Praha – Akce kulový blesk, tedy sestěhování magistrátních úředníků Prahy pod jednu střechu, vypadala jako dobrý nápad. Ostatně jako řada nápadů bývalého primátora Pavla Béma. Ovšem výsledek – a to je s dalšími plány taky společné – skončil fiaskem. Praha měla na složité transakci vydělat miliardu, místo toho miliardy prodělá. Ten, kdo opravdu vydělal, je realitní magnát Sebastian Pawlowski. Pro Reportéry ČT natáčela Andrea Máslová.
Stěhování úředníků skončilo fiaskem. Praha prodělá miliardy
Na začátku byl nápad sestěhovat úředníky z 36 domů do jediné budovy – Škodova paláce. Obyvatelé zde najdou všechna razítka pod jednou střechou a Praha ušetří – pokud ostatní uvolněné budovy pronajme. Problém je v tom, že nápad na šetření zůstal jen na papíře. Aby magistrát peníze získal, muselo by se podařit prázdné domy pronajmout podle plánu. To ale vyšlo jen u jednoho, který dnes slouží jako hotel. „Problém je především v aktuálním stavu budov, nejsou moderně vybavené a tím pádem pro potenciální investory jsou nezajímavé,“ vysvětlila mluvčí magistrátu Petra Hrubá.
Petra Hrubá, mluvčí pražského magistrátu:
„Bohužel realita se s těmi předpoklady nepotkala a situace je taková, že vlastně z původních předpokladů, že výnosy se budou pohybovat v řádu 160 milionů korun, se aktuálně pohybují na částce 26 milionů korun.“
Jak se mohlo stát, že se uvolněné budovy nepodařilo pronajmout? Zřejmě proto, že politická sebeprezentace zvítězila nad realitou: autoři projektu pracovali s pouhými předpoklady, které ovšem brali jako fakta. Už před sedmi lety Reportéři ČT v reportážích ukazovali, že odhady stály na vodě a magistrát ušil velkou transakci horkou jehlou. V předkládané tabulce například chyběly náklady na opravy domů.
Škoda za Škodův palác (zdroj: ČT24)
Pavel Bém, tehdejší primátor hlavního města Prahy (ODS), březen 2007:
„My jsme samozřejmě vycházeli z analýzy, kterou jsme si nechali zpracovat renomovanou společností. Z té vyšla nějaká čísla a ta čísla jsem prostým aritmetickým úkonem vynásobil mým soukromým odhadem, koeficientem, který nějakým způsobem reflektuje vývoj trhu nemovitostí na území Prahy.“
Zmiňovaná studie ovšem byla jediná a pracovala pouze s nezávaznými odhady z pronájmů uvolněných budov. Znalecké posudky zohledňující stav, a tudíž reálné využití objektů, nikdo na magistrátu nepožadoval.
Opuštěné domy se musí dál udržovat. Jen za správu čtyř objektů – Kafkova domu, komplexu U minuty a U radnice spolu s domem v Cihelné zaplatí město zhruba 5 milionů korun ročně. U ostatních domů jsme informace o nákladech nezískali. A stejně jako před sedmi lety nebyli úředníci schopni dodat aktuální přehled ztrát.
Dům U Minuty
Petra Hrubá, mluvčí pražského magistrátu:
„Bohužel analýzu ztrát nikdo nevypracovával, ani vypracovávat nebude, neboť filosofií MHMP je nemovitosti v maximální možné míře využívat, a ne vypracovávat materiál, který by byl fakticky co do využití k ničemu.“
„Jestliže měl Magistrát v úmyslu zjistit relevantní čísla, měl nejprve zajistit znalecké posudky ke všem objektům, kterých se to týkalo. Za druhé měl uspořádat výběrové řízení na pronájem objektů, kterými hodlal krýt ztrátu za pronájem Škodova paláce. Jestliže tak neučinil, jsou to všechno jenom dohady, to jsou čísla, která nejsou a nebudou nikdy ve skutečnosti naplněna,“ komentoval Miroslav Duda, viceprezident Asociace realitních kanceláří ČR.
Pronájem volných budov a Škodův palác jsou spojité nádoby. Škodův palác si totiž magistrát pronajal na dvacet let za více než čtyři miliardy korun. A protože město mělo na druhé straně vydělat na opuštěných budovách přes 5 miliard, za dvacet let měl zisk dosáhnout zhruba 1 miliardu korun.
„Jedna miliarda v dvacetiletém trvání smlouvy, to není úplně malá částka. Za jednu miliardu téměř postavíte jednu stanici metra,“ hájil v roce 2006 svůj nápad Pavel Bém.
Náklady – 200 miliónů ročně – za nájem Škodova paláce zůstaly, respektive stoupají o inflaci. Výnosy z uvolněných budov na druhé straně jsou zhruba 26 milionů korun ročně. Částky, které se staly hlavním argumentem pro přesun úředníků do nájmu, byly trestuhodně nepřesné. Předkladatel čísel, bývalý ředitel magistrátu ing. Trnka, už ve své funkci nepracuje.
Za nájem Škodova paláce by si magistrát postavil dvě nové budovy
Někdejší vedení se zavázalo do roku 2026 zaplatit majiteli Škodova paláce přes 4 miliardy korun. Vlastníkem paláce byl realitní magnát Sebastian Pawlowski, který měl s vedením magistrátu dlouhodobě vřelé vztahy. Spekulace o tom, že výběrové řízení bylo ušité na míru právě tomuto byznysmenovi, prověřovala i policie. Kritéria totiž byla nastavena tak, že v dané chvíli byla pro úředníky vhodná v celé Praze jediná budova, a to Pawlowského Škodův palác. Státní zastupitelství ale shledalo, že žádný trestný čin spáchán nebyl.
Současné vedení města smlouvu vypovědět nechce a ani nemůže. „Odstoupení od této smlouvy by znamenalo, že zaplatíme kompletní nájem na těch dvacet let. Včetně toho inflačního navýšení,“ uvedl současný primátor Tomáš Hudeček (TOP 09).
Škodův palác v Jungmannově ulici
Město by tedy kvůli sjednaným sankcím muselo doplatit majiteli paláce ještě zhruba 2,5 miliardy z nasmlouvaných 4 miliard. Navíc by se úředníci museli okamžitě stěhovat. Vedení se proto rozhodlo soudně vymáhat alespoň snížení nájmu zhruba o polovinu. Nutno dodat, že majitelem paláce už není Sebastian Pawlowski. Ten budovu zhruba rok po podepsání smlouvy s magistrátem prodal společnosti Guyana Holding.
Za peníze, které magistrát zaplatí za pronájem Škodova paláce, by se daly postavit i dvě plně dostačující budovy. Ostatně o stavbě vlastní budovy na zelené louce za další miliardy teď současné vedení města začíná opět uvažovat. Jedním ze žhavých tipů je pozemek u stanice metra Florenc. Do vlastní osmipatrové budovy by se mělo vejít zhruba 2 000 úředníků, tedy zhruba dvakrát tolik, než kolik jich sedí v pronajatém Škodově paláci.