Praha - Pravicoví extremisté na Facebooku v minulých dnech ožili: rychle se tu totiž šíří zpráva, podle které byl na sídlišti Krásné Březno v Ústí nad Labem napadem Romy a zbit jistý šestnáctiletý mladík. Případ existuje, policie však k němu zatím nepodává žádné informace. Přesto jsou si mnozí diskutující na síti jisti, jak proběhl. A používají ho jako ukázku, proč vytáhnout na Romy. Právě internet se stal hlavním místem extremistické propragandy a před zítřejším pochodem neonacistů v Duchcově jsou sociální sítě v pozoru.
Facebook je před pochodem neonacistů v Duchcově na nohou
Za necelý den se k fotografii šestnáctiletého Dušana S. na Facebooku, sklesle sedícího, célého od krve, a informaci o napadení vyjádřilo skoro tisíc lidí a sdílelo ji přes 8,5 tisíce. V dalších 24 hodinách se počet sdílení vyšplhal na 10,5 tisíce. Na český internet jsou to málokdy vídaná čísla. Třeba Jaromír Jágr, který má na Facebooku téměř 200 tisíc přátel a pravidelně se mu daří zaujmout publikum, má u těch nejoblíbenějších příspěvků okolo 2,5 tisíce sdílení. Většinou se ale pohybuje v desítkách nebo stovkách. Karel Schwarzenberg, král sociálních sítí v předvolebním období, se dostal u těch nejvýraznějších příspěvků na výsledné počty okolo dvou tisíc.
Rychlost a dosah šíření podobných nálad je problém pro starostku Duchcova Jitku Bártovou (nezávislá). Celé město se připravuje na neonacistický pochod, který je ohlášený na sobotu. Jeden podobný už má obec za sebou, a i když proběhl relativně klidně, bylo to hlavně díky přípravě na něj, hlídkujícím těžkooděncům a připravenému speciálnímu týmu policie.
Informace o pochodu v Duchcově a pozvání na účast se na internetu už napoprvé rychle šířily. Podpořil je hojně sdílený případ napadení manželského páru Romy a fámy, které další příběhy překrucovaly ke spokojenosti extrémně-pravicových skupin. „Ač jsem o sociálních sítích hodně slyšela, přesto mě na duchcovském případu síla šíření zpráv překvapila,“ říká pro portál ČT24 starostka Bártová. Večery a noci teď tráví na diskusních fórech u vlastního profilu a na neoficiálních duchcovských stránkách a snaží se vysvětlovat a vyvracet fámy. „Několikrát jsem byla svědkem, že se smazaný příspěvek šířil dál,“ dodává.
Po demonstraci proti romské kriminalitě se část účastníků vydala na pochod, zastavila je policie.
Se sociálními sítěmi přicházejí nové fenomény, kterým se stále častěji věnuje i policie. Prostor tu totiž dostávají útočníci, jejichž jediným cílem je rozšířit provokativní nebo hanlivé příspěvky a získat tak emocionální odezvu od ostatních. Takové jednání už má místo i v policejní hantýrce jako tzv. trolling (podle narušování běhu diskusí lidmi označovanými anglicky za trolly). „Pachatele uspokojuje, že jsou iniciátory pobouření. Anonymita tu hraje roli, stejně jako fakt, že sociální síť napomáhá rozšiřování, protože to přeberou od osoby známé,“ vysvětluje pro portál ČT24 vedoucí oddělení informační kriminality Policejního prezidia Karel Kuchařík.
Hladit až vyhladit
Prohlášení krajně pravicového ražení jsou trestným činem a můžou tak naplnit skutkovou podstatu i na internetu. Dohledat pachatele ale bývá náročnější. „Naprostá většina nezákonných neonacistických obsahů je hostována na serverech v USA, případně v některých dalších zemích. České orgány činné v trestním řízení mají velmi omezené pole působnosti při postihu jejich autorů. Tamní úřady jim neposkytují potřebná data,“ vysvětluje pro web ČT24 pracovník ministerstva vnitra orientující se na extremismus. A dodává, že internet se stal hlavním médiem extremistické propagandy. Je totiž ideálním místem k radikalizaci i rekrutování. Obavy panují zejména ze seberadikalizace takzvaných „osamělých vlků“.
