Přelouč – Plavební kanál u Přelouče přišel o územní rozhodnutí. Zrušil ho pardubický krajský úřad kvůli formálním chybám. Projekt, který má pomoci se splavněním Labe a je předpokladem pro stavbu průplavu spojujícího řeku s Moravou a Odrou, tak nabere další několikaměsíční zpoždění. Zatím proto není jasné, kdy obří stavba za tři miliardy korun skutečně začne, pravděpodobně to ale nebude před rokem 2016.
Přeloučský kanál se zdrží ještě více, přišel o územní rozhodnutí
Územní rozhodnutí pro přeloučský plavební kanál, který prodlouží plavbu na Labi o 24 kilometrů, neplatí. Rozhodl tak pardubický krajský úřad, ke kterému se proti územnímu rozhodnutí odvolala ekologická sdružení Přátelé Slavíkových ostrovů a Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu. „Bohužel pro účastníky řízení jsou v něm procesní nedostatky, pro které jsme to zrušili,“ zdůvodnil vedoucí krajského odboru investic a majetku Michal Vostřel. Územnímu rozhodnutí například vytkl, že v něm nebylo souhlasné závazné stanovisko k zásahu do významných krajinných prvků. Tím je rozhodnutí nepřezkoumatelné. Kraj také chce, aby součástí rozhodnutí byla koordinační situace s vyznačením pozemků, na nichž bude stavba umístěna.
Přeloučský stavební odbor teď musí začít územní rozhodnutí znovu od začátku připravovat. „Věc znovu zahájíme a začneme ji znovu projednávat,“ uvedl vedoucí odboru Lubomír Novotný. Znovu by mělo být rozhodnutí hotové v únoru nebo březnu, odhadl Novotný.
Územní rozhodnutí a stavební povolení jsou poslední, nač Ředitelství vodních cest ještě čeká. Vše ostatní potřebné ke stavbě kanálu je připraveno. „Celá stavba je vysoutěžená,“ podotkl pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD). Stát na kanál vyčlenil tři miliardy korun, Pardubice zase připravují stavbu přístavu, kam budou díky kanálu připlouvat velké říční lodi.
Lodě by měly odlehčit především silniční dopravě, budou do Pardubic vozit například obilí, písek, nebo hnojiva. Sdružení, která se odvolala proti územnímu rozhodnutí, zpochybňují výhodnost říční dopravy v tomto úseku.
Ředitelství vodních cest se o prosazení plavebního kanálu snaží už zhruba patnáct let, naráží však na odpor ekologických organizací. Prohrálo několik soudních sporů, mnoho správních rozhodnutí také bylo zrušeno. Hlavní překážku stavby však překonalo v roce 2011, kdy se mu podařilo získat výjimku ze zákona na ochranu přírody a krajiny.
Erik Knajfl o zrušení územního rozhodnutí (zdroj: ČT24)