Betty a Amur se poprvé setkali, chovatelé doufají v mláďata

Olomouc – Po třiceti letech se olomoucká zoo pokouší obnovit chov tygrů ussurijských. Chovatelé dnes poprvé pustili samce Amura a samici Betty do společného výběhu a doufají, že se brzy dočkají mláďat. Zatím se zdá, že seznamování tygřích milenců probíhá dobře. Na Svatém Kopečku se poslední ussurijská koťata narodila v roce 1983.

Tygří samice Betty pochází z Novosibirska, na Svatém Kopečku žije už skoro dva roky. Je z trojčat a stejně jako její matka, jež se narodila ve volné přírodě, má velmi divokou a prudkou povahu. Jako partnera jí chovatelé našli Amura. Olomoucká zoologická zahrada ho získala od kolegů z Maďarska loni v prosinci.

Dnes se poprvé šelmy potkaly v novém společném příbytku. Jejich první reakce dávají naději, že si na sebe dobře zvyknou. „Pokud se tygři do sebe zakoukají a budou se pářit, olomoucká zahrada by se mohla dočkat mláďat po třicetileté pauze. Prozatím se k sobě přes mříže chovali velice hezky,“ řekla ošetřovatelka Dana Reisigová.

Olomoučtí tygři si padli do oka (zdroj: ČT24)

Betty, která je v říji, se při prvním setkání s Amurem kočkovala a občas dávala najevo svoji rozmrzelost, podle ošetřovatelů je to ale u těchto šelem obvyklé a zatím není důvod ke znepokojení. „Vypadalo to, jako by tygřici zrovna bolela hlava. Večer ale může být vše jinak,“ podotkla s úsměvem mluvčí zoo Iveta Gronská.

Tygry ussurijské chová olomoucká zoo s menšími přestávkami už od roku 1976, kdy ze Dvora Králové získala samici Sumbu a krátce po ní samce Aldana ze Státních cirkusů Praha. Pár přivedl na svět celkem pět mláďat ve třech vrzích. Poslední potomek se jim narodil v roce 1983, od té doby se už další chovný pár sestavit nepodařilo.

O deset let později se zahrada přihlásila do Evropského záchranného programu, díky kterému teď dala dohromady nový pár. Zvířata vybírá koordinátor, jenž za pomoci chovné knihy dohlíží na to, aby se při páření v jedné zoo nepotkali pokrevně spříznění jedinci. „Díky připojení k tomuto programu jsme dostali samce Amura. Jednotlivé zahrady si mohou zvířata půjčovat nebo vyměňovat,“ vysvětlila olomoucká zooložka Libuše Veselá.

Tento přísně chráněný poddruh tygra chovají kromě Olomouce zahrady ve Dvoře Králové, Hodoníně, Lešné, Ostravě, Plzni, Praze, Park exotických zvířat v Borovanech a Ringelland v Habrkovicích. Výměny zvířat mezi parky v Česku i v zahraničí jsou zcela běžné. Například dva malí tygři, kteří se narodili v červnu 2011 v Ostravě, se vydali za partnerkami do světa, Eda do parku v litevském městě Kaunas, Elton do Woburn Safari Parku v Anglii. Například tygří samec Marty narozený ve Zlíně se ve svých dvou letech přestěhoval do olomoucké zahrady. Jeho bratr putoval do Kodaně. Trojčata tygra ussurijského Cyril, César a Cicero se narodila v roce 2011 v Plzni, předtím tam přišly na svět dvě samičky. Loni v květnu se narodila dvě tygří mláďata také v Plzni.


Tygr ussurijský
, známý také jako sibiřský, altajský, korejský, mandžuský i severočínský, je největší kočkovitá šelma. Dospělí samci mohou vážit až tři metráky. Původně obýval rozsáhlé území mezi Bajkalem a pobřežím Tichého oceánu, dnes se jeho výskyt omezil téměř výhradně na divočinu kolem řeky Ussuri ve východním Rusku, kde v zimě bývají až pětačtyřicetistupňové mrazy. Asi deset procent tygrů ussurijských žije také v Číně. Ochránci přírody odhadují, že jich je na světě už jen tři sta padesát kusů. V zajetí jich žije mnohem více. Tygr ussurijský je typický dlouhými světlými licousy a také velkými tlapami. Tam, kde žije, leží většinu roku sníh, velké tlapy mu slouží trochu jako sněžnice. Žije v doupatech či jeskyních, odkud vyráží na lov. Živí se jelení zvěří, divokými prasaty a jinými savci. Troufne si i na medvěda. Rád plave a také loví ryby. Vede samotářský život, pohybuje se ve svém teritoriu, které před ostatními ussurijskými hájí. Nemá přirozeného nepřítele. Zabíjejí ho jen lidé.