Brno – Za týden se aktivistům z občanské aliance Referendum 2014 podařilo získat necelou polovinu ze šesti tisíců podpisů, které jim chybí k tomu, aby dosáhli vyhlášení referenda o přestavbě železničního uzlu v Brně. V termínu petici sice podepsalo celkem 21 tisíc lidí, magistrát při přezkumu ale vyhodnotil třetinu podpisů jako neplatnou, a sdružení tak nepřesáhlo hranici nutnou pro vypsání referenda. Aktivistům teď zbývá poslední týden na to, aby rozhodnutí úředníků změnili.
Boj o podpisy petice o přesunu nádraží v Brně vrcholí
„Za týden jsme sesbírali dalších 2 500 podpisů pro referendum. Je vidět, že podpora občanů je enormní,“ popsal člen přípravného výboru referenda Miroslav Patrik. Aktivistům zbývá poslední týden na to, aby magistrátu dodali tisíce chybějících podpisů. To, že by to nestihli, si nepřipouštějí. „V Plzni se lidé tak aktivizovali, že za týden posbírali 5 000 podpisů. I my to vidíme naprosto reálně,“ dodal Patrik.
Aktivisté zároveň kritizují přístup magistrátu. Podle nich se úředníci při kontrole podpisů dopustili celé řady pochybení. „Během víkendové kontroly jsme zjistili, že řada lidí byla vyškrtnuta neprávem. Máme třeba případ muže, kterého vyřadili kvůli tomu, že mu ještě nebylo 18 let, ačkoliv se narodil v roce 1965,“ popsal jedno z pochybení Patrik.
Leták aktivistů ukazuje několik podpisů, které magistrát neuznal
Vůbec nejčastějším argumentem úřadu ale bylo, že člověk, který petici podepsal, není k nalezení v registrech. To se může stát třeba v případě, kdy petičník místo trvalého bydliště, které má v občanském průkazu, uvede adresu, kde ve skutečnosti bydlí. „Celá řada osob uvedených na podpisových arších navíc není vůbec evidována jako obyvatelé Brna,“ popsal před několika dny náměstek brněnského primátora Robert Kotzian (ODS).
Spor o neplatné podpisy skončil u soudu
Na konci minulého týdne uskupení podalo ke Krajskému soudu v Brně žalobu proti rozhodnutí, jímž magistrát odmítl vyhlásit referendum. Tajemník brněnského magistrátu Pavel Loutocký ale řekl, že úřad si za svým postupem jednoznačně stojí.
Cíle aktivistů, aby se referendum konalo souběžně s komunálními volbami 10. a 11. října, je ještě možné dosáhnout. „Šance, že by zastupitelé města mohli o vyhlášení referenda jednat buď na řádném jednání 2. září, nebo třeba na mimořádném do 15. září, stále existuje,“ uvedla Němcová.
Investorem přesunu nádraží je Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která si také objednala srovnání studie obou lokalit. Konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo.
Na jihu, nebo v centru?
Nádraží u řeky
Magistrátem podporovaná poloha nádraží počítá se zrušením trati v sousedství historického brněnského centra. Vlaky by měly zastavovat v sousedství autobusového nádraží Zvonařka. U nádraží má vzniknout nová čtvrť a bude k němu jezdit tramvaj.
- Poloha dál od centra
- Společná trasa osobní i nákladní dopravy
+ Omezené narušení provozu během výstavby
+ Provoz příměstský, dálkový a vysokorychlostní
+ Dokončení kolem roku 2020
Nádraží pod Petrovem
Kritici odsunuté varianty chtějí, aby nádraží zůstalo v centru města. Vlaky by měly zastavovat v oblasti tzv. Malé Ameriky. Současná trať by tak zůstala v provozu, doplnila by ji ale soustava tunelů a podzemní nástupiště určené pro vysokorychlostní vlaky.
- Omezená kapacita pro podzemní dráhy i uzlu obecně
- Dokončení kolem roku 2030
+ Poloha přímo v centru
+ Oddělená osobní a nákladní doprava
Odborníci a politici přitom polohu brněnského nádraží řeší už celé století. Brno bylo prvním velkým městem v českých zemích, kam už v roce 1839 přijel vlak. Provizorní nádraží bylo postaveno hned za hradbami na jižním okraji Brna, rozrůstajícímu se městu ale nestačilo. V roce 1850 postavili Brňané po zbourání hradeb první nádražní budovu. Do současné podoby nádraží přestavěl v roce 1902 Franz Uhl.
Brněnské hlavní nádraží v roce 1901 před rekonstrukcí
O přesunu nádraží směrem na jih se uvažovalo už na konci 19. století, urbanistickou koncepci včetně přesunutého nádraží a velkých bulvárů vypracoval v roce 1933 architekt Bohuslav Fuchs. Sám sice po válce díky exkurzi do Curychu od své původní představy ustoupil, jeho původní myšlenka ale Brnem dodnes rezonuje.
Vydáno pod