácnějším obyvatelům patří ježura australská, kterou má podle autora expozice, zoologa Tomáše Peše, asi sedm zoo v celé Evropě. Chovatelé neznají pohlaví dvou asi dvouletých ježur. Plzeňští zoologové pracují na zcela nové metodě, která by pohlaví bez invazivního zásahu do těla zvířat určila, nic podobného zatím ani v Austrálii přírodovědci neumí. „Pokud se nám podaří vyřešit problematiku pohlaví, ve spolupráci s ostatními zahradami se budeme snažit sestavit páry a pokusit se o rozmnožení,“ řekl Peš. V Evropě se podle něj za sto let ježury rozmnožily jen třikrát, do dospělosti přežilo jedno mládě.
Po čtyřicetileté přestávce se do plzeňské zoo vrátili tři australští psi dingo, jediní v ČR. Kolekce devíti druhů klokanů patří podle Peše k největším na světě. „Je to od nejmenších a nejvzácnějších, kriticky ohrožených klokánků králíkovitých až po největšího klokana rudého. Nově zde žijí obtížně chovatelní bažinní klokani nebo všežraví pralesní klokani uru,“ vyjmenoval. Zajímavým obyvatelem je také pták tabon. Ten nesedí na vejcích, ale zahrne je organickým materiálem, který při tlení uvolňuje teplo a vejce inkubuje. Ptáci teplotu udržují rozhrabováním a přihrnováním směsi. Mláďata se pak líhnou plně samostatná a umí hned vyletět na strom.
- Samice klokana uru s mládětem autor: Petr Eret, zdroj: ČTK
- Makety tzv. „ďáblových kuliček“ autor: Petr Eret, zdroj: ČTK
V australské expozici mohou návštěvníci napočítat na 16 druhů savců, 53 druhů australských ptáků, 410 druhů australských rostlin. Nechybí povídání o původních obyvatelích, ukázky jejich skalních maleb, vlajek a hudebního nástroje didgeridoo či reálné modely australských termitišť. Novinka přišla plzeňskou zoo na zhruba 300 000 korun, z toho přibližně polovinu stála tři velká termitiště, dodal ředitel zoo Jiří Trávníček.