Kraj získal tvrz Dobrošov, chce z ní mít „živé muzeum“

Dobrošov (Náchodsko) – Ministerstvo obrany převedlo na Královéhradecký kraj válečnou pevnost v Dobrošově nedaleko Náchoda. Nadále bude sloužit jako muzeum opevnění, postaveného v Československu před druhou světovou válkou, kraj ale slibuje, že ji bude oproti ministerstvu lépe udržovat a také dá peníze na rozvoj expozice.

Jak mohla vypadat válka s Německem po roce 1938, jaké zbraně by při tom československá armáda používala a především jak zevnitř vypadá vrcholný objekt systému pohraničních pevností – dělostřelecká tvrz – ukazuje dobrošovské muzeum od roku 1968. Nyní by se jeho expozice měla rozrůst.

Nově o jednu z devíti pohraničních tvrzí z druhé světové války pečuje Královéhradecký kraj, který slibuje, že na ni dá více peněz než dosud dával stát. „V době, kdy byla pevnost Dobrošov vojenským objektem, byly limitovány možnosti investovat do objektu a nebylo možné zpřístupnit některé části, které jsme si představovali,“ popsal Petr Landr, ředitel regionálního muzea, které se o dobrošovskou pevnost stará.

V Královéhradeckém kraji je nedostavěná dělostřelecká tvrz jednou z nejnavštěvovanějších památek. Ročně na ni přijede na 30 tisíc lidí – číslo je tedy podobné jako například na Hrádku u Nechanic. Kraj by chtěl, aby v jeho péči mířilo do obce nad Náchodem ještě více turistů. „Chceme, aby byla dobrošovská pevnost živým muzeem, které navštěvují děti a ve kterém se dozvědí více než na stránkách učebnic nebo při hodinách dějepisu,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Eva Jouklová.

Houfnice ráže 100 mm měla být součástí výzbroje tvrze Dobrošov. "Dostřel houfnic byl téměř 12 kilometrů," poukázal správce pevnosti Josef Farář.
Zdroj: ČT24

Dělostřelecká tvrz Dobrošov měla být jednou ze sedmnácti podobných pevností zabezpečujících sever Čech a Slezsko před německým vpádem. Před Mnichovem bylo skoro dokončeno pět z nich, Dobrošov patří mezi pevnosti rozestavěné, ale nedokončené. Součástí měly být čtyři dělostřelecké a pěchotní sruby a minometné a dělostřelecké věže, na podzim 1938 ale byly hotové pouze dva pěchtoní a jeden dělostřelecký srub. Ty jsou také součástí dnešního muzea. Většinu prohlídky tráví návštěvníci v podzemní části tvrze. „Naši návštěvníci se po 170 schodech dostanou do průměrné hloubky 40 metrů po povrchem a čeká je průchod asi jedním kilometrem podzemních chodeb,“ popsal správce pevnosti Josef Farář.

V okamžiku, kdy Českoslovesko ztratilo pohraničí včetně klíčové části svého pevnostního systému, začala stavba třinácti z nich. Část z nich je veřejně přístupná – kromě Dobrošova jsou to orlickohorské tvrze Hanička, Bouda a Skutina, králická Hůrka, podkrkonošská Stachleberg. Další tvrze, resp. jejich torz,a přístupné nejsou, část z nich buď využívá armáda, nebo byly zničeny – zasypány či zatopeny.

Vlastimil Weiner o převodu dobrošovské tvrze (zdroj: ČT24)