Havířov - Rozhodnutí Českých drah zbourat nádraží v Havířově vyvolalo mohutnou vlnu kritiky. Za unikátní budovu se postavila i Česká komora architektů, která usiluje o to, aby se stavba stala památkou. „Nádraží v Havířově je senzační ukázkou architektury šedesátých let,“ říká historik architektury Zdeněk Lukeš. V Havířově natáčel Reportér ČT David Macháček.
Příliš senzační Brusel. Havířovské nádraží se už nehodí
Reportéři ČT o nádraží v Havířově (zdroj: ČT24)
Nádraží se snaží zachránit také skupina mladých lidí, kteří si říkají Přátelé havířovského nádraží. Během jedné z akcí před nádraží postavili dobový model kopřivnické Tatrovky a sami vítali cestující v oblečení z šedesátých let, aby se místní rozpomněli na to, jak moderní budova to byla v době svého vzniku. „Chceme, aby si lidé vzpomněli, jak to nádraží bylo krásné, když bylo udržované. Není nutné ho bourat, ale začít se o něj pořádně starat,“ vyzývá „přítelkyně“ havířovského nádraží Ela Chmiel.
Zchátralý Brusel
Aktivisté se snaží přesvědčit vedení Českých drah, aby unikátní nádraží opravilo. Jenže dráhy chtějí sešlou halu z roku 1969 zbourat a pro odbavování cestujících předělat sousední kancelářskou budovu. „Tyto prostory jsou už dvanáct let nevyužívané, nelze pro ně sehnat nájemce, takže se tu dělá běžný úklid, ale zatýká sem a prostory jako celá budova potřebují v případě zachování obrovské investice,“ popisuje mluvčí drah Kateřina Šubová na příkladu nádražní restaurace míru poškození celého objektu.
Architekt Josef Pleskot: „Jsem přesvědčen o tom, že by ta budova měla být zachována, že by měl být hledán způsob, jak ji zachránit.“
Historik architektury Benjamin Fragner: „Je to skutečně velmi solidní, velmi dobrá architektura, která snese srovnání s produkcí jinde v Evropě.“
Architekt Ladislav Lábus: „Ono se strašně snadno bourá, ale ta stavba má opravdu svou hodnotu, i když ji možná zatím nevidíme.“
Historik architektury Zdeněk Lukeš: „Nádraží v Havířově je senzační ukázka architektury 60. let. Je to ten nejlepší Brusel, který se nám tady zachoval.“
Zchátralé nádraží představuje prakticky netknutý příklad architektonické moderny šedesátých let. V tehdejším Československu se jí začalo říkat „Brusel“ podle úspěšné expozice na světové výstavě Expo 58 v belgické metropoli. „Expo prolomilo konzervativní bariéru a najednou vznikla úplně jiná architektura, která se vrátila k modernismu a která hledala na Západě, nikoliv na Východě,“ říká historik architektury Martin Strakoš.
Najednou rozbít sorelu
Havířovské nádraží poutá pozornost velkou prosklenou fasádu, kterou proniká světlo z přednádražního prostoru, dále výrazným členěním prostoru nebo pozoruhodným op-artovým stropem, který reaguje na dobové umění i českou tradici kubismu. „Schodiště je diagonálně zasazeno do prostoru. Dynamika je další poznávací prvek, protože architektura padesátých let u nás byla statická,“ pokračuje Martin Strakoš.
Havířov je město založené v roce 1955, podle příkazů vládnoucí komunistické strany. Nové nádraží se podle návrhu architekta Josefa Hrejsemnou začalo stavět v roce 1965 po deseti letech monopolu socialistického realismu. „A najednou bylo možné to rozbít. Architekti do toho zasáhli tím, že zdůrazňovali asymetričnost, diagonalitu, dynamiku, což dobře souviselo s rozvojem společnosti v šedesátých letech, s rozvojem automobilismu, volného času a svobodnějšího života,“ uvažuje dále Strakoš.
Podívejte se na galerii fotografií:
GALERIE
Strop nádražní haly
Nyní má být havířovské nádraží podle projektu, který již schválili zástupci drah i města, zbouráno. „Cestující volají nejen po nových vlacích, ale také po novém kulturním cestování a prostředí, ve kterém pobývají při čekání na vlak,“ argumentuje mluvčí drah. Případná záchrana současné haly by podle ní byla příliš nákladná.
Strašná rozmazlenost
Projektovaná demolice stávající haly a rekonstrukce vedlejší budovy má stát 100 milionů korun, zatímco záchrana nádraží by stála téměř 300 milionů, tvrdí České dráhy. Občanské sdružení Důl architektury, které také usiluje o opravu haly, takové počty zpochybňuje. „Tuto kalkulaci nikdo neviděl a my velmi pochybujeme o její správnosti. Myslíme si, že kalkulace je pouze účelová a není podložená,“ tvrdí architektka Lucie Chytilová. Jenže oponentní posudek s levnější kalkulací zatím nikdo nevypracoval.
„Je strašná rozmazlenost to prostě zbourat po tak krátké době a postavit něco nového, protože za dalších dvacet let to budou chtít zase zbourat. Lidé, když jim nabídnete něco nového, jsou úplně vyvedení z míry a chtějí to a nedochází jim, že to třeba není ta správná volba,“ zlobí se Nela Pietrová z Přátel havířovského nádraží.