Demonstrace jsou od nepaměti francouzským národním sportem. Jen Paříž jich zažívala podle údajů policie v poslední dekádě klidně i neuvěřitelné dva nebo tři tisíce ročně. Svět už většině z nich žádnou váhu nepřikládá. Stejně jako protestům v 16. okrsku – právě tamní situace se ale brzy může dostat na titulní stránky a může přerůst v něco, čemu by se dalo říkat válka migrantů s celebritami. I když to celé zatím není moc vidět.
Paříži hrozí „válka“ celebrit s migranty
Šestnáctý okrsek patří mezi nejluxusnější pařížské čtvrti. Konkrétní ceny nemovitostí na lukrativních adresách jsou neveřejné. Novináři amerického listu Huffington Post od makléřů ale zjistili, že o domě může uvažovat ten, kdo je schopný zaplatit řádově desítky milionů eur. Cena roste i s tím, jak dobrý výhled nabízí prostor na nedalekou Eiffelovu věž.
Žije tam řada známých tváří – byt si tam pořídila třeba bývalá první dáma Carla Bruni-Sarkozyová. A právě v téhle zóně téměř pod okny celebrit má podle nových návrhů pařížské radnice vzniknout provizorní komplex ubytoven pro bezdomovce a hlavně migranty. Prozatím na tři roky, a to už od léta, se zázemím pro zhruba dvě stovky lidí. S tím vším však místní naprosto nesouhlasí.
Pařížský 16. okrsek
Zřizování podobných center odstartovala Paříž ve velkém už loni v červnu, kdy začala gradovat migrační krize v Evropě. První ubytovny vznikly ve 13. a 18. okrsku. Pak se začalo mluvit o dalších – 3, 10, 15, 19, 20 – bylo zřejmé, že tímto tempem i na lukrativní šestnáctku jednou musí dojít.
Příspěvky pro každého
Kroky Paříže nejsou až tak překvapivé – země je, co se týče sociálního systému, už řadu let velmi štědrá, a to nejen k Francouzům, ale i k cizincům.
Jako Češka žijící v Paříži jsem měla v roce 2009 například nárok na příspěvek na bydlení, který pokryl skoro čtvrtinu mého nájmu. Dostával ho tu úplně každý, kdo si v zemi zřídil účet a kdo o něj požádal. Také o migranty se metropole stará vzorně – to je snadno dohledatelné na webových stránkách pařížské radnice. Nejde jen o budování center, kam je přesouvá z nelegálních tábořišť. Poskytuje jim lékařskou pomoc, hygienické pomůcky, potraviny a jazykové kurzy. Usnadňuje jim přechod do evropské kultury. Část migrantů už dokonce studuje francouzštinu a angličtinu ve speciálních kurzech na prestižní vysoké škole Sciences Po.
Uprchlíci v ulicích Paříže v září 2015
Je luxusní čtvrť pro uprchlíky?
Mít rezidenci v 16. okrsku, takzvaném ghettu bohatých, už samo o sobě něco znamená. Bydlet ale přímo za zdmi soukromé čtvrti Villa Montmorency, to znamená jediné – mít za sousedy samé známé tváře a velké boháče. Nemovitost tu koupila kanadská zpěvačka Céline Dion nebo její francouzská kolegyně Mylène Farmer. Dům v tomto okrsku sháněl fotbalista Zlatan Ibrahimovič, jakmile přestoupil do klubu Paris Saint-Germain. A nechybí ani mediální magnát a blízký přítel Sarkozyových Arnaud Lagardère. Bezpečnost je maximální, diskrétnost samozřejmá.
Celebrity žijící ve čtvrti Montmorency
Byt již zmiňované bývalé první dámy Carly Bruni-Sarkozyové s Montmorency sousedí. Také britská modelka Kate Moss zvolila bydliště o kus dál – vlastní rozlehlý byt na Trocadéru, tedy u místa, které si turisté oblíbili díky perfektnímu výhledu na Eiffelovu věž.
