Kořenov (Jablonecko) – Nejstarší jizerskohorské rozhledně Štěpánce již nehrozí zřícení – alespoň ne kvůli zchátralosti. Skončila její oprava, která přišla v hodině dvanácté, po letech chátrání se její obdivovatelé již báli, že dlouho nevydrží.
Královna Jizerských hor nespadne, dostala novou střechu i fasádu
Novogotická rozhledna Štěpánka dostavěná v roce 1892 dlouho marně čekala na opravu. Nejvíce poškozená byla střecha, do rozhledny tak léta zatékalo – voda potom poničila veškeré dřevěné prvky v horní části rozhledny. Hrozilo proto, že by se mohly ztrouchnivělé dřevěné konstrukce propadnout a celá vrchní část rozhledny by se zřítila. Nakonec se ještě kořenovské radnici před katastrofou podařilo potřebných 400 tisíc korun sehnat, nyní je rozhledna po opravě. Rekonstrukcí prošla kromě střechy a dřevěné horní konstrukce také fasáda. Nová je také cesta ke Štěpánce, ta stála dalších 350 tisíc korun. V příštím roce by měla rozhledna dostat ještě nové schodiště a osvětlení.
Rozhledna Štěpánka
Většinu potřebných peněz poskytla obec ze svého rozpočtu, zhruba 100 tisíc dali dohromady i obyvatelé kořenovských Příchovic ve sbírce, pro které je Štěpánka srdeční záležitostí – považují ji za nejkrásnější rozhlednu v okolí, je pro ně jizerskohorskou královnou. Otevření rozhledny původně plánovali na svátek 28. října. „Práce byly ale hotové, tak jsme nechtěli čekat, navíc byla na víkend dobrá předpověď,“ řekl správce rozhledny Jan Staněk. První den provozu rekonstruované památky ale nebyl pro turisty příliš přitažlivý. Hory zahalil mrak a naděje, že se roztrhá, se nesplnily.
Rozhledna Štěpánka je po rekonstrukci zase přístupná (zdroj: ČT24)
Rozhledna Štěpánka byla otevřena 14. srpna 1892 po 45 letech stavby. Podle pověsti trvaly práce tak dlouho, že je kníže Rohan nechal zastavit, když mu vědma předpověděla, že mu její dokončení přinese smrt. Nakonec torzo odkoupil horský spolek a dostavěl ho. Kníže vzápětí zemřel. Rozhlednu vysokou 24 metrů mají v oblibě výletníci, za druhé světové války ovšem sloužila jako kontrolní hláska německého letectva. Po válce musela být věž opravena, dokončilo se její zasklení a v roce 1963 byla zapsána do památkového fondu Státního ústavu památkové péče.