Události
Vrtné soupravy prověří stabilitu podloží, ale hlavně prozkoumají zdroje podzemních vod. Případná havárie nových bloků - pokud vzniknou - nesmí podzemní vody ohrozit. Nejdelší vrt z celkových deseti povede do stometrové hloubky.
Výstavba nových chladicích věží představuje investici v hodnotě 800 milionů korun. Uvnitř střeženého areálu vyrostou dva objekty obsahující vždy šestici věží s ventilátory. První objekt, na kterém už se pracuje, bude plně funkční do konce příštího roku, druhý bude dokončen v roce 2016.
K chlazení zařízení elektrárny teď slouží osm železobetonových chladicích věží, vysokých 125 metrů, s přirozenou cirkulací vzduchu. Nové věže s ventilátory budou vysoké jen 17 metrů. Jejich výstavba patří mezi organizačně nejnáročnější a nejdražší opatření, která vyplynula ze zátěžových testů prováděných po havárii japonské elektrárny Fukušima (čtěte víc). Staré věže by mohl poničit vítr s rychlostí kolem 240 kilometrů za hodinu. „Ale taková rychlost větru tady nikdy nebyla,“ podotkl mluvčí elektrárny Petr Spilka.
Nynější vysoké věže budou fungovat i po dokončení věží s ventilátory. „Budou pořád chladit turbíny,“ vysvětlil mluvčí. Nové věže budou zajišťovat chlazení bezpečnostních systémů elektrárny. Oba způsoby chlazení bude případně možné propojit.
- Dukovanská elektrárna pokrývá pětinu tuzemské spotřeby elektrického proudu. V provozu je 29 let. ČEZ se snaží investicemi prodlužovat její životnost; první blok měl podle původního projektu fungovat do roku 2015. Podle nynějších představ provozovatele by měly Dukovany fungovat nejméně do roku 2030 až 2035, kdy by v této lokalitě mohl být zprovozněn nový jaderný blok. Rozhodnutí o jeho stavbě zatím nepadlo. Premiér Bohuslav Sobotka při návštěvě Vysočiny koncem března uvedl, že chce vnést téma výstavby nového dukovanského bloku do debaty o budoucnosti jaderné energetiky v Česku.