„Internet je zahlcený štvavými neonacistickými obsahy v češtině, určenými českému publiku. Často jde o nezákonné texty. Jejich cílem je veřejnost mobilizovat ve jménu rasistických a xenofobních dogmat. Rozbor kauz odsouzených neonacistů dokládá, že právě texty na neonacistických webech jim posloužily jako inspirace, že příběhy, které si na nich přečetli, se snažili napodobovat,“ dodává zmíněný pracovník rezortu vnitra.
Texty navíc můžou být kódované. Tak to je v případě bývalého senátora za ODS Petra Pakosty, který k článku o Romech napsal, že diskriminované spoluobčany je třeba „hladit a hladit. Až do úplného vyhlazení. Vrásek.“
Extremisté na facebooku
Sledování sociálních sítí se proto stalo pro policii každodenní realitou, i když vzhledem k množství informací se jim věnuje hlavně na popud veřejnosti a do hlubších souvislostí a ověřování identit se pouští až s konkrétním případem. „Policie to bere vážně, ale zpravidla nemá zákonné normy k tomu, aby to mohla postihnout. A možná je ani nelze vytvořit, to by hraničilo se svobodou projevu,“ říká Zdeněk Záliš, manažer vnějších vztahů platformy Safer Internet.
Sedm tisíc versus jeden
Virtuální názory se však snadno můžou přelít i do reality. Nejznámější je případ chlapce z Břeclavi, kterého měli bezdůvodně napadnout Romové, on po útoku skončil v nemocnici a přišel o ledvinu. Až po demonstracích a slovních útocích na Romy vyšlo najevo, že chlapec spadl sám na schodišti panelového domu, kde bydlí, a příběh s Romy si vymyslel.
Jednoduchost, jak se na internetu vyjádřit a přihlásit se k akci na sociálních sítích, ale neznamená, že skupina lidí nakonec takovou sílu skutečně bude mít. Právě k účasti na demonstraci v Duchcově, která proběhla před třemi týdny, se přihlásilo okolo sedmi tisíc lidí. Nakonec se jich sešlo zhruba tisíc.
Tweety spílající České republice
Zásadní přesto zůstává ochota lidí k názorům se přidat. Stačí k tomu zmíněné úplně nebo částečně vymyšlené příběhy. Vedle záměrného klamání s cílem vyvolávat nenávist je motivem i jen vyvolat pozornost. Moderně označované hoaxy, tedy falešné řetězové zprávy, jsou internetovým pokračováním městských příběhů nebo městských legend. Ty zahrnují pravidelně se vynořující zprávy o žiletkách v tobogánech nebo nakažených injekčních jehlách v sedadlech autobusů. Šiřitelé se spoléhají na to, že mají reálný základ, protože se staly kamarádovi kamaráda. Původce ale nikdo není schopný dohledat.
S internetovými hoaxy je to podobné, ale příběh se šíří výrazně rychleji a pro mnohé uživatele je reálnější kvůli tomu, že se příspěvky šíří pod fotografií a jménem kamaráda či známého. „Když navíc uživatelé něco sdílejí s přáteli, sami více či méně uvažují tak, aby se jejich příspěvek přátelům líbil a získal co největší odezvu. Tím pádem mají provokativní a překvapivá sdělení, která tomu jdou záměrně na ruku, často hodně usnadněnou cestu. Stejně ostatně funguje i sám Facebook - čím více aktivity určitý příspěvek vyvolá, tím více prostoru mu sociální síť dává na úkor jiných,“ vysvětluje Vojtěch Bednář, šéfredaktor odborného serveru Tyinternety.cz.