Žďár nad Sázavou – Morálně zastaralá je pro pražské Národní muzeum 57 let stará expozice Muzea knihy na Vysočině, která je jediná svého druhu u nás. Výstava mapující vývoj knihy letos v říjnu skončí a jednotlivé exponáty zůstanou uložené v pražském depozitáři. Vedení muzea chce knižní expozici nadále provozovat virtuálně. Žďár se ale se zrušením své turistické atrakce smířit nehodlá, část výstavy by na Vysočině rád zachoval.
Žďár přijde o svou „epopej“ – Muzeum knihy
„Mobiliář rozebereme a sbírky se převezou do pražských depozitářů. Moravská zemská knihovna sice uvažuje o posílení výstavy v Rajhradě, ale my se chceme ubírat směrem virtuálního muzea, kdy můžete ukázat i to, co ve fyzické podobě listováním knihou nemůžete,“ okomentoval konec žďárského Muzea knihy Martin Sekera z Knihovny Národního muzea.
Muzeum knihy je pro NM zastaralé
Za koncem expozice stojí fakt, že desítky let zůstala nezměněná. Potřebovala by nákladnou modernizaci, na kterou ale Národní muzeum nemá peníze. „Dělaly se tu jen kosmetické úpravy, ale nyní je vhodná doba přemýšlet o tom, jak tu expozici vystavit jinak,“ upozornil Sekera.
Vedení města ale Muzeum knihy vnímá spolu se Zelenou horou jako jednu z hlavních turistických atrakcí a chlubí se jím i na propagačních materiálech. „Vnímáme to negativně, protože jsme se už v minulosti snažili zuby nehty tu expozici udržet. Pro Žďár je to velká ztráta. Město by mohlo nabídnout prostory a nějakou expozici na toto téma uskutečnit,“ naznačila alternativu starostka Žďáru Dagmar Zvěřinová (ČSSD), podle které je kniha základem vědění i kultury.
Žďár nechce po 57 letech přijít o Muzeum knihy (zdroj: ČT24)
Majitelé žďárského zámku, rod Kinských, plánují po odchodu Muzea knihy expozici obměnit, aby lépe ladila s barokním zázemím zámku. Představit by se tu mohlo například kulturní dědictví Vysočiny.
Na otevření vlastního knižního muzea by Žďár potřeboval minimálně milion korun, žádat by musel také o dotace. Stávající Muzeum knihy, které letos vstoupilo do své poslední turistické sezony, cítí největší zájem ze strany škol. Srovnatelná expozice čítající tisíce exponátů je totiž nejblíže v německé Mohuči, kde připomíná svého slavného rodáka Johannese Gutenberga.
Muzeum knihy sídlí na tamním zámku
Zopakuje se krumlovská zkušenost? Žádná epopej, žádní turisté
O své turistické lákadlo přišel před třemi lety také Moravský Krumlov. Bez Slovanské epopeje od malíře Alfonse Muchy už na tamní zámek nemíří zdaleka tolik turistů. Zmizelé lákadlo pocítili i provozovatelé restauračních zařízení a hotelu Epopej. V minulých letech město ročně navštívilo asi 50 tisíc turistů, z toho víc než polovina mířila za Slovanskou epopejí. Částečně zrekonstruovaný zámek se nyní orientuje spíš na koncerty a krátkodobé výstavy, město zve turisty například na Lichtenštejnskou hrobku.