Janáčkova Liška Bystrouška v rodném Brně oslavila 90 let

Brno – V hlavních rolích slepice, pes a především liška jménem Bystrouška. Slavná opera Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky letos na podzim slaví 90 let od své premiéry. V neděli si milovníci opery výročí připomněli v brněnském parku Lužánky - na jednom z míst, kde skladatel operu komponoval.

Dílo, které je neodmyslitelně spjaté s Brněnskem, oslavilo devadesátiny v rodném Brně. Kniha Liška Bystrouška Rudolfa Těsnohlídka se odehrává blízko Bílovic nad Svitavou. V Brně zase skladatel Leoš Janáček přetvořil Těsnohlídkovu pohádku v operu. „Dnešní odpoledne jsme pojali tak, aby se děti dozvěděly, jak operní dílo v hlavě Leoše Janáčka vzniklo. Akce se koná v lužáneckém parku, protože se ví, že tudy skladatel chodil a přemýšlel, když operu tvořil,“ uvedla předsedkyně sdružení Opera na cestách Jana Janulíková.

Video Devadesát let opery Příběhy lišky Bystroušky
video

Devadesát let opery Příběhy lišky Bystroušky

Zábavné odpoledne mělo dětem přiblížit liščí příběh v jeho literární i operní podobě. A taky trochu skutečnosti – na akci byla k vidění i skutečná liška, i když ne Bystrouška. „Jmenuje se Růža. Když ji matka přenášela z nory, tak ji upustila. My jsme si ji vzali, vychovali a ochočili. Má povahu jako kočka: když chce, tak poslouchá, když ne, tak dovede seknout drápkem,“ popsal revírník Lesů ČR Mario Lanča.

Opera na dosah

Opera Příhody lišky Bystroušky měla světovou premiéru v brněnském divadle 6. listopadu 1924. Hudebního nastudování se ujal velký propagátor Janáčkova díla, tehdejší šéf opery dirigent František Neumann. Režie byla svěřena mladému režisérovi Otakaru Zítkovi a výtvarníkem se stal malíř Eduard Milén. „V Česku existuje jen několik operních divadel. A spousta lidí, kteří mají operu rádi, to má do těchto divadel daleko. Chceme proto jezdit za nimi a ukázat jim, o čem opera je, naučit je, aby ji měli rádi,“ vysvětlila Janulíková, proč sdružení Opera na cestách Janáčkovské výročí připomnělo.

Liška brněnská?

Hájovna lišky BystrouškyLiščí příběh z pera Rudolfa Těsnohlídka poznamenal celé okolí Bílovic nad Svitavou. Spisovatelovo jméno nese Těsnohlídkovo údolí, v tamních lesích literáta připomíná i památník. Na skladatele zase upomíná studánka Leoše Janáčka. Na dohled od ní je pak Myslivna lišky Bystroušky, hypotetické místo děje a bydliště revírníka Bartoše. Okolí Bílovic je prodchnuto příběhem nezbedné lišky a nic na tom nemění ani fakt, že na „titul“ krajina lišky Bystroušky aspirují kromě okolí Bílovic ještě další dvě lokality v republice. První podobu Bystroušky totiž výtvarně ztvárnil lesník a ilustrátor Stanislav Lolek, který pocházel z Hané. Na své lesnické praxi se seznámil s příběhy nezbedné lišky, kterou nakreslil a inspiroval tak Rudolfa Těsnohlídka k napsání známých příběhů. Janáčka zase podle některých verzí inspirovaly při psaní opery rodné Hukvaldy.