Zlín – Probírají se zažloutlými stránkami spisu a hledají v nich drobnosti, které tehdy kriminalisté přehlédli. Mnohem častěji ale policistům z týmu Tempus, který se specializuje na neobjasněné případy, pomáhají nová svědectví a vědecký pokrok. Díky tomu se skupině podařilo vnést světlo už do tří případů, které málem zůstaly zapomenuty.
Je to naše morální povinnost, říká šéf Tempusu o vyšetřování starých vražd
Jeden z případů, který vyřešili až kriminalisté z Tempusu, aktuálně projednává zlínský krajský soud. Vrah otrokovického podnikatele Pavla Nevařila unikal spravedlnosti devět let. Vloni na podzim vyšetřování Tempusu ukázalo na jeho osobního strážce Martina Bódiše. Důkazy na něj ukazovaly už tehdy, ale na obžalobu to nestačilo.
Stejná situace nastala i při vyšetřování vůbec nejbrutálnější vraždy v historii Zlínského kraje. I do tohoto případu vnesl světlo až Tempus. V prosinci 2001 někdo ubodal osmnáctiletého barmana na zlínském sídlišti Jižní svahy.
Tým Tempus
- Skupina vznikla v březnu minulého roku a nese příznačné pojmenování Tempus - latinsky čas, doba. Jejím cílem je vyšetřovat letité případy uzavřené bez úspěchu.
- Má jediného stálého člena, a to velitele týmu, který si své kolegy vybírá individuálně ke každému případu. Sídlí v Praze.
- Za šestnáct měsíců TEMPUS vyřešil tři případy. Kromě vraždy otrokovického podnikatele je to také devatenáct let stará vražda muže v Praze. Tam speciální policejní tým našel čtyři pachatele, kteří jsou v současnosti vyšetřováni na svobodě. Druhý případ se stal ve Zlíně na sídlišti Jižní Svahy, kde byl ubodán číšník.
(zdroj: Policejní prezidium)
Vyšetřování tehdy vedlo do ztracena, a to i přes záhadný nález v zámeckém parku ve Vizovicích. Na jednom z odpadkových košů byla nalepena krabička od cigaret s pečlivě zabaleným vzkazem pro maminku zavražděného. V něm bylo jméno pravděpodobného vraha. „Já jsem od pachatele vzal jenom ty telefony na prodej. Jsem lump, ale vraha v žádném případě krýt nebudu,“ citoval část vzkazu zlínský státní zástupce Roman Kafka.
Deset let ale byla pro kriminalisty informace bezcenná. Teprve letos v červnu získali nové důkazy a muže označeného ve vzkazu jako vraha zatkli. Pisatele anonymu ale stále hledají, aby znovu našel odvahu a svědčil. Státní zástupce ho k tomu dnes vyzval a garantoval mu beztrestnost. „Svědectví by bylo jedním ze stěžejních, možná zásadních důkazů,“ dodal Kafka.
Základ úspěchu? Někdy věda, jindy svědci, které trápí svědomí
Podle ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia Milana Pospíška se vyšetřovaní nových a odložených případů příliš neliší. „Naši policisté mají určitě na případ více času než policisté na jednotlivých krajských ředitelstvích. Ti musí každý den řešit novou trestnou činnost. Tím ale nechci říct, že by pracovali špatně. Naopak - všechny věci, k nimž jsme se vrátili, byly zpracovány velmi dobře. Zpravidla se nám daří díky novým svědectvím, postupům v analytice a díky vědeckému pokroku,“ popsal Pospíšek s tím, že roli samozřejmě hrají i zkušenosti vyšetřovatelů. Nový pohled na věc totiž často může propojit události, které zdánlivě nemají nic společného.
Posun v případu ale často přináší nové analytické metody a nová technika. „Klasický příklad, který zná i veřejnost, jsou metody zkoumání DNA. Policie dnes disponuje daleko modernějším zařízením s možností rychlejšího a přesnějšího zkoumání stop DNA než před 10 lety,“ doplnil.
GALERIE
videogallery_462777
Jedinečný kód dokáže usvědčit zločince i dodatečně. „Před časem se otevřel případ hodně staré vraždy, kdy ten pachatel byl ztotožněn až díky tomu, že se v národní databázi DNA objevil jeho vzorek, protože později spáchal jiný trestný čin,“ popsal svoji zkušenost soudce Krajského soudu v Brně Daniel Plšek.
Do budoucna se ale v souvislosti s DNA otevírají další netušené možnosti. „Jednou z možností bude dostupnost takových analýz v oblasti DNA, které mají vztah k fenotypu člověka, tedy k nějakým vnějším znakům jako je barva vlasů nebo oční duhovky,“ upřesnil soudní znalec z brněnského ústavu soudního lékařství Tomáš Pexa.
Velkou pomocí je i 3D skener, který přesně zachytí místo činu, nebo balistické skenery. V případě otisku prstů se ale postup od dob radního Vacátka takřka nezměnil. Otisk sebraný na místě činu pak kriminalisté porovnávají s těmi, které patří podezřelým.
Hra o čas
Největším nepřítelem kriminalistů, kteří se vracejí odloženým případům, je tak čas. České zákony jsou totiž v případě promlčecích lhůt nemilosrdné. „Jedna věc je spravedlnost z hlediska promlčecích lhůt, které stanovuje zákon, druhou je pak morální stránka. Bez ohledu na to, jestli jsou případy promlčeny, je cílem policie zjistit pachatele. Je to určitá morální povinnosti vůči pozůstalým,“ uzavřel Pospíšek. V případě vraždy je promlčecí lhůta 15, resp. 20 let.
Úspěchy policejního týmu Tempus (zdroj: ČT24)