Praha – Palestinské velvyslanectví v pražském Suchdole, proti jehož umístění počátkem roku místní obyvatelé protestovali, uspořádalo den otevřených dveří. Chtělo tak zmírnit obavy svých sousedů a zlepšit česko-palestinské vztahy. Zhoršila je novoroční exploze v rezidenci tehdejšího velvyslance, policie potom v tehdy ještě budoucí ambasádě nalezla množství zbraní.
Palestinská ambasáda proslulá výbuchem otevřela své dveře
Odpoledne mohli lidé navštívit budovu palestinského velvyslanectví v suchdolské Internacionální ulici a objekt, kde bydlel zesnulý velvyslanec Džamál Muhammad Džamál. Jeho smrt vyvolala napětí – diplomat utrpěl smrtelné zranění na Nový rok po výbuchu trezoru a policie potom v objektu nalezla dvanáct pistolí a samopalů. Suchdolská radnice následně vyzvala k odstěhování palestinské ambasády z území městské části.
Ke stěhování nakonec nedošlo a Palestinci se snaží vztahy s Českem i Suchdolem urovnat. Především pro znepokojené sousedy uspořádala den otevřených dveří, lidé si mohli prohlédnout prostory samotného velvyslanectví i rezidenci velvyslance, kde v lednu Džamál Muhammad Džamál zahynul. Suchdolský starosta Petr Hejl před svojí návštěvou jednal za zavřenými dveřmi s palestinským chargé d'affaires. „On znovu zdůraznil jejich přátelskou a mírumilovnou misi. Stěhovat se nechtějí a stát to asi vykupovat nebude,“ shrnul starosta výsledek jednání. Po prohlídce budovy uvedl, že ho překvapilo, kolik v ní je křesťanských symbolů – například sošky Krista nebo vyobrazení poslední večeře.
To, co uvnitř ambasády je, ovšem nebylo ani o dnu otevřených dveří určeno těm, kdo zůstali venku. Palestinci důrazně zakázali při prohlídce fotografovat nebo natáčet.
Zatímco Palestinci hledají způsob, jak zahladit novoroční incident, policie dále vyšetřuje jeho okolnosti. Zajímá ji dvanáct nalezených neregistrovaných zbraní. Palestina se za jejich přítomnost omluvila s tím, že šlo o historický dar Československa. To naznačují i dosavadní zjištění vyšetřovatelů. „Stáří podle dostupných informací odhadujeme na 70. až 80. léta,“ přiblížil pražský policejní ředitel Martin Vondrášek. Balistické testy vyloučily, že by byl zbraněmi někdy spáchán trestný čin.
Otázkou však také zůstává, co přesně se před smrtí velvyslance stalo. K tomu zatím policie nic neřekla. Pro klid místních ale v okolí velvyslanectví zvýšila počet hlídek.
Zuzana Smiešková o prohlídkách palestinské ambasády (zdroj: ČT24)
Velvyslanectví má Palestina v Praze od roku 1988
- Stálé zastoupení Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) – mezinárodně uznávaná představitelka Palestinců – bylo v Praze zřízeno v březnu 1981 a v únoru 1983 bylo povýšeno na diplomatickou misi. Velvyslanectví palestinského státu je v Praze od prosince 1988 (v listopadu 1988 byl vyhlášen palestinský stát).
- Palestinské velvyslanectví sídlilo dlouhá léta v diplomatické rezidenci v ulici Na Kazance v Praze-Troji. V roce 2003 koupili Palestinci pozemek v ulici Internacionální v Praze-Suchdole, kde začali budovat nový zastupitelský úřad. Původně měl být hotov koncem června 2013.
- Za čtvrt století velvyslanectví dosud v Praze působili jen tři velvyslanci. Samí Abdal Fattáh od zřízení v roce 1988 až do března 2006, pak do loňského října vedl ambasádu Muhammad Salajmí, po kterém nastoupil Džamál Muhammad Džamál.
- ČR byla první postkomunistickou zemí, která začala poskytovat Palestincům rozvojovou pomoc. V roce 1995 uvolnila ze státního rozpočtu tři miliony dolarů na financování dodávek agregátů pro elektrárnu v Túbásu na západním břehu Jordánu.
- Palestinský vůdce Jásir Arafat byl v Československu desetkrát – poprvé v roce 1975 a naposledy v dubnu 1990, kdy ho přijal prezident Václav Havel s poukazem na morální odpovědnost za vývoj na Blízkém východě. Nynější prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás byl v ČR na oficiální návštěvě v únoru 2009, kdy se setkal mimo jiné s prezidentem Václavem Klausem.
- Nezávislý palestinský stát nyní uznává 134 států (včetně ČR) z celkem 193 členských zemí OSN. Status Palestiny byl v listopadu 2012 po hlasování ve Valném shromáždění OSN povýšen na nečlenský pozorovatelský stát. Pro hlasovalo 138 zemí, proti bylo devět států včetně ČR (jediná členská země Evropské unie), USA či Kanady.