Asi před týdnem jsem odpovídal na divácký dotaz týkající se rozdílu mezi slovy zdravotní a zdravotnický. a podobný problém jsme řešili vzápětí, tentokrát u adjektiv strukturní vs. strukturální. od jednoho podstatného jména struktura má tak čeština dvě téměř podobná - a to nejen tvarem, ale i významem - přídavná jména. pohledem do slovníku spisovné češtiny na straně 418 zjistíme, že oba tvary stojí vedle sebe jako synonymická, vzájemně zastupitelná slova.
Čeština před kamerou (72) - Strukturní nebo strukturální? Není to sranda
V těchto „alibistických“ případech, kdy slovníky „selhávají“, se nám osvědčí zapátrat v českém národním korpusu. tam zjistíme, že nejčastějšími slovy, s nimiž se pojí slovo strukturní, jsou lingvistika, gen, mapa, průzkum, vzorec, význam, a u strukturální pak reforma, problém, nezaměstnanost, přestavba, přeměna. to, kdy hledáme kontexty, v nichž se vyskytuje to které slovo, se pak označuje kolokace. našli jsme teď nejčastější kolokace uvedených slov a v korpusu pak můžeme zjistit/ověřit si/potvrdit, že u některých slov se užívá jak strukturní, tak i strukturální. řečeno jinak: jejich užívání v daných kolokacích kolísá, a tak tedy strukturní i strukturální může v češtině být např.: změna, fond, reforma, politika, problém, nezaměstnanost.
Podoba strukturní je základní hlavně proto, že má slovotvorně blíž ke svému slovu základovému (struktura). používáme ho hlavně tehdy, chceme-li označit něco konkrétního. navíc se dá sousloví vyjádřit neshodným přívlastkem: mapa struktury, průzkum struktury. naproti tomu strukturální tíhne víc k abstraktnosti označovaného, které pak taky hůř definuje nebo vymezuje či měří. strukturální problém označuje spíš entity dost vágní, zatímco strukturní jednotka nebo vzorec užíváme zhusta při označování/popisování něčeho konkrétního. strukturní vzorec vody je h2o. i u strukturální si můžeme pomoct neshodným přívlastkem: reforma struktury. na rozdíl od strukturní ale strukturální pro vyjádření svého významu opisem pak potřebuje ne jedno, ale víc slov: strukturální nezaměstnanost není nezaměstnanost struktury, ale nezaměstnanost označující tu sociologickou skupinu obyvatel, jíž se týká. já vím, je to dost teoretické, ale snad se mi podařilo vysvětlit aspoň trochu ony nepatrné rozdíly. připomínám, že výslovnost je strukturální, nikoli strukturelní.
Otázka na závěr. v jakých typech pořadů může česká televize před kamerou používat slova jako tóčo, vogo, vzrůšo? jsou to expresiva, do zpravodajství určitě nepatří. na veřejnoprávní obrazovku patří ale určitě. kdy? kam? napadají vás jiná substantiva středního rodu zakončená na -o, jimž by předcházela souhláska: č, g, ň, r, s, ž? pokud ano, napište mi je. buďto sem jako reakci nebo na adresu petr.vybiral@ceskatelevize.cz příště se k nim vrátíme.
Vadí vám slovo sranda?