Zlínskou kampaní bude hýbat hazard

Zlín – Patří výherní automaty do ulic Zlína? A převažují rizika nebo výnosy, které jdou do obecní pokladny? Právě hazard bude jedním ze stěžejních témat zlínské předvolební kampaně. Do čela jedné z kandidátek se postavil zarytý odpůrce hazardu, naopak současné vedení radnice volí smířlivější postoj. O hlasy voličů se v říjnových komunálních volbách ve městě utká celkem 14 politických stran a hnutí, což je o jednu míň, než před čtyřmi lety.

Poslední komunální volby ve Zlíně byly velkým překvapením, když na magistrát vynesly hnutí za Morální Očistu Radnice (zkráceně M.O.R.). Nové uskupení, které postavilo kampaň na ostré kritice velké koalice ODS a ČSSD, ve volbách získalo téměř 16 procent hlasů a skončilo druhé. Vítězové, společná kandidátka TOP 09 a STAN vedená primátorem Miroslavem Adámkem, přibralo M.O.R. do koalice spolu s KDU-ČSL, Zlínským hnutím nezávislých a Věcmi veřejnými. V opozici skončila ODS, ČSSD a komunisté.

Koalice se během čtyř let několikrát proměnila - odešlo několik radních, rozštěpilo se hnutí M.O.R, část odešla do opozice, druhá část zůstala ve vedení města a přejmenovala se na Zlínskou volbu. Někteří členové TOP 09/STAN zase vytvořili nové hnutí Zlín 21, které vede primátorův náměstek Aleš Dufek.

Lídři kandidátek pro volby 2014

  • ANO 2011 - patrik Kamas, jednatel hokejového klubu a marketingový ředitel stavební firmy
  • ČSSD - Vladimír Drtil, energetik               
  • KSČM - Dagmar Butnikošarovská, předsedkyně okresního výboru strany
  • KDU-ČSL a Zlín 21 - Společně pro Zlín -  Miroslav Kašný, náměstek primátora
  • Nezávislí - Za otevřený a prosperující Zlín - Václav Tomášek, ředitel strojírenské firmy
  • Nezávislí Zelení Piráti pro Zlín - Tomáš Pasterný, pedagog
  • ODS - Miroslav Chalánek, manažer
  • Občanská Konzervativní Strana - Michal Doležel, stavbyvedoucí
  • Otevřená radnice a sdružení nez. kandidátů Jižní Svahy Zlín - Pavel Sekula, předseda bytového družstva
  • STAN - Miroslav Adámek, primátor
  • Strana práv občanů - Lubomír Nečas, náměstek hejtmana, lékař
  • Strana svobodných občanů - Jiří Procházka, ekonom
  • TOP 09 - Robert Hamrla, podnikatel
  • Úsvit přímé demokracie - Jan Bravenec, jednatel společnosti
Magistrát města Zlín na Náměstí Míru
Zdroj: Zdeněk Němec/ČTK

HAZARD NA PRVNÍM MÍSTĚ

Jak vybalancovat výnosy z hazardu s riziky gamblerství? Zásadní otázka, která zajímá občany Zlína i politiky, kteří se budou o přízeň voličů ucházet v podzimních komunálních volbách. Tažení občanského sdružení „Komunitní křižovatka“, které usiluje o vypsání referenda o zákazu hazardních her ve městě, se jeden z jeho představitelů rozhodl posunout do politické roviny. Tomáš Pasterný se postavil do čela kandidátky koalice Strany zelených a České pirátské strany. Petiční archy, které vyzývají k plošnému zákazu hazardu ve Zlíně, nesly v polovině prázdnin podpisy zhruba tří tisíc lidí. Pro vyhlášení referenda je potřeba 6 500 podpisů.

Současná koalice v otázce hazardu volí spíš kompromisní řešení. V roce 2012 byla přijata vyhláška, která od příštího roku zakáže herny v centru města i v okolí škol či nemocnic. Provozovny taky nesmí rušit noční klid a nesmí na nich být poutače a reklamy. Herny tak nebudou tolik na očích, ubylo jich a radnici zároveň zůstanou peníze, které z hazardu a loterií každý rok tečou do městské kasy – tak argumentuje současné vedení města.

Podle údajů radnice klesl počet automatů po přijetí vyhlášky ze 1 400 zhruba na 800. Z hazardu město loni získalo 53 milionů korun, z toho 20 milionů korun šlo na sport, další peníze na sociální oblast a kulturu.

VÍCE PENĚZ PRO ZLÍN?

Spor mezi koalicí a opozicí se vede taky o výši investic do rozvoje města. „Nebyli schopni proinvestovat peníze určené na investiční akce. Zásadní stavby byly rozhodnuté už v minulém volebním období, nové vedení také nezískalo skoro žádné dotace,“ řekl opoziční zastupitel Zdeněk Blažek (ODS). Podle zastupitelky za KSČM Dagmar Butnikošarovské ne každé zdržení či odložení realizace plánované akce bylo vždy vinou vedení radnice. Komunisté ale kritizují účelnost vynaložených prostředků. „Například nepodařený renovovaný podchod hodnotíme jako vyloženě špatnou investici, kritice také podrobujeme vybudování cyklostezky na třídě T. Bati na úkor parkovacích míst a plynulosti provozu,“ uvedla Butnikošarovská.

Náměstek primátora Bedřich Landsfeld (Zlínská volba), který má finance na starost, naopak hospodaření města hájí. „Z pohledu ekonoma se nemáme za co stydět,“ řekl Landsfeld. „V našem volebním období jsme investice soustředili do posledních dvou let ze dvou důvodů. Jednak jsme po nástupu na radnici potřebovali nějaký čas na rozumné zvážení investic, jednak se příprava investičních akcí zkomplikovala v souvislosti se zavedením veřejných soutěží,“ dodal Landsfeld. Pokles investic je podle něj způsoben například nižšími příjmy z prodeje městského majetku a oproti minulým letům menšími možnostmi při získávání dotací.

Zatímco minulé vedení radnice podle údajů ze závěrečných účtů města v letech 2007 až 2010 proinvestovalo asi 1,975 miliardy korun, nová politická reprezentace Zlína v letech 2011 až 2013 investovala asi 751 milionů. Na letošek podle Landsfelda plánuje investice za dalších 550 milionů korun. Pokud se podaří plány naplnit, město přesto ve srovnání s minulým volebním obdobím bude v průměru ročně investovat asi o 170 milionů Kč méně.