Zůstanou Brdy vojákům? Stropnický zatím stopl zákon o rušení újezdu

• lub

12. 2. 201412. 2. 2014, 16:08|Zdroj: ČT24

Vojenský újezd Brdy

Zdroj: ČT24/Jan Langer

Plzeň - V březnu se měl poslancům na stůl vrátit plán na rušení vojenského újezdu Brdy. Nová vláda jej ale z projednávání stáhla, ministerstvo obrany chce totiž ještě posoudit všechny okolnosti. Stažení návrhu se nicméně nelíbí starostům dotčených brdských obcí, především z Plzeňského kraje. Ti ministra požádali o schůzku. Starosty podporuje i samotný Plzeňský kraj, který na rozdíl od Středočeského s návrhem zákona vzešlého z kabinetu Jiřího Rusnoka souhlasil. Nicméně středočeský hejtman Josef Řihák upozorňuje, že jen díky vojákům se podařilo zachovat jedinečný kus čisté přírody, kterou Brdy bezesporu představují.

Rušení újezdu plzeňští krajští zastupitelé podpořili už v roce 2012. Středočeský kraj je naopak dlouhodobě proti. Nelíbí se mu, že území újezdu by se mělo podle návrhu rozdělit mezi oba kraje podle historických hranic katastrů před rokem 1949, tedy podle rozvodí. Středočeši původně požadovali, aby celé území připadlo jejich kraji. V prosinci tamní zastupitelé vyzvali poslance, aby zákon o zrušení újezdu v Brdech odmítli. 

• Armáda rušení prosazuje z úsporných důvodů. Plocha využitelná pro výcvik vojska je podle ní v Brdech malá. Újezd má být zrušen k 1. lednu 2016. Dělostřelecká brigáda v Jincích by však zůstala zachována. 

Starostové brdských obcí z Plzeňska vyzvali ministra obrany Martina Stropnického, aby neustupoval přáním zastupitelstva Středočeského kraje a některým ze středočeských poslanců a senátorů na zachování vojenského újezdu Brdy. Mluvčí ministerstva odmítá, že by Stropnický podlehl nějakému lobbingu. „Stala se jedna jediná věc, návrh zákona bude ve sněmovně projednán pravděpodobně o měsíc později, než se původně předpokládalo. U takto důležité normy je naprosto logické, že chce nové vedení ministerstva detailně posoudit všechny její aspekty,“ komentoval situaci mluvčí. Zákon totiž není podle něj pouze o zrušení Brd, ale i o vyčlenění obydlených území z ostatních vojenských újezdů a vzniku šesti nových obcí. 

V souvislosti se zrušením újezdu se mluvilo o vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Brdy. Většina obcí přijala i plán a harmonogram prací souvisejících se zrušením újezdu. Nesouhlasilo město Příbram a středočeský hejtman Josef Řihák, který se domnívá, že rušení újezdu není v souladu s takzvanou Bílou knihou, kterou Armáda ČR představila v roce 2011. „Rušení vojenského újezdu Brdy je drahé a zbytečné. Pokud mají i nadále v Jincích zůstat dělostřelci a armáda tvrdí, že je tam chce, musí někde cvičit. A k výcviku stejně budou velkou část VÚ Brdy využívat. V Brdech je zachovalá příroda a zmíněné zásoby pitné vody ani vznik CHKO neochrání. Pro Českou republiku je daleko výhodnější zrušit raději Libavou, kde jsou mimo jiné i velké restituční nároky. Velkým nebezpečím pro turisty po případném zrušení VÚ Brdy zůstane nevybuchlá munice, od které nedokážou vojáci území zcela vyčistit. Na tyto oblasti tak bude stejně vstup zakázán,“ řekl Řihák v rozhovoru pro server iDnes.cz. 

Řihák pro iDnes.cz

„Za skutečnost, že se nám uprostřed Čech podařilo zachovat tak jedinečný kus čisté přírody, kterou Brdy bezesporu představují, můžeme poděkovat vojákům. Právě ti o zdejší území, ať již vědomě, nebo jaksi mimochodem, dlouhé desítky let pečují. A myslím si, že by to tak mělo být i nadále. Co se osvědčilo, neměli bychom rušit. A vojenský 'dohled' přírodě Brd skutečně svědčí.“

Zachování újezdu žádá i předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), který naopak prosazuje zrušení vojenského újezdu Boletice. 

Jak šel čas s vojenským újezdem 

Projekt brdské střelnice byl schválen ministerskou radou 19. února 1926 a následně byla založena v roce 1927 dělostřelecká střelnice v Brdech. Za okupace Němci území rozšířili a zabrali další obce, do svých domovů se lidé vrátili až po skončení války. Na základě dekretu prezidenta Beneše pak podlehl konfiskaci velkostatek Hořovice, jehož lesy se staly součástí střelnice. Tímto aktem pod vojáky přešla také zřícenina hradu Valdek. 

V roce 1950 vznikl na území střelnice vojenský újezd Brdy; nyní má rozlohu 260,09 kilometrů čtverečních a slouží především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí. 

Komunisté opět újezd rozšířili; nešlo sice o tak dramatický zábor jako za okupace, ale přesto se na počátku padesátých let museli vystěhovat obyvatelé některých obcí. Opuštěná stavení byla tentokrát buldozery srovnána se zemí a na jejich ploše vyrostly nové tankové střelnice a cílové plochy. Zároveň také vojáci zpřísnili režim: za nepovolený vstup hrozilo mnohdy i obvinění ze špionáže a dlouholeté vězení. Brdy se tak na dlouhé roky staly zakázanou zemí, kam - kromě armády - mohlo jen pár vyvolených. 

Po roce 1968 se i v Brdech objevila sovětská armáda a část okupačních vojsk ve zdejších lesích ve velmi primitivních podmínkách přečkala zimu 1968-69. Zbytky zemljanek jsou dodnes k nalezení zejména v okolí Malého Toku nad Nepomukem a Zálany.

V té době již bylo v jihozápadním cípu vojenského prostoru, v těsné blízkosti silnice Spálené Poříčí - Rožmitál, takřka dokončeno další zařízení, které mělo sloužit sovětské armádě - přísně utajovaný sklad jaderných hlavic. Jedná se o jedno ze tří míst na území bývalého Československa, které bylo k tomuto určení připraveno, ale dle dozimetrických měření z devadesátých let zde skutečné jaderné zbraně naštěstí nikdy umístěny nebyly.