Kyselka (Karlovarsko) – V lázeňské zóně v Kyselce sice začaly opravy zdevastovaných budov, ale Karlovarské minerální vody (KMV), jimž část budov patří, by chtěly i bourat. Chtějí zdemolovat bývalou požární zbrojnici. Mediální zástupce KMV Michael Donath uvedl, že jde o přístavbu k sousední budově a není památkově chráněná. To ale odmítá sdružení, které postup KMV v Kyselce dlouhodobě kritizuje. S demolicí již souhlasili karlovarští městští památkáři, konečné rozhodnutí ale bude na Karlovarském kraji.
Lázně Kyselka: Nejen záchrana, ale i demolice?
V březnu skončila oprava domu Stallburg na okraji kyselské lázeňské zóny. Karlovarské minerální vody nyní chtějí v jeho sousedství bourat a demolicí někdejší požární zbrojnice zvětšit prostor před čerstvě opraveným domem. Přízemní zbrojnice navazuje na patrovou budovu lázeňské správy (č. p. 36). „KMV tam chce vytvořit novou odpočinkovou zónu pro uživatele nových bytových jednotek ve Stallburgu. Záměrem je vytvořit příznivější podmínky pro bydlení a hezčí prostředí. Na místě by měla vzniknout parková úprava s lavičkami a pravděpodobně i zázemím pro děti,“ nastínil Michael Donath. Dodal, že jde o přístavbu z 20. století, pro niž není žádné využití.
Úvahou o demolici části jedné budovy v lázních Kyselka přivolaly KMV ostrou reakci Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví v ČR (ASORKD), která v minulosti kritizovala nečinnost vlastníků Kyselky. ASORKD odmítlo, že by budova nebyla památkově chráněná, protože stojí v ochranném pásmu, což je obdoba městských památkových zón. „Ač se dle našeho názoru nejedná o výstavní architekturu, je objekt přirozenou součástí zdejší zástavby. Když si řadu budov u řeky představíme jako lidský chrup, jistě se shodneme, že z estetického pohledu je lepší zub opravit než ho vytrhnout a ponechat v chrupu díru. A zbrojnici opravit lze,“ uvedl Martin J. Kadrman z asociace. Prezident ASORKD Pavel P. Ries potom označil případné povolení demolice jedné budovy za „znovuotevření Pandořiny skříňky“.
Ředitel NPÚ Loket Tomáš Karel o sporné budově:
„Je z historického období, které je nosné pro Kyselku jako takovou. Z toho důvodu je těžko možno souhlasit s tím, že by tento objekt byl odstraněn.“
Automatickou ochranu bývalé požární zbrojnici však nepřiznal karlovarský odbor památkové péče. Ačkoli nezávazné stanovisko Národního památkového ústavu v Loktu bylo negativní, městští památkáři s odstraněním stavby souhlasili. „Tento objekt je sice v památkové zóně, ale není památkou. Záchrana v tomto případě není vymožitelná,“ tlumočil stanovisko památkářů mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál. Zamítavé stanovisko by podle něj nemělo oporu v zákoně. S odstraněním stavby souhlasilo i zastupitelstvo Kyselky. Rozhodující slovo ale bude mít až Karlovarský kraj. Michael Donath zdůraznil, že ho KMV budou respektovat.
Karlovarské minerální vody se dostaly do sporu s národním památkovým ústavem kvůli další budově v areálu lázní Kyselka (zdroj: ČT24)
Lázně Kyselka založili místní vládci Neubergové v první polovině 19. století, za jejich vzestupem ve druhé půli století stál Jindřich Mattoni. Staly se jedním z nejvyhledávanějších lázeňských míst v českých zemích, až do druhé světové války představovaly vážnou konkurenci i pro nedaleké Karlovy Vary. Po válce ale sláva vyhlášených lázní rychle povadla. Nejprve posloužily jako útočiště uprchlíkům z Řecka sužovaného občanskou válkou, později byla v lázních dětská ozdravovna. Již v té době začaly budovy chátrat, situace se ještě zhoršila v 90. letech, kdy se léčebna zrušila a stát budovy rozprodal. V posledních letech kritizovali stav starých lázní aktivisté, až loni se ale podařilo vyřešit vlastnické nejasnosti a začaly první kroky k obnově zašlé slávy. V současnosti patří část budov v Kyselce KMV, zbytek obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka, která vznikla právě proto, aby chátrající lázně zachránila a pro opravené budovy našla nové využití.