Babišův kabinet by se měl více zaměřit na snížení daní, míní ekonom Kovanda

V plánech vznikající menšinové vlády se rýsuje určitý rozpor. Na jednu stranu má snahu přidávat důchodcům, učitelům a dalším, na druhou stranu snižovat daně. Podle ekonoma Lukáše Kovandy tak hnutí ANO nečiní problém na jedné straně vystupovat jako pravicová nebo středopravá strana, ale na druhé i jako levicová, přestože to ekonomicky moc smysl nedává. Kovanda to uvedl v pořadu 90′ na ČT 24.

Video 90’ ČT24 - Babišův kabinet se představuje
video

Vláda Babišova kabinetu by se měla více zaměřit na snížení daní, míní ekonom Kovanda

Základní body programu chystané menšinové vlády hnutí ANO jsou podle Andreje Babiše hotové. Poté, co bude jmenován premiérem, hodlá se svým programem obejít všechny sněmovní strany a pokusit se u nich získat podporu.

S některými návrhy by mohl uspět u levicových stran, s jinými u pravice. Hodlá například pokračovat ve zvyšování penzí, kdy důchodcům nad 85 let plánuje předat tisíc korun měsíčně, na což by mohla slyšet levice. Stejně tak jako na sliby o vyšších platech pro učitele, anebo pro pracovníky v kultuře. Dále na růst minimální mzdy, anebo snížení DPH u základních potravin.

Pravice by pak mohla slyšet zase na to, že chce Andrej Babiš snížit daně pro lidi s příjmy do 113 tisíc měsíčně, prosadit výjimky z EET pro živnostníky s obratem do půl milionu korun ročně nebo snížit DPH pro řemeslníky. Plánuje ale také zrušení superhrubé mzdy. Třeba ODS však spolupráci odmítá.

Hnutí ANO, které určitě bude v kabinetu klíčovým hlasem, ať už bude vláda vypadat jakkoli, je podle Kovandy poměrně široce rozkročené.

„Jestliže tedy máte program zvyšování důchodů nebo zvyšování platů státním zaměstnancům, v této době, kdy by se stále mělo myslet na zadní vrátka, tak to je levicová politika, můžeme-li použít tyto škatulky. A jestliže tam je na druhé straně snižování daní, tak pak je to spíše tedy politika pravicová,“ říká Kovanda.

„Nechci na to koukat dogmaticky, že není možné, aby pravicová strana nejednala levicově, ostatně víme, že i u nás pravicové nebo středopravé strany zvyšovaly bohužel daně v době krize, za což dodnes nesou určité penále v podobě politických ztrát, ale určitý kočkopes pak vzniká, to je nepochybné,“ dodává Kovanda.

Záměry na snížení DPH v určitých oblastech, zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z hrubého příjmu z 20,1 na 19 procent, jsou pak návrhy, které by ekonom Kovanda určitě podpořil. Z jeho pohledu je to přesně to, co by se udělat mělo.

Právě nyní je podle něj čas daně snižovat, protože si to nyní díky ekonomickému růstu můžeme dovolit. A je tím navíc možné dát ekonomice stimul i do dalších let, kdy přece jenom narazíme na určité limity.

„Už na ně narážíme nyní a jestliže budeme na to dobře připraveni a uvolníme lidem ruce, budou moci více podnikat, budou moci utrácet více peněz, tak tím ekonomiku můžeme udržet v současné bujaré náladě delší dobu,“ říká Kovanda.

Naopak přidávat na platech by se podle Kovandy mělo, ale s jistou dávkou obezřetnosti. Primárně by se mělo vycházet z cílů a z rozpočtů jednotlivých firem a podnikatelů, neměl by to být „dekret“ vlády ani odborů, které nyní podle něj dost bojovně vystupují za vyšší platy.

„Myslím si, že v uplynulých letech a měsících se zvyšovalo dost. Když se podíváme na objem mezd, tak v současné době rostou třetím nejrychlejším tempem v celé Evropské unii, takže já příliš nevidím smysl dále přidávat, zvláště když přihlédneme k tomu, že produktivita práce zase tak rychle neroste, jako rostou v poslední době mzdy,“ říká Kovanda.

A upozorňuje, že takový vývoj může v blízkém horizontu znevýhodnit třeba naše vývozce na zahraničních trzích, kdy se exportéři stanou příliš drazí. „A následně se na základě toho nakonec ocitneme v sestupné fázi ekonomického cyklu a budeme zase jednou nohou v nějaké krizi,“ upozorňuje Kovanda.

Kovanda: Od drobných živnostníků stát nikdy nevybere významné peníze

Andrej Babiš také nyní plánuje rozšířit výjimky z EET, konkrétně pro živnostníky s obratem do půl milionu korun ročně. To se ale jeví jako ústupek z původních plánů, protože hlavním důvodem pro spuštění celého systému elektronické evidence tržeb (EET) mělo být „narovnání podnikatelského prostředí“. Podle Kovandy se však jedná o „rozumný kompromis“.

„Ukazuje se v tuto chvíli, že jak kontrolní hlášení a do určité míry snad i elektronická evidence tržeb, přece jenom nějaké pozitivní výsledky mají, že když se například zaměříme na inkaso daně z přidané hodnoty v letošním roce, tak tam vidíme tak markantní meziroční nárůst. A ten nelze vysvětlit pouze růstem spotřeby nebo růstem ekonomiky,“ říká Kovanda.

Podle něj to znamená, že opatření padla do určité míry na úrodnou půdu, byť by to zároveň nepřeceňoval.

Na druhou stranu konstatuje, že od opravdu drobných živnostníků, prodejců či podnikatelů stát nevybere nikdy žádné významné peníze. „A tam si myslím, že bude skutečně rozumné, když se jim uvolní více ruce, protože někdy to naopak demotivuje a vede to třeba k tomu, že lidé odcházejí do šedé či černé ekonomiky, hlásí se na úřady práce, což je zátěž pro stát a pro sociální systém. Nějaký kompromis v tomto smyslu je žádoucí,“ vysvětluje.

A pokud by měl ekonom Lukáš Kovanda akcentovat to, na co by se v příštích letech soustředil on sám, pak by rozhodně snižoval daně daleko výrazněji, zaměřil se na reformu důchodového systému a na vyrovnané rozpočty.

Hlavní ekonom investiční společnosti Roklen Lukáš Kovanda
Profil

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom investiční společnosti CYRRUS, před tím u finanční skupiny Roklen. Je členem správní rady think-tanku Prague Twenty, „rady moudrých“ ScioŠkoly, vědeckého grémia České bankovní asociace a působí na katedře ekonomie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze.