Osm let za mřížemi za adopci a výchovu dítěte. Příliš? V kontextu Argentiny a její "špinavé války" z přelomu 70. a 80. let asi ne. Rozsudek padl minulý týden v Buenos Aires. Odsouzenými jsou adoptivní rodiče dnes třicetileté Maríi Eugenie Sampallo - sama je žalovala: za únos a krytí vraždy jejích pravých rodičů a za falzifikaci její vlastní identity. Stejný příběh jako María Eugenia si dodnes prožívá na 500 někdejších unesených novorozenců, zhruba 400 z nich svoji identitu a osud svých biologických rodičů dosud nezná. Lze proto očekávat, že v příštích měsících či letech padnou ještě další podobné rozsudky.
Latinské oči Filipa Kandy: María Eugenia – přelomový rozsudek v Argentině
Případ Maríi Eugenie je skutečně přelomový. Je prvním takovým, kdy oběť únosu zažalovala a dostala za mříže své adoptivní rodiče, kteří jí vlastně ukradli identitu. Navíc je mimořádný i tím, že znovu přitáhl mezinárodní pozornost na „špinavou válku“ v Argentině, která v této jinak nádherné zemi probíhala ještě v relativně nedávné době - jak známo, například i během slavného fotbalového Mistrovství světa v roce 1978. Případ přitáhl samozřejmě i domácí pozornost a doma je také povzbuzením pro všechny ty, kteří v Argentině chtějí bojovat za spravedlnost a jít v Maríiných stopách.
„Špinavá válka“ - po letech vyplouvá vše na povrch
Pokud jako běžní návštěvníci přijedete do Argentiny dnes, nejspíš vůbec na následky oné hrůzovlády nenarazíte, pokud ano, pravděpodobně jim jen tak snadno neporozumíte. Přesto je nedávná „špinavá válka“ otevřenou ranou pro velkou část Argentinců. Vždyť si vyžádala zhruba 30 tisíc mrtvých a nezvěstných. Navíc praktiky tehdejší vojenské junty byly zvlášť odpudivé. V oné době (1976 - 1983) však na povrch vyplouvalo jen máloco, svět nevěděl téměř o ničem. Například mistrovství světa ve fotbale tehdy proběhlo zcela nerušeně, bojkotoval ho třeba jen holandský fotbalista Johan Cruyff a několik dalších. Informace o tom, co se vlastně tehdy v Argentině dělo, přicházely až v dalších letech. Ani pak ale nebyly soudní procesy možné. Před nátlakem a hrozbou tehdy stále aktivních vojáků prezident Carlos Saúl Menem počátkem 90. let prosadil zákon o milosti pro zločiny z doby „špinavé války“. Zrušil ho až v roce 2004 prezident Néstor Kirchner. Od té doby došlo také k nejvážnějším rozsudkům pro tehdejší vojenské předáky. Proces, který teď vyhrála María Eugenia, patří do této vlny také. Příběh této dcery s ukradenou identitou je navíc pro porozumění tehdejších událostí dobrým příkladem. Co se s ní tedy vlastně stalo?
María Eugenia Sampallo se narodila před třiceti lety v jednom z koncentračních táborů tehdejší vojenské junty. Její rodiče - politické vězně - pak vojenský režim zavraždil. Nebo nechal zmizet, což je v tomto případě totéž. Adoptoval ji jiný manželský pár - spřízněný s „generály“. Zfalšovali dokumenty holčičky, tajili její skutečnou totožnost, stejně jako osud jejích pravých rodičů. Dvacet tři let poté se María Eugenia dopátrala pravdy. Poté se začala soudit a minulý týden soud vynesl nad adoptivními rodiči rozsudek: 7 let pro osvojitelku, 8 let pro osvojitele a 10 let pro tehdejšího vojenského prostředníka.
Ačkoli adoptivní otec Maríi svoji vinu i po rozsudku popírá, Argentinec českého původu, známý spisovatel a novinář, Juan Braun potvrzuje, že adoptivní manželské páry vždy moc dobře věděly, o jaké děti jde. Byly vždy velmi úzce spojeny s vojenskými kruhy a vraždy biologických rodičů dětí tak vlastně kryly. Podle Juana Brauna byly únosy novorozenců jedním z nejhorších zvěrstev moderních dějin a na povrch možná vyjdou i další, a to ještě horší: tam, kde novorozence neunášeli, jim podle Brauna odebírali životní orgány, které pak prodávali.
Juan Braun si sám vojenskou diktaturu prožil. Dostal se na černou listinu jak levice - kvůli studiím ve Spojených státech, tak pravice - kvůli své angažovanosti ve prospěch chudých. Smrti unikl jen o vlásek. „Nejprve zabili moji sekretářku a jejího manžela. To už jsem věděl, že je konec, že příští na řadě jsem já,“ vzpomíná. Svoji rodinu zachránil jen díky diplomatickému pasu, který získal později. Dalších 30 tisíc Argentinců stejné štěstí nemělo. Děti, které se narodily v zajetí, pak vojáci unášeli a předávali do „převýchovy“. „Chtěli mít prostě z levičáků pravičáky,“ říká Juan Braun. Takový osud potkal právě Maríi Eugenii a zhruba 500 dalších tehdejších novorozenců, dnes dospělých lidí kolem třicítky.
„Mé rodiče unesli 5. srpna 1977 přímo z domu, kde jsem byl tehdy i já“, vzpomíná další z oněch unesených dětí, Carlos Pissoni. Ten už dnes, stejně jako María Eugenia, zná svoji pravou identitu také. „Tehdy jsem byl starý přesně 37 dní. Rodiče odvezli do koncentráku. 21. srpna - to byl den jejich “přemístění„, což dnes víme, že “přemístění„ znamenalo smrt“.
„Přemístění“ se provádělo v obyčejných nákladních letounech. Později metodu dosvědčili i sami bývalí předáci vojenského režimu. „Byly to takzvané “lety smrti„, potvrdil například známý bývalý námořní důstojník argentinské armády Adolfo Scilingo. “Vězni dostali uspávací dávku, pak je naložili do letadla, a řekli jim, že letí do jiné věznice. Nad oceánem dostali další dávku anestetik, pak je vysvlékli, a házeli do moře", dodal.
„Špinavá válka“ v Argentině si vyžádala na 30 tisíc obětí. Odhaduje se, že unesených a „převychovaných“ dětí bylo, je a dodnes žije asi 500, 88 z nich se už své pravé identity dopátralo. Další asi čtyři stovky o ní ještě nevědí. Další rozsudky nad adoptivními rodiči se po tom prvním - Maríi Eugenie - dají čekat.
- María Eugenia Sampallo se narodila před třiceti lety v jednom z koncentračních táborů tehdejší vojenské junty. Její rodiče – politické vězně – pak vojenský režim zavraždil. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/174/17311.jpg
- María Eugenia Sampallo se narodila před třiceti lety v jednom z koncentračních táborů tehdejší vojenské junty. Její rodiče – politické vězně – pak vojenský režim zavraždil. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/174/17313.jpg
- Carlos Pissoni - unesené argetinské dítě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/174/17321.jpg
- Argentinec českého původu, známý spisovatel a novinář, Juan Braun. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/174/17318.jpg
- Argentinec českého původu, známý spisovatel a novinář, Juan Braun. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/