Bojíme se o demokracii na fakultě, tvrdí studenti architektury

Brno – Nebojujeme za Koryčánka, ale za demokracii na fakultě, říkají studenti fakulty architektury brněnského Vysokého učení technického (VUT). Ti nesouhlasí s nátlakem některých profesorů a docentů, kteří se snaží přimět rektora univerzity, aby nejmenoval na post děkana Rostislava Koryčánka. Koryčánek byl do čela brněnské architektury zvolen letos v květnu. Kvůli kontroverzím, které volba vyvolala, ale rektor Petr Štěpánek s jeho potvrzením ve funkci zatím váhá.

„Rostislav Koryčánek nesplňuje žádné kvalifikační a profesní předpoklady kladené po celou dobu existence české vysoké technické školy v Brně na děkana fakulty ani obvyklé v současném českém akademickém prostředí,“ napsali na začátku června v otevřeném dopise někteří akademici z brněnské architektury.  Vadí jim, že Koryčánek sám není architektem a nemá podle nich ani dostatečné vzdělání. Někteří z vyučujících dokonce hrozí odchodem ze školy, což by mohlo ohrozit její akreditaci.

Proti svým vyučujícím se teď postavila část studentů, kteří se bojí o demokratické principy vysokého školství. Podle nich jde o bezprecedentní nátlak, a pokud by mu rektor ustoupil, došlo by k obejití svobodné volby akademického senátu. „Za studenty, kteří se na iniciativě přímo podílí, můžu říct, že co se týče osoby pana Koryčánka, máme úplně rozdílné názory. Co nás spojuje je porušení základních principů soužití na naší fakultě. Nejvíc je pro nás alarmující způsob, jakým akademici deklarují své názory a snaží se ovlivnit demokratickou volbu děkana,“ uvedl za studenty Jan Kristek.

Studenti zprovoznili web, na kterém chtějí  informovat o vývoji kauzy

Architekti se neshodnou

Názor na nového děkana rozděluje i ostatní architekty. Za Rostislava Koryčánka se postavily některé významné osobnosti z oboru, mezi nimi i Josef Pleskot, který tvrdí, že brněnská fakulta potřebuje otevřeného a inovativního člověka, jako je právě Koryčánek. Kandidáta podpořil i děkan liberecké architektury Zdeněk Fránek nebo Osamu Okamura, který nátlak označil za projev neschopnosti akademické diskuse.

Naopak proti Koryčánkovi vystoupil emeritní děkan brněnské architektury Ivan Ruller a kritiku podpořil i bývalý děkan fakulty Josef Chybík. Ten připustil, že obavy z Koryčánkova nástupu mohou souviset s tím, že se Koryčánek v minulosti nepohodl s vedením města. Ještě jako šéf Domu umění se Koryčánek nebál vystupovat proti politikům a svůj ředitelský post následně neobhájil.

Co si o kauze myslí Rostislav Koryčánek? (zdroj: ČT24)

Na tahu je rektor, ten ale vyčkává

Koryčánek byl do čela fakulty zvolen až napodruhé. Na konci března na plánované hlasování vůbec nedošlo, postupně totiž rezignovalo hned několik členů Akademického senátu a volba po vlnách emocí skončila chaosem. Čekalo se tak, až senát doplní náhradníci. Na konci května pak doplněný senát Koryčánka jako jediného kandidáta zvolil a jeho volbu by měl potvrdit i rektor VUT Petr Štěpánek. Tento krok bývá zpravidla formalitou a žádné pravidlo neříká, do kdy tak musí rektor učinit.

Štěpánek, který musí patovou situaci vyřešit, zatím vyčkává a prostor využívá k dalšímu jednání. „Rektor situaci vnímá a monitoruje, sbírá podklady a komunikuje se všemi zainteresovanými na Fakultě architektury,“ potvrdila mluvčí VUT Jitka Vanýsková. Několikaměsíční bezvládí na brněnské architektuře tak bude zatím pokračovat.

O koho se jedná

Rostislav Koryčánek není profesí architekt, ale kunsthistorik, architekturou se zabývá v jejích širších souvislostech. Ve svém díle se hodně věnuje české architektuře v německém Brně. Řadu let působil na postu šéfredaktora architektonického časopisu Era 21. Mezi lety 2007 až 2013 stál v čele brněnského Domu umění. Odborná veřejnost jeho působení chválila, mezi jeho úspěšné projekty patří Sochy v ulicích nebo Brněnský architektonický manuál. U radních ale Koryčánek pozici neobhájil a na konci roku 2012 musel ve funkci skončit. Kvůli některým neshodám mezi Koryčánkem a vedením města se objevily dohady, že ředitel svůj post neobhájil ze zástupných důvodů.