Trajekt přistál v palermském přístavu asi půl hodiny po osmé a lodní dělníci nás energickými gesty nasměrovali ven z lodi. Nic netušící turista se rázem ocitá v totálním blázinci. Ačkoli snad každý motorista už slyšel o tom, že v Neapoli i Palermu se jezdí všelijak, skutečnost předčí veškerá očekávání. Chování všech palermských řidičů je bez výjimky nepochopitelné; vypadá to tak, že každému, kdo si v Palermu sedne za volant, se zatmí před očima a místo logických reakcí nastoupí jakýsi Pavlovův reflex s jediným programem: start a cíl. Palermská ruská ruleta se hraje bez jakýchkoli pravidel, ohledů i slitování.
Chcete-li se z tohoto blázince někdy dostat, musíte chtě nechtě na jejich hru přistoupit. Zapomeňte na dobré vychování a suňte se dopředu všemi možnými způsoby. Dovoleno je vše, předjíždět zprava, zleva, vjíždět do zákazů vjezdu, na chodníky. Troubí se, nadává, používají různá gesta, telefonuje se a nic bych za to nedala, že svézt nějakého toho chodce na kapotě je také tolerováno. Jediné, co dovoleno není, je zastavit, byť jen z toho důvodu, že se potřebujete rozhlédnout a zorientovat.
Cenu za tento báječný zážitek na palermském autodromu zaplatíte až po návratu do vlasti; spravovat si škrábance a promáčklé plechy v době pobytu na Sicílii je vskutku bláhová a zbytečná věc.
V zájmu vašeho zdraví upozorňuji: NEBERTE TO OSOBNĚ - troubení a halekání je třeba chápat jako místní kolorit.
