Původní plány dálničního svodu podle Popelové směřovaly přímo do města, což radní považovali za nadmíru nevhodné řešení. Hlinský přivaděč představoval variantu, která vede dopravu nezastavěným územím a více ji odvádí od obydlených území.
Proti přivaděči se iniciátoři petice začali podle Lenky Střítecké bouřit až ve chvíli, kdy se k nim dostaly konkrétní informace, kudy bude stavba vedena. Našli je přpevněné na svých plotech. „Podle nás je konkrétně tento přivaděč nadbytečný. Pouhé dva kilometry od plánovaného Hlinského přivaděče je už hotový přivaděč u Úsilného, který je čtyřproudový, kapacitní sjezd v průmyslové zóně, kde nikoho neruší a řeší roli Hlinského přivaděče,“ tvrdí Lenka Střítecká.
Náměstkyně primátora Ivana Popelová ale hájí smysluplnost Hlinského přivaděče. Představuje podle ní alternativu původnímu plánu, který počítal s vyústěním na českobudějovické Rudolfovské třídě v obydlené zóně. Hlinský přivaděč má podle ní být napojen na Okružní třídu, která vede průmyslovou zónou. Popelová zdůrazňuje, že územní plán počítá se stavbou už od roku 2000. „Jestli se lidé probudili v tuto chvíli a najednou jim připadá územní plán špatně, měli ho připomínkovat tehdy,“ soudí.
Debata Lenky Střítecké a Ivany Popelové o Hlinském přivaděči
Protestující obyvatelé požadují úplné zrušení Hlinského přivaděče a změnu územního plánu. Obávají se navíc, že po vzniku přivaděče vyroste v jejich sousedství nová průmyslová zóna, jejíž výstavbu stávající územní plán umožňuje.
