Bílina se bojí ghetta, problémový areál ale nekoupila

Bílina - Bílina na Teplicku nekoupí problémový areál bývalého uprchlického tábora v Červeném Újezdu. Zastupitelé odmítli nabídku majitelky, která za areál chtěla 15 milionů korun. Starosta Bíliny argumentoval tím, že by se zastupitelé schválením koupě vystavili riziku trestního stíhání - protože by jednali nehospodárně. Bílina i okolní obce se obávají, že z areálu vznikne ghetto. V Červeném Újezdu žije v současné době víc než stovka lidí. Kromě sociálně slabých jsou to i nemocní lidé.

„Odkup nám nedoporučují právníci ani Svaz měst a obcí s tím, že jde o nehospodárné nakládání s finančními prostředky. Mohlo by na nás být podáno trestní oznámení,“ vysvětlil starosta Bíliny Josef Horáček (Nezávislí Bílina).

Za nesmyslný považuje odkup také hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM), který je zároveň bílinským zastupitelem. „Musí se hledat možnosti, aby zasáhl stát, státní úřady. Areál nekoupí ani Ústecký kraj,“ řekl Bubeníček.

Odkup dlouhodobě podporovala opoziční TOP 09, která varuje před zhoršením situace. „Jestliže teď tam žije 200 lidí, tak za dva měsíce jich tam může být 400. Pokud se to bude dál odkládat, bude čím dál větší,“ řekl zastupitel Pavel Pastyřík (TOP 09).

Provozovatel areálu Pavel Fousek už dříve řekl, že má několik zájemců o koupi nebo pronájem areálu. Přednostně ho nabídnul okolním obcím. O koupi budou ještě v pondělí hlasovat zastupitelé sousedních Hrobčic. Jelikož jde ale o malou obec s malým rozpočtem, lze očekávat podobné stanovisko tomu dnešnímu. 

Případem se zabývala i ombudsmanka

Červený Újezd spadá katastrálně pod obec Měrunice. Ta ale na odkup nemá peníze. Starostka Jitka Nová (nez.) řekla, že provozovatelé chtějí v areálu ubytovat další lidi. „Požádali o přidělení čísel popisných, běží správní řízení. Pokud ho dostanou, mohou se tamní obyvatelé, kteří tam jsou teď na dobu určitou, přihlásit k trvalému pobytu. A to už mi provozovatelé avizovali,“ řekla Nová.

V areálu žije víc než stovka lidí. Přibližně polovina z nich je duševně nemocná. Jednatelé domova dostali za poskytování sociálních služeb bez registrace pokutu 250 000 korun, správní řízení s nimi vede několik úřadů. V posledních měsících se do areálu nastěhovalo několik sociálně slabých rodin.

Případem se zabývá i ombudsmanka Anna Šabatová. „Paní ochránkyně vyjádřila pochopení pro složitou situaci klientů zařízení. Současně je ale třeba říct, že standardním doporučením veřejného ochránce práv neregistrovaným zařízením sociálních služeb je vytvořit v zařízení podmínky pro registraci konkrétních sociálních služeb a zaregistrovat se, nebo s provozováním těchto služeb skončit,“ uvedla už dříve mluvčí veřejné ochránkyně Iva Hrazdílková.