Praha - Tisíc porcí zeleninového kari se dnes rozdalo na Václavském náměstí v Praze. První českou "Hostinu pro tisíc", uspořádala skupina Zachraň jídlo. Během dne se přišly podívat stovky Pražanů i návštěvníků a za zvuků klavíru si vychutnaly netradiční pokrm vyrobený z jídla, které by obchody jinak musely vyhodit, přestože se ještě dá použít. „I zelenina, která na první pohled nevypadá jako na obálce supermarketů, je stále nutričně velmi bohatá a skvělá a dokážeme z ní připravit skvělé jídlo,“ řekl jeden z organizátorů akce Adam Podhola.
Václavské náměstí se změnilo v jídelnu, tisíc obědů bylo do dvou hodin pryč
„Jsme rádi, že vše proběhlo hladce, i když šlo o první takovou hostinu v České republice. Navíc uvařit tisíc obědů naráz je poměrně komplikované. Vše jsme zvládli také díky pomoci více než 40 dobrovolníků a díky zkušenostem kuchaře Petra Peška, který vaření koordinoval,“ popisuje Adam Podhola ze skupiny Zachraň jídlo. Tisíc obědů se podařilo rozdat během zhruba dvou hodin, na oběd přišly jak maminky s dětmi, tak i senioři a kolemjdoucí.
Stovky kil zeleniny a luštěnin, které by za normálních okolností skončily v odpadu, rozdala skupina s názvem Zachraň jídlo veřejnosti. „Vaříme pro slečny v lodičkách, pány s kravatou, studenty, náhodné kolemjdoucí, zkrátka pro všechny. Můžete se sami přijít přesvědčit, že uvařit chutně se dá i z jídla, které nevypadá jako z katalogu,“ uvedl autor projektu David Hájek. "Hostina pro tisíc je jen symbolický název. Nemyslíme si, že nasytíme tisíc lidí a zachráníme svět. Chceme akcí upozornit na to, že se plýtvá nejen v zemědělství a supermarketech, ale i v domácnostech. A chceme poukázat na existenci potravinových bank," dodal Hájek.
GALERIE
videogallery_370372
Na informačních panelech se návštěvníci mohli dozvědět, jak se jídlem plýtvá a jak tomu mohou předejít. V kuchařce, které se na místě rozdalo tisíc kusů, se dočetli, jak využít starší jídlo pro přípravu chutných pokrmů. Během odpoledního programu na pódiu vystoupil klavírista Adam Konečný, ale také mnoho hostů z neziskových organizací jako Česká federace potravinových bank nebo Informační centrum OSN.
„Jsme rádi, že se o tématu plýtvání jídlem začíná více mluvit. Naše organizace shromažďuje potraviny od supermarketů a farmářů, které by zbytečně musely skončit v koši. My je místo toho přerozdělujeme potřebným. Doufáme, že díky Hostině pro tisíc začne do pražské Potravinové banky přispívat více obchodů. V současné době totiž máme omezené zdroje,“ řekla Věra Doušová z České federace potravinových bank.
Stovky kil zeleniny věnovaly Makro a Tesco
Přípravy a samotné vaření proběhlo ve Střední škole hotelnictví a gastronomie v Klánovicích pod dohledem šéfkuchaře Petra Peška. Zelenina na přípravu tisíce porcí váží stovky kil, vařit se začalo už v brzkých ranních hodinách. Jídlo na přípravu obědů darovaly potravinové řetězce Makro a Tesco, které jako jedny z mála spolupracují s tzv. Potravinovou bankou. Potravinová banka je instituce, kam mohou obchody i jednotlivci přivézt potraviny, které by jinak skončily v koši.
Na celém světě končí v popelnicích podle údajů OSN víc než miliarda tun jídla ročně - tedy asi třetina všech vyrobených potravin. V Evropské unii pak zhruba 89 milionů tun, na jednoho obyvatele unie tak vychází kolem 180 kilogramů. Zhruba 42 procent vyhozeného jídla připadá podle Evropské komise na domácnosti. Zbytek likvidují restaurace, jídelny, prodejny i sami výrobci. Darování prošlých potravin brzdí fakt, že obchod za ně musí platit spotřební daň.
Zachraňte jídlo se spojilo s akcí zachraňte nádobí
Organizátoři akce usilují i o minimální dopad na životní prostředí. „Sehnali jsme od sponzorů keramické misky, máme rozložitelné kelímky z kukuřičného bioplastu a používáme dřevěné lžičky,“ dodal Hájek.
Další odkazy na akci: Facebook, Twitter, Web
Ne všechno vyhazování jídla je vidět
Skupina Zachraň jídlo připomíná, že ne všechno vyhazování jídla je vidět. Každý článek v potravinovém řetězu naší společnosti přispívá svým dílem. Farmáři nechávají příliš malé nebo naopak velké brambory na poli a podobně končí nevzhledné mrkve či křivé okurky - kvůli estetickým nárokům. Výrobci a zpracovatelé potravin vyprodukují příliš mnoho jídla, protože objednávky od supermarketu nebývají pravidelné a lepší je mít víc než neuspokojit zákazníka. V obchodních řetězcích se pak potraviny stávají neprodejnými, pokud mají špatně natištěnou etiketu, narušený obal nebo jsou jinak pochroumané. A o spotřebitelské stránce plýtvání víme každý ze své vlastní zkušenosti.
Pro zákazníky i obchod je důležité rozlišit dva pojmy. Minimální datum trvanlivosti, po němž žádná rizika nehrozí - změnit se může pouze barva, nebo chuť potravin. A datum použitelnosti - neboli spotřeby - tím se značí čerstvé zboží a po tomto datu se už prodávat ani konzumovat nesmí.
O jídlo krátce před zárukou nebo těsně po ní je zájem nejen v potravinových bankách, ale i v obchodech, kde krátkou trvanlivost kompenzuje nízká cena. Sušenky nebo čaj po záruce jsou o dvacet korun levnější, koření je za poloviční cenu, stejně jako třeba salám, který se má spotřebovat do týdne. Podobné obchody jsou v Praze, v Plzni, Děčíně i na Moravě. „Samozřejmě se na tom dělají senzorické zkoušky, to zboží mi kontrolujme. Je zdravotně nezávadné,“ vysvětlila vedoucí prodejny Levné potraviny Pavlína Vetráková.