Brno - Vědci z oborů zoologie, botaniky i experimentální biologie mají v Brně nové pracoviště. Masarykova univerzita otevřela ve svém kampusu středisko přírodovědeckých oborů. Centrum experimentální, systematické a ekologické biologie umožní odborníkům i studentům zkoumat nádorové bujení přímo ve spolupráci s mediky. Speciální komora navíc vědcům umožní pozorovat chování organismů bez vlivu magnetického pole země.
V Brně vyrůstá další Mekka biologů
„Víme, že organismy vnímají magnetické pole a orientují se podle něho. I člověk má tuto schopnost,“ vysvětlil ředitel Ústavu botaniky a zoologie Jan Helešic. Díky nové komoře, která je zcela odstíněná od magnatického pole naší planety, mohou odborníci pozorovat chování jednotlivých organismů. „Máme i zcela sterilní pracoviště, kde můžeme pracovat s mikroorganismy různých typů,“ pochlubil se Helešic. Do nového centra vědci opatrně přestěhovali i rozsáhlou sbírku mikroorganismů, z nichž některé mohou být pro člověka nebezpečné.
Na nové zázemí se může těšit více než tisícovka studentů biologie a dalších přírodovědných oborů. V trojici nových pavilonů najdou žáci učebny i laboratoře, čtvrtý ukrývá skleník a zahradu, kde si studenti mohou své poznatky vyzkoušet v praxi. „Studenti se dostanou k nejnovějším metodám. Konečně jsme mohli vytvořit také specifická pracoviště, například experimentální skleník, který jsme dodnes neměli,“ připustil Helešic.
Výzkumné centrum pomůže i k záchraně rostlinných druhů (zdroj: ČT24)
Do nových prostor bohunického kampusu se přesunul i třetí největší tuzemský herbář, kterým Masarykova univerzita disponuje - čítá 650 tisíc kusů rostlin.
Pracovníci nového vědeckého centra budou zkoumat, jak spolu komunikují jednotlivé buňky například při nádorových onemocněních. Právě propojení přírodovědných a medicínských oborů si zástupci centra cení nejvíce. „Medik, který by v současné době neměl informace z dalších oborů, není lékařem,“ prohlásil Helešic. Společně budou zjišťovat například změny patogenních bakterií nebo parazitů.
Finančně náročné výzkumy, které trvají i mnoho měsíců, ale nemusí vždy skončit velkým objevem. „Mnoho výzkumů může skončit ve slepé uličce, protože výsledek není nikdy zaručený, takže je potřeba na tom stále pracovat,“ pronesl Helešic.
Do nového centra se přesunula i sbírka mikroorganismů
Miliardy živých organismů přestěhovala ve dvou dnech speciální auta na převoz infekčního materiálu. Některé mikroorganismy totiž mohou být i velmi nebezpečné. Česká sbírka mikroorganismů vznikla před 50 lety. Mikrobiologové ve sbírce evidují 3 400 bakteriálních kmenů, 800 kmenů vláknitých hub a desítky kmenů kvasinek a bakteriofágů.
GALERIE
Centrum experimentální, systematické a ekologické biologie
Pro Centrum experimentální, systematické a ekologické biologie (CESEB) Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity byly v Univerzitním kampusu Bohunice postaveny a vybaveny čtyři nové pavilony. Projekt za téměř jednu miliardu korun pomáhala financovat Evropská unie.
Stavba Centra experimentální biologie měla být hotová už loni. Nakonec budou ale univerzitní laboratoře fungovat až od letošního roku. První studenti obsadí nové laboratoře už příští týden. Biologické obory Masarykovy univerzity doposud sídlily v provizorních prostorách, například v pronajatých kasárnách v Řečkovicích a v budovách jiných ústavů přírodovědecké a lékařské fakulty v Kotlářské ulici a v kampusu. Studenti i učitelé se proto museli často přesouvat přes celé město.
Univerzitní kampus Bohunice byl slavnostně otevřen v září 2010. Šestiletá výstavba byla největším stavebním projektem v oblasti vysokého školství ve střední Evropě. Komplex budov stál více než pět miliard korun. Na ploše 42 hektarů postupně vyrostlo vzdělávací a výzkumně-vývojové centrum pro pět tisíc studentů a přibližně tisíc zaměstnanců. Rok a půl měl kampus ale problémy s vodou, která nebyla vhodná k pití. Dodavatel musel vyměnit část potrubí, univerzita do té doby kupovala vodu balenou.
Do kampusu se částečně přesunula přírodovědecká fakulta, lékařská fakulta a fakulta sportovních studií. Vysokoškolský komplex, který zve i na virtuální prohlídku, sousedí s Fakultní nemocnicí Brno. Kromě nově otevřeného biologického centra v něm funguje například popularizační Bioskop, ve kterém se děti učí základy přírodních věd zábavnou formou. Program přitom počítá s výukou pro středoškoláky i šestileté děti. Možnost praktických kurzů v profesionálním zázemí přitom využívá celá řada základních i středních škol, které nemají vlastní chemické a fyzikální laboratoře.
Sportovní fakulta disponuje zase biomotorickou laboratoří, kde na dobrovolnících zkoumají například zapojení svalů a zátěž chodidel při chůzi. Speciální kamery, které snímají desítky relexních bodů, pak v počítači ukáží přesnou simulaci lidské chůze. Brněnští vědci dokáží také už v embryonálním stádiu rozpoznat, jaké orgány či tkáně se vyvinou z jednotlivých buněk. Zásadní objev nového enzymu učinili odborníci, kteří se v kampusu věnují výzkumu kmenových buněk.