Baťovské budovy jdou k zemi, nahradí je obchodní centrum

Zlín - Zlín bourá zchátralé objekty bývalého průmyslového areálu Tomáše Bati. Komplex o rozloze 65 hektarů zahrnuje celkem 100 budov. V celé střední Evropě nemá obdoby. Část obyvatel města chtěla průmyslové budovy zachovat a žádala jejich rekonstrukci. Kvůli havarijnímu stavu ale magistrát v srpnu majiteli objektu povolil jejich demolici. K zemi půjdou postupně čtyři tovární objekty, dva z nich už zmizely.

S přípravou demolice začal majitel objektů v polovině prosince. „Demolice bude probíhat bez účasti bouracích kladiv, pouze stříháním, které zajišťuje, že nedojde k demoličním rázům. V případě zvýšení prašnosti je zajištěno zkrápění,“ uvedla mluvčí společnosti Jaroslava Němcová. Ve východní části areálu od Vánoc už zmizely dvě ze tří budov.

Bourání začalo navzdory památkářům, budovy nahradí multifunkční centrum

Demolice zchátralých domů vyvolala rozpory. Nesouhlasili s ní například památkáři, kterým připadalo odstranění všech tří staveb jako příliš radikální změna. Stavební odbor zlínského magistrátu ale demolici posvětil. „Jejich technický stav je velmi špatný, tam už není na co čekat,“ prohlásil před časem mluvčí zlínského magistrátu Zdeněk Dvořák. Do pěti let by se na prázdném místě mělo objevit nové multifunkční centrum Fabrika s kancelářemi, obchody i parkovací plochou.

Podle zlínské architektky Dagmar Nové mohl investor nákupní centrum postavit i bez likvidace budov. „Oprava budov 24, 25 a 26, která se původně jevila jako možná, se nakonec ukázala technicky neproveditelná a velmi drahá. Proto jsme velmi citlivě připravovali budoucí návrh projektu Fabrika,“ uvedl na podzim jednatel investorské společnosti Martin Jarolím. Komplex za dvě miliardy korun, nabídne obchody a zábavní atrakce.

Baťovský areál se postupně oživuje. Nově v něm sídlí krajský a finanční úřad i vedení krajské policie. Majitel demolovaných objektů nedávno dokončil rekonstrukci 32. budovy, ve které Zlíňané najdou sídlo České pošty.

Centrum Baťovy obuvnické říše

Obuvnický podnik, založený sourozenci Baťovými 21. září 1894, ovlivnil rozvoj celého Zlína. Starobylé město řemeslníků a obchodníků se přetvořilo do podoby důležitého průmyslového střediska.

Novou obuvnickou firmu, vedenou Tomášem Baťou (1876-1932), následovali na přelomu století další místní podnikatelé. Ve Zlíně vzniklo do roku 1910 ještě pět jiných továren na boty. Za první světové války zlínské továrny dodávaly miliony párů bot rakousko-uherské armádě, roku 1918 pracovalo jen v Baťově továrně čtyři tisíce zaměstnanců.

Poválečnou krizi ale přežila jen firma Baťa. A to i díky odvážnému podnikatelskému tahu, když Tomáš Baťa v září 1922 snížil cenu svých bot na polovinu, levnými výrobky rázem získal tisíce zákazníků, ovládl trh a stal se československým králem obuvi.

Rozvoj firmy znamenal i prosperitu pro město, které začalo získávat svůj funkcionalistický ráz. V letech 1923-1938 vyrostl na okraji města rozsáhlý tovární areál s desítkami moderních budov.

Po smrti Tomáše Bati převzal rodinný podnik Jan Antonín Baťa. Přibývaly pobočky nejen v Československu, ale po celém světě. Baťovy závody zaměstnávaly na sklonku předválečné éry 65 tisíc lidí, z toho 23 tisíc v zahraničí. Zlín byl sídlem Baťovy světové obuvnické říše, městem, do kterého se sbíhaly nitky obchodních a výrobních kontaktů z takřka celého světa.

Zdroj: Web města Zlín