Vládní vila bude místo prominentům sloužit architektům

• izi

10. 11. 201410. 11. 2014, 17:38|Zdroj: ČT24

Vila Stiassni po rekonstrukci

Zdroj: ČT24

+ 5 dalších

+ 5 dalších

+ 4 další

Brno – Další brněnská funkcionalistická památka se leskne novotou. Skončila rekonstrukce vily Stiassni v brněnských Pisárkách, vyšla na 180 milionů korun. Objekt, který komunistický režim využíval k ubytovávání významných návštěv, bude nově sloužit návštěvníkům a odborníkům v oblasti architektury 20. století. Lidé se do opravené vily budou moci poprvé přijít podívat v polovině prosince.

Zvenčí moderní až strohá, uvnitř ale vybavená luxusním, konzervativním nábytkem, typickým pro počátek 20. století. A také zářící novotou. Rekonstrukce vily Stiassni je téměř u konce. „Všechny budovy už jsou hotové, zbývá dodělat zahradu a v interiérech zařízení jako koberce a nábytek,“ popsal práce na obnově vily památkář Petr Kroupa.

Funkcionalistická vila podle návrhu předního brněnského architekta Ernsta Wiesnera vznikla pro rodinu průmyslníka Alfreda Stiassného. Postavena byla v letech 1927–1929 v brněnských Pisárkách. Na rozsáhlém pozemku mezi ulicemi Hroznová a Preslova na pisáreckém úbočí vznikla moderní stavba půdorysu písmene „L“. V delším traktu obráceném do pisáreckého údolí byly hlavní obytné prostory s výhledem do zahrady. „Vila Stiassni patří k tomu lepšímu, co bylo v Brně ve 20. a 30. letech postaveno. Nicméně opravdovou hodnotou je její historie, má velmi pohnuté osudy,“ myslí si Kroupa.

O obnově vily Stiassni hovoří památkář Petr Kroupa (zdroj: ČT24)

Poté, co židovská rodina Stiassných uprchla před nacistickou hrozbou za hranice, připadla budova štábu československé armády, který později vystřídalo německé důstojnické kasino. „To nejzajímavější přišlo v roce 1945 po osvobození, když přijel prezident Beneš zpět na území Československa. Prvních pět dní strávil zde ve vile Stiassni,“ uvedl Kroupa. Od té doby vila sloužila pro ubytování významných státníků a návštěv – pobýval v ní například kubánský prezident Fidel Castro nebo sovětský politik Nikita Chruščov. I proto se jí začalo přezdívat „vládní vila“.

Nešťastné vily

Movitá židovská rodina, luxusní vila postavená předními architekty počátku 20. století. Pak nástup nacismu, emigrace a zestátnění majetku. Tedy v lepším případě. Osud vily Stiassni kopíruje příběhy dalších podobných památek v městě Brně. Stejný scénář jako rodinu průmyslníka Stiassného potkal i majitele Münzovy, Arnodolvy a Löw-Beerovy vily a vily Tugendhat. Zatímco manželé Tugendhatovi a Stiassni holocaustu díky včasnému útěku unikli, majitelka Arnodolvy vily Cecílie Hože s rodinou, Löw-Beerovi i žena Eduarda Münze zahynuli během války v transportech či koncentračních táborech.

Slavné brněnské vily nepojí jen tragická minulost, ale často i příbuzenské vztahy jejich majitelů. Žena Fritze Tugendhata Greta byla dcerou průmyslníka Alfreda Löw-Beera. Ten své dceři a jejímu muži daroval vrchní část svého pozemku v brněnských Černých polích, aby si mladý pár de facto na konci zahrady Löw-Beerovy vily postavil vlastní dům. V roce 1930 tam byla dokončena stavba vily Tugendhat.

Arnoldova vila vznikla už v roce 1862. Jméno nese po svých prvních majitelích, Josefovi a Katharině Arnoldových. V březnu 1909 se stala majitelkou vily Cecílie Hože, manželka brněnského advokáta Kornelia Hože a sestra Alfreda Löw-Beera. Cecílie byla tedy tetou Grety Tugendhatové.

Lepší zítřky

Všechny zmíněné domy potkalo vyvlastnění a v době komunistické totality sloužily bývalé architektonické skvosty pro potřeby lidu: v Löw-Beerově vile byla ubytovna pro studenty, vila Tugendhat sloužila jako rehabilitační středisko pro děti s vadami páteře. V Arnoldově vile sídlila mezi lety 1952–2012 mateřská škola, Münzova vila byla sídlem úřadů a nejvíc utrpěla při necitlivé rekonstrukci v 80. letech. Největší péče se tak zřejmě dostávalo Stiassného vile, kterou režim používal k reprezentačním účelům.

Domům se ale blýská na lepší časy. Vedle vily Stiassni už prošly nákladnou rekonstrukcí i Tugendhat, Münzova a Löw-Beerova vila. Na své lepší zítřky tak ještě čeká dům Josefa a Kathariny Arnoldových.

Stiassného vila bude nejen přístupná návštěvníkům, ale poslouží i odborné veřejnosti. V areálu vznikla zbrusu nová budova, ve které sídlí Centrum obnovy památek architektury 20. století. „Je to úplně první centrum zaměřené na rekonstrukci, obnovu a vůbec památky architektury 20. století. Jednak proto, že Brno je nejdůležitějším městem funkcionalismu v republice, a taky proto, že tu máme velkou sílu studentů a vzdělávacích institucí,“ vysvětlila architektka Vlasta Loutocká. „Budou tu pořádány výstavy, přednášky a bude tu i prohlídkový okruh,“ uzavřel Kroupa.