Výhled z Trocadéra na Eiffelovu věž
Oblast je proslulá drahými butiky a podniky, kam se chodí bavit zlatá mládež. Právě tady se hraje slavný Roland Garros, stojí tu fotbalový stadion Parc des Princes a právě tady sídlí většina ambasád a konzulátů.
Uprchlické centrum podle místních obyvatel image místa příliš nepřidá.
Demonstrace ve VIP kancelářích
Do ulic s transparenty zatím vyšlo jen pár stovek protestujících. To je na Paříž celkem málo. Snažili se upozornit na to, že sociálně slabí nemají v luxusní čtvrti šanci na normální život, draho je tu i na průměrného Francouze. Panuje logicky strach, že nemožnost integrovat se povede k vysoké kriminalitě. Někteří mluví dokonce o snaze úřadů vybudovat novou nechvalně proslulou calaiskou Džungli. A není třeba chodit až tak daleko. Stačí, že by vzniklo druhé Saint-Denis.
Za malými protesty se ale skrývá přece jen větší regionální politická diskuze. Zatímco levicová politička Danielle Simonnetová před pár dny 16. okrsku vzkázala, že bude pomáhat stejně jako ostatní, pravicové vedení starosty Clauda Goasguena se plány snaží mírnit a poukazuje na to, že okrsek už dříve pomáhal víc než dost.
I tohle je ale nejspíš jen špička politického ledovce. Válka o 16. okrsek má už teď nepochybně mnohem větší rozměr, který sice není vidět na pouličních demonstracích, ale jistě ho budou plné kanceláře vlivných osob. Ti, kteří tu žijí, mají ve vysoké politice velmi dobré konexe – jako třeba zmiňovaný Arnaud Lagardère – a jen těžko se budou chtít o své luxusní území dělit.
Arnaud Lagardère
Jak vyhovět všem
Francie působí tak nějak dobromyslně a nejraději by vyšla vstříc všem. Jenže to nejde. Pokud si 16. okrsek nakonec uhájí svou nedotknutelnost, může to vyvolat reakci i jinde – když nemusejí být solidární oni, tak proč my. Pokud si ji neuhájí, dobrý výsledek to také nebude. Integrace migrantů v luxusních zónách působí dojmem odvážného sociálního experimentu a výsledek je značně nejistý.
Obavy Francouzů z nezdaru jsou na místě. Země už v téhle oblasti selhala. Jednu integraci běženců těžce nezvládla a s následky se potýká dodnes, což si místní moc dobře uvědomují. Snaha vyjít vstříc migrantům po dekolonizaci v 60. letech minulého století ji stála přinejmenším část předměstí metropole. S chudinskými čtvrtěmi, jako je Saint-Denis, si dnes nikdo neví pořádně rady. Frustrace a deziluze vedou k radikalizaci. Práce s takovými lidmi je složitá, případné vyhoštění ze země také – druhá nebo třetí generace migrantů už má francouzské občanství. To by sice změnou ústavy například usvědčeným teroristům (a pár už jich z pařížského předměstí vzešlo) bylo možné odebrat, ale Francie návrh hodila před pár dny za hlavu.
Podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda návrh ústavy neměl dostatečnou podporu
Kde je to správné místo pro nově příchozí migranty, Francie sama neví. Luxusní zóny ani chudinské čtvrti na okraji metropole to nejsou. Země bude muset hledat a dobře rozmýšlet, jak postupovat dál. Pomáhat je třeba, ale za jasných pravidel – a ty zemi, i přes veškeré její zkušenosti, stále tak nějak chybí. Ostatně jako celé Evropě.
Vystudovala žurnalistiku a mediální studia na FSV UK se studijními pobyty na univerzitách v Paříži a ve Washingtonu. Absolvovala stáže ve France Télévisions a v americké talkshow The McLaughlin Group. Pracovala jako rozhlasová zahraniční zpravodajka. Od roku 2012 působí v České televizi. O aktuálním dění ve Francii informuje pravidelně na svém twitterovém účtu @KatkaEtrychova.
Kateřina Etrychová, redaktorka zahraniční redakce ČT