Stěhování z aglomerací: Oblíbeným cílem migrantů jsou Malenovice

Ostrava - Okresy Ostrava a Karviná ztrácejí od počátku devadesátých let obyvatele. Kromě Prahy, kam lidé z regionu odcházejí za prací a lepšími výdělky, míří až tisíce lidí ročně na venkov, za čistým vzduchem do podhůří Beskyd. Smog totiž trápí Ostravu a další aglomerace v Moravskoslezském kraji několik měsíců v roce. A smog se na Ostravsku hlásí čím dál častěji: naposled meteorologové vyhlásili smogovou situaci pro Ostravsko, Karvinsko i Frýdecko-Místecko ve středu. Inverze je v regionu patrná už od konce minulého týdne. Snaha uniknout z jedovatého poklopu je jedním z motivů migrace.

Poptávka po volných pozemcích

Do malebných Malenovic, které leží pod beskydským vrcholem Lysá hora, se ročně přistěhuje padesát nových lidí. Za posledních deset let tam stoupl počet trvale žijících lidí na téměř dvojnásobek. „Skoro denně někdo telefonuje na úřad a ptá se po volných pozemcích. Bohužel, obec má určité limity,“ uvedl starosta Vladimír Malarz, někdejší ředitel pro právní vztahy strojírenské společnosti Vítkovice. Sám patří k přistěhovalcům z první velké vlny na konci devadesátých let, kterou začal miliardář a obchodník s kosmetikou Aleš Buksa. Jeho daně tehdy změnily možnosti obce.

Reportáž Veroniky Hudečkové (zdroj: ČT24)

Z Havířova do Beskyd. Stačí otevřít dveře…

Malenovice, jejichž výhodou je také velmi dobré dopravní spojení s Ostravou, nelákají jen milionáře, ale i obyčejné lidi. Jana Rewendová se přesunula z Havířova do Beskyd. „Přistěhovali jsme se, když měl syn rok a půl. Do té doby jsme bydleli v bytě u rodičů,“ uvedla Jana Rewendová. „Přesun to byl docela náročný, ale stálo to za to. Je úžasné, že stačí otevřít dveře domu a jste venku, na čistém vzduchu,“ říká žena.

Podle statistiky odcházejí do okresu Frýdek-Místek hlavně lidé z Ostravska a Karvinska. Vedle Malenovic jsou oblíbenými resorty například Čeladná nebo Ostravice. Mnoho mladých lidí staví také ve vesnicích na Hlučínsku nebo Opavsku.

Perspektivy kraje? Starý a chudobný

Ostrava měla v roce 1991 téměř 330 tisíc obyvatel, pak začal jejich počet klesat. V současnosti je to méně než tři sta tisíc lidí. Ztrácí i celý Moravskoslezský kraj, který byl v roce 2008 nejlidnatějším v zemi, dnes je třetím za Středočeským krajem a Prahou. Vylidňování bude podle statistiků pokračovat.

„Podle projekce, kterou jsme nechali zpracovat, klesne do roku 2050 počet obyvatel Moravskoslezského kraje ze současných 1 226 600 lidí pod milion. Třeba na Jihomoravský bude ztrácet 114 tisíc. S průměrným věkem padesát let bude také nejstarším krajem země,“ uvedl před časem Jan Dehner z krajské správy Českého statistického úřadu v Ostravě. Plnou jednu třetinu populace budou tvořit lidé nad šedesát pět let.

Jak upozorňují sociologové, pro region je špatné, že odcházejí především vzdělaní a perspektivní lidé. „Problémem bude rostoucí chudoba obyvatel, hrozí, že budou vznikat další ghetta,“ upozorňuje sociolog Lubor Hruška-Tvrdý.