Praha – Železnici v centru Prahy čekají dva krušné roky. Správa železniční dopravní cesty bude opravovat Negrelliho viadukt – bude to druhá celková oprava mostu v jeho historii dlouhé přes 160 let. V letech 2015 a 2016 proto však přes most nebudou jezdit vlaky, které míří z Masarykova nádraží na Kladno. Podle SŽDC budou vlaky Praha–Kladno během výluky jezdit po trati Pražského Semmeringu z hlavního nádraží přes Smíchov a Zličín.
Oprava Negrelliho viaduktu na dva roky odkloní kladenské vlaky
Oprava Negrelliho viaduktu, který vede z Karlína do Holešovic a je jedním ze čtyř pražských železničních mostů přes Vltavu, začne na přelomu let 2014 a 2015. V té době také začne platit jízdní řád vlaků pro rok 2015 a Správa železniční dopravní cesty již počítá s výlukou, která se dotkne zhruba poloviny vlaků, které po viaduktu obvykle jezdí. Po alternativní trase budou jezdit kladenské vlaky. „Zahájení stavby, které je předpokládáno v roce 2015, bude znamenat nepřetržitou výluku traťového úseku Praha Masarykovo nádraží – Praha Bubny na dobu 2 roky. Veškerá doprava bude po tu dobu převedena na trať Praha-Smíchov – Hostivice,“ uvedl mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský.
Rekonstrukce se týká mostu i trati na něm
Oprava Negrelliho viaduktu bude druhá v jeho historii, která se dotkne mostu v celé jeho 1110metrové délce. „Stavebník chystá rekonstrukci kvůli nevyhovujícímu stavu viaduktu, který neodpovídá současným technickým normám. Zpráva o rekonstrukci mě nesmírně potěšila, tato ve své době výjimečná stavba si ji bez debat zaslouží,“ uvedl starosta Prahy 8 Jiří Janků. Podle mluvčí městské části čeká most výměna kamenů, sprárování či demolice a opětovná výstavba mostních objektů. Zazděné mostní oblouky potom chtějí železničáři nechat vybourat. Výměnou projde také železniční svršek, zabezpečovací zařízení i trakční vedení.
Mluvčí SŽDC upozornil, že rekonstrukce druhého nejstaršího stojícího pražského mostu souvisí s modernizací obou navazujících tratí – koridorového úseku do Bubenče i kladenské dráhy. Z ní by v budoucnu měla odbočovat také trať na letiště. Vzhledem k tomu, že směrem na Kralupy nad Vltavou jezdí vlaky každou půlhodinu, na Kladno, resp. z Kladna ve špičce i po čtvrthodině a na letiště by navíc měly jezdit vlaky každých deset minut, znamená to, že by výhledově po mostě mohlo jezdit až dvanáct párů vlaků za hodinu (celkem tedy 24 souprav).
Zatímco pro organizátory železniční dopravy je zásadní především to, aby most unesl co nejvíce vlaků – a aby se všechny vešly na trať přes něj, zejména pro obyvatele pražského Karlína je důležité i to, zda most nedělá ostudu. To se podle starosty Janků děje. „Negrelliho viadukt je vstupní branou do Prahy 8 a měl by její návštěvníky vítat. V současnosti je to spíše naopak,“ podotkl.
Most je v Praze druhý nejstarší
Negrelliho viadukt je v provozu od 1. června 1850, vznikl jako součást trati z Prahy - státního nádraží (dnes Masarykova) do Podmokel, resp. do Drážďan. S délkou 1 110 metrů a 49 oblouky to byl po 60 let nejdelší most Evropy. „Poloha viaduktu byla často kritizována již koncem 19. století, kdy se stala tato železniční stavba s postupujícím rozvojem města dopravní překážkou. Byla rovněž brána jako nevítaný zásah do prostoru města, s tím že celá trasa měla být vedena mnohem dále na východ,“ podotkl ovšem mluvčí SŽDC.
Most navzdory nelibosti Pražanů stojí na svém místě dodnes. Dosud největší rekonstrukcí prošel podle časopisu Prahy 8 Osmička postupně v letech 1928 až 1942. Během let také přišel o některé své původní části a dočkal se přístaveb. Tou nejdůležitější byl spojovací viadukt, který umožnil přímou jízdu od Hrabovky do Buben – využíval ho například motorový expres Vindobona (Berlín–Praha–Vídeň) před otevřením holešovické přeložky. V 50. letech minulého století vznikly nad Pernerovou a Křižíkovou ulicí místo původních objektů jiné konstrukce – nad Pernerovou ocelová, nad Křižíkovou betonová – které umožnily zvýšit kapacitu ulic. V roce 1981 nahradila betonová konstrukce také oblouky nad Bubenským nábřežím v Holešovicích. Přes zásadní přestavby je most již od roku 1958 na seznamu kulturních památek.
Zajímavostí potom je, že vlaky jezdily nejenom po mostě, ale i pod ním. Pod obloukem na dnešním Rohanském nábřeží projížděly vlaky na bývalé Denisovo (též těšnovské) nádraží. Dodnes na oblouku zůstávají saze, které tehdy létaly z komínů parních „Bulíků“.