Relikviář sv. Maura převezla URNA na Pražský hrad

• ČT24

17. 12. 201417. 12. 2014, 18:20|Zdroj: ČT24

Relikviář sv. Maura

Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Bečov nad Teplou / Praha – Za nejpřísnějších bezpečnostních opatření dnes ze zámku v Bečově nad Teplou převezla policejní jednotka URNA druhou nejvzácnější památku České republiky – relikviář svatého Maura – na Pražský hrad, kde bude do poloviny března k vidění na výstavě o tisícileté historii hradů a zámků.

Transport unikátu z Bečova nad Teplou, kde relikviář turisti obdivují už 12 let, zajišťoval speciálně upravený automobil s částečným pancéřováním. Přípravy na převoz probíhaly v trezorové místnosti na zámku v Bečově už od rána, některé drobné části bylo totiž nutné před uložením do schránky z relikviáře odebrat. 

Josef Rozinek, správce sbírek Státního hradu a zámku Bečov vysvětlil, že v přepravní schráně by hrozilo jejich vypadnutí a zničení.

Zhruba po hodině bylo vše připravené a transport doprovázený policisty z Útvaru rychlého nasazení vyrazil. Detaily převozu byly kvůli bezpečnosti tajné. Minimálně jednou se také změnila trasa cesty.

Ve 12:30 kolona přijela na Pražský hrad. Tomáš Wizovský, kastelán Státního hradu a zámku Bečov hodnotu relikviáře popsal takto: „Kulturní hodnota relikviáře svatého Maura je těžko vyčíslitelná, pro pojistné účely byla stanovena na půl miliardy korun.“

Před uložením památky do výstavní vitríny na Pražském hradě se znovu kontroloval její stav. Během cesty se ale naštěstí nic nepoškodilo. Andrej Šembera, restaurátor relikviáře sv. Maura to komentoval takto: „Některá věc by se uvolnila, mohla by odpadnout, takže vždycky je potěšitelné, když člověk zjistí, že se tomu tak nestalo.“ Výstava k tisícileté historii hradů a zámků „Hrady a zámky objevované a opěvované“ tak může začít.

Petr Pavelec, kurátor výstavy z Národního památkového ústavu Praha přiblížil její obsah: „Je to jedinečná, možná neopakovatelná příležitost, jak na jednom místě v jednom čase vidět ty nejcennější předměty.“

Výstava Hrady a zámky objevované a opěvované

Výstava přiblíží to nejkrásnější z českých hradů a zámků. Ve Valdštejnské jízdárně Pražského hradu bude přístupná od 19. 12. 2014 do 15. 3. 2015. Výstava je řešena jako putování tisíciletou historií českých zemí, umožní po tři zimní měsíce zhlédnout pohromadě na jednom místě na 600 nejvýznamnějších a nejkrásnějších exponátů z hradů a zámků celé republiky. K vidění budou například:

• Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky
• Obrazy Mistra Theodorika
• Braunova alegorie Pýchy
• Automobil Benz Victoria knížete Karla V. Schwarzenberga
• Závěť prezidenta Masaryka
• Plečnikovy plány úprav Pražského hradu

Relikviář svatého Maura se po skončení výstavy v Jízdárně Pražského hradu vrátí zpátky do Bečova nad Teplou.

Relikviář se na Pražský hrad převážel už jednou, v listopadu 2010

Relikviář svatého Maura už jednou v novodobé historii zámek v Bečově opustil. 23. 11. 2010 vyrazil z Bečova nad Teplou speciální automobil, který relikviář převezl - stejně jako dnes - na Pražský hrad. I tenkrát vzácnou památku střežili ozbrojenci v kuklách z Útvaru rychlého nasazení (URNA). Relikviář sv. Maura byl tehdy na Pražském hradě vystaven ve Vladislavském sále vedle kopie korunovačních klenotů.

Národní kulturní památka

Relikviář svatého Maura je po korunovačních klenotech považován za druhou nejcennější památku České republiky a za vůbec nejvýznamnější románskou klenotnickou památku uloženou na českém území. Relikviář byl v roce 1995 prohlášen národní kulturní památkou České republiky.

Detail z relikviáře sv. Maura

Zdroj: ČT24

Vznik a historie relikviáře do roku 1945

Relikviář sv. Maura byl vyroben na zakázku benediktýnského kláštera ve Florennes (nachází se na území dnešní Belgie). Tento klášter získal relikvie sv. Jana Křtitele a později sv. Maura z katedrály v Remeši. Právě pro uložení těchto ostatků byl relikviář zhotoven.

Po Velké francouzské revoluci byl klášter ve Florennes zrušen. Relikviář se ocitl, dle archivních dokladů, v sakristii spřáteleného farního kostela mezi starým nábytkem. Byl částečně poškozen a od církevní rady jej odkoupil roku 1838 tehdejší majitel bečovského panství Alfréd de Beaufort-Spontin. Svým nákladem jej nechal zhruba v polovině 19. století opravit. Roku 1888 byl relikviář zapůjčen na výstavu do Bruselu a roku 1889 jej Beaufortové nechali přemístit na svůj zámek v Bečově nad Teplou.

Bečov nad Teplou

Zdroj: Jan Sokol/ČTK

Během druhé světové války Beaufortové kolaborovali s nacisty. Po vydání tzv. Benešových dekretů museli opustit republiku. Relikviář byl před jejich útěkem ze země uschován do zásypu podlahy hradní kaple Navštívení Panny Marie. 

Novodobý objev relikviáře v roce 1985

Nikoli památkářům nebo archeologům, ale kriminalistům se podařil 5. listopadu 1985 v Bečově nad Teplou unikátní historický nález. 4. listopadu 1985 začali prohledávat celý bečovský areál a už o den později slavili úspěch – relikviář ze 13. století objevili v zásypu hradní kaple, tedy pod její podlahou.

Na stopu díla uvedl československé orgány o rok dříve americký obchodník žijící v Německu Danny Douglas, který nabídl čtvrt milionu dolarů za povolení vyvézt ze země blíže neoznačený ukrytý předmět, o kterém nemají příslušné úřady ani tušení.

Relikviář sv. Maura

Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

„Když jsme se ptali, jestli bude potřebovat bagr, potápěče nebo jeřáb, řekl, že ne. Rozpažil pouze ruce a tím nám udal rozměry,“ řekl v roce 2010 České televizi kriminalista bývalé Federální kriminální ústředny František Maryška.

Pátrání po neznámé věci, při kterém tým pod vedením Františka Maryšky vycházel jen z neurčitých Američanových zmínek, dlouho nevedlo k výsledku. Až koncem roku 1985 se kriminalisté dovtípili, že obchodníkovi jde o středověký relikviář svatého Maura, který zmizel koncem druhé světové války.

„Tehdy jsme byli požádáni, abychom identifikovali nějakou věc, která má být prodána do zahraničí, přičemž jsme nevěděli, oč se jedná. K přesvědčení, že by věc mohla být v Bečově nad Teplou, nás zavedla řada drobných indicií. Například onen zahraniční zájemce nejprve uvedl, že se věc nachází asi 150 km od Norimberka, což označilo západní Čechy, další indicií bylo, že řekl, že ta věc je v původním stavu. Pak jsme zjistili, že se o tom v Bečově někdo přesvědčil a byl se tam podívat. Nebo označil velikost předmětu atd. Opravdu se to skládalo z mnoha drobností a trvalo to skoro rok. O konkrétní podobě věci, kterou jsme hledali, jsme se dozvěděli asi deset dní před samotným nálezem,“ přiblížil v roce 2010 postup hledání tehdejší kriminalista František Maryška.

Relikviář byl po svém objevení zapůjčen do Umělecko-průmyslového muzea v Praze. Expertiza ho ohodnotila jako památku nevyčíslitelné hodnoty, jeho vývoz proto nepřipadal v úvahu.

„Traduje se, že restaurátor dostal k opravě objekt v zuboženém stavu, který nastal až po objevení, tedy, že jsme to zapříčinili my. Pravda je taková, že když byl relikviář nalezen, ministerstvo kultury to značně zaskočilo. Nebyly připraveny podmínky pro uskladnění. Tak se stalo, že se na několik měsíců ocitl v bankovním sejfu, kde klimatické podmínky naprosto neodpovídaly potřebě, a teprve tam se dokonale rozsypal,“ doplnil v roce 2010 kriminalista František Maryška.

„Můj osobní vztah k relikviáři byl zpočátku čistě jen pracovní, ale od té doby, co byl nalezen, ho neustále nějakým způsobem provázím, takže jsem jeho takovým nepsaným kmotrem a o jeho historii bych mohl snad už i přednášet,“ uzavřel před čtyřmi roky rozhovor Maryška.

Restaurování relikviáře

Vlhká zem pod podlahou kaple, kde byl relikviář 40 let ukrytý, památku velmi poničila. Restaurátorské práce ale mohly naplno začít až v roce 1991 po vyjasnění majetkových a vlastnických vztahů. Náročného a zdlouhavého procesu restaurování se ujal Státní úřad památkové péče. Své postupy restaurátoři konzultovali s restaurátory z německých Cách. Bylo však nutné osvojit si dávno zapomenuté zlatnické techniky a vyvinout nové restaurátorské postupy.

Restaurátorské práce trvaly dlouhých 11 let. Relikviář byl rozebrán, očištěn, vzácné kameny vyjmuty a očištěny, poškozené sošky a reliéfy očištěny a pracně opraveny. Bylo nutné vyrobit nové jádro, protože původní jádro se již nedalo použít. Relikviář byl kompletně zrestaurován roku 2002.

Restaurátorské práce na relikviáři

Zdroj: ČT24/www.zamek-becov.cz

„Těch dílů bylo 3 tisíce, my jsme sami nevěděli, do čeho jdeme. Nakonec se ukázalo, že to byla jedna z nejnáročnějších restaurátorských prací,“ vzpomínal v roce 2010 restaurátor relikviáře Andrej Šembera. Záchrana relikviáře a zabezpečení v expozici přišlo na 12 milionů korun. 

Návrat na zámek v Bečově nad Teplou v roce 2002

Na zámek v Bečově se památka vrátila až v roce 2002 a od té doby je relikviář jedním z největších lákadel Karlovarského kraje. Podívat se na něj jezdí desítky tisíc turistů ročně. Profitují z něj tak i místní podnikatelé.

Fakta o relikviáři sv. Maura

Relikviář je vyrobený z pozlaceného stříbra a mědi a ozdobený téměř 200 drahými kameny. Nejvzácnější je ale plastická výzdoba - románský umělec vytvaroval dvanáct apoštolů ze stříbrného plechu, který je tenký jen 0,3 milimetru.

Relikviář sv. Maura se řadí do skupiny domečkových (tumbových) relikviářů. Uvnitř se nachází kosterní ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje. Má obdélníkový půdorys o rozměrech 140 x 42 cm a je 65 cm vysoký. Původní dubové jádro bylo nahrazeno novým ořechovým. Dekorace relikviáře tvoří soubor dvanácti reliéfů, čtrnácti sošek z pozlaceného stříbra, drahé kameny, polodrahokamy, antické gemy, filigrány a emaily.

Dotykový model relikviáře

Relikviář svatého Maura se v únoru 2011 dočkal i haptického modelu pro nevidomé. Maketa v měřítku 1:1 má výzdobu i sošky, uvnitř modelu jsou i další dotykové pomůcky, které odpovídají skutečnému obsahu relikviáře.

„Tento model vznikl jako výsledek edukativních aktivit, kterými se správa zámku Bečov dlouhodobě zabývá. Model vznikl pod názvem 'Relikviář pro všechny', tzn. chtěli bychom ho využít nejenom pro nevidomé, ale také pro nejmenší děti, pro které klasická prohlídka může být i zdlouhavá. Spolupráce mezi Národním památkovým ústavem a Vězeňskou službou je dlouhodobá a toto je také jeden z jejích výsledků. S realizací pomáhali také studenti z Přírodní školy. Důležité je, že si nevidomí mohou prohlédnout nejenom plášť, ale i vnitřek dřevěné schránky, tzn. ostatky svatých či různé vzácné látky a podobné předměty z původního románského období,“ komentoval projekt v únoru 2011 ředitel Národního památkového ústavu v Lokti Tomáš Wizovský.

Unikátní dotykový model relikviáře svatého Maura se stal součástí revitalizované expozice na zámku Bečov. K dispozici je tam i komiks s příběhem relikviáře, který je přeložený do Braillova písma.

Návštěva Dannyho Douglase v Bečově v roce 2012

Objevitel relikviáře svatého Maura, americký obchodník Danny Douglas v roce 2012 navštívil Bečov nad Teplou. Vzpomínal tehdy, jak v roce 1985 vyjednával s Československem. V roce 1984 ho syn původního majitele seznámil s tím, kam rodina poklad po válce ukryla. Douglase pak požádal o spolupráci. „Myslel si, že se nebudu bát jednat s českou vládou,“ řekl Douglas. 

Schůzek se ale účastnili i kriminalisté, kteří měli vypátrat neznámý předmět dřív, než ho stát vydá původnímu majiteli.

Douglas považuje za největší chybu to, že smlouvu o vydání chtěl podepsat v Karlových Varech a tím je přivedl na stopu. Z tajných policistů měl strach. "Bál jsem se jen okamžiku, kdy to najdeme. Když jsme se ocitli v bodě: 'Musíme tam jít, musíte být s námi', tak jsem jim nevěřil," řekl v roce 2012.

Douglase dodnes mrzí, že mu za pomoc při nalezení relikviáře oficiálně za Českou republiku nikdo nepoděkoval. „Nemůžu přijmout názor, že jsem nehrál v objevu žádnou roli. Nemyslím si, že to je fér,“ dodal v roce 2012 Douglas.

Lahve objevené spolu s relikviářem oceněny na 20 milionů korun

Vína, která byla na bečovském zámku objevená v roce 1985 spolu s relikviářem sv. Maura, byla na začátku prosince letošního roku oceněna na 20 milionů korun. Jde o víno, koňak a šampaňské z 19. století. Unikátní sbírka čítá celkem 136 lahví, každá z nich má hodnotu minimálně 200 000 korun, potvrdil kastelán hradu a zámku Bečov Tomáš Wizovský.

Vinný poklad, který je uložen ve speciálním depozitáři na hradě, analyzoval Jakub Přibyl, jeden z nejlepších českých sommelierů. „Z unikátní sbírky 136 lahví vína, koňaků i šampaňského pocházejících převážně z let 1890 až 1899, jich má mnoho částečně zachovanou i etiketu. Mohu tedy bezpečně určit nejen původ, ale i konkrétního vinaře, od kterého pochází, a dokonce i obchodníka, jenž vína prodával,“ vysvětlil Přibyl.

Jedná se tak zřejmě o nejcennější nález vín na území ČR. Celá sbírka pochází ze soukromého majetku rodiny Beaufort – Spontin. Lahve byly stejně jako samotný relikviář ukryty pod podlahu bečovské hradní kaple.