Bývalá komunistická káznice nabízí virtuální prohlídky

Uherské Hradiště - Zdi uherskohradišťské káznice slyšely výkřiky stovek mučených vězňů. Komunistické vězení 50. let, které své brány zavřelo teprve v roce 1960, má na svědomí téměř tři desítky obětí. Sdružení Memoria, jež se snaží z káznice vybudovat památník obětí minulého režimu, spustilo na svých stránkách virtuální prohlídku. Do nepřístupné věznice se tak lidé mohou podívat alespoň přes internet.

„Strávil jsem tu nejsmutnější Vánoce ve svém životě,“ vzpomíná na rok 1948 bývalý politický vězeň František Kolečkář. Bylo mu 16, když se pokusil utéct za hranice. Za to dostal čtyři měsíce samotky a bezpočet násilných výslechů. Na rozdíl od 29 jmen na pomníku ale uherskohradišťskou věznici přežil.

Kárnice, která je kulturní památkou, je pro veřejnost otevřená jen minimálně. „V červnu jsme ve věznici uskutečnili několik prohlídek v souvislosti s premiérou divadelní hry,“ popsala přístupnost káznice předsedkyně sdružení Memoria Anna Stránská. Temné cely se znovu otevřou až 13. a 14. září, kdy bude Memoria pořádat komentované prohlídky. Do té doby si musí zájemci vystačit jen s on-line prohlídkou.

Uherskohradišťský kriminál byl oficiálně zrušen v roce 1960, od té doby chátrá. Před pěti lety kvůli tomu vznikla iniciativa, která by ráda po rumunském vzoru věznice v Sighetu Marmaţiei vybudovala památník obětem komunismu. „Já myslím, že se toho nedožiju,“ dodal skepticky Kolečkář.

„Iniciativa za využití věznice vznikla koncem roku 2009, protože hrozila dražba budovy a mohlo se klidně stát, že místo ní by vzniklo parkoviště nebo nákupní centrum,“ uvedl místopředseda sdružení Petr Slinták. Budovu spravuje Okresní soud v Uherském Hradišti.

Video studentů Ateliéru vizuální komunikace zlínské univerzity

V 50. letech zemřely v komunistickém vězení desítky vězňů. Mezi popravenými byl například i Rudolf Lendhard, kterého estébáci před popravou surově mučili elektrickým proudem. K soudu musel být Lendhard přinesen i odnesen na nosítkách. Nakonec ho vězeňská služba musela přinést také pod šibenici a doslova vysadit do oprátky.

V Uherském Hradišti působil po únoru také vyšetřovatel Alois Grebeníček, otec Miroslava Grebeníčka (KSČM), jenž byl stíhán pro podezření, že se jako zástupce velitele vyšetřovacího oddělení StB v Uherském Hradišti podílel na komunistických zločinech. Příběhy z káznice se staly inspirací také pro nové divadelní představení Slováckého divadla Cena facky aneb Gottwaldovy boty.

Věznice v Uherském Hradišti sloužila za první republiky k izolaci dělníků bojujících za lepší sociální podmínky. V dobách protektorátu využili káznici nacisté, kteří zde mučili české vlastence a protifašistické bojovníky. První popravy ale začaly až po druhé světové válce, v 50. letech tu byly mučeny stovky lidí. Odpůrci komunistického režimu nebo bohatí sedláci ze Slovácka tu byli týráni elektrickým proudem. Podle svědectví bývalých vězňů a úředních záznamů zneužívali komunisté i svatou zpověď, při které se vězni svěřovali duchovním autoritám. Dnes prostory bývalé kaple zdobí rudá hvězda a heslo Proletáři všech zemí spojte se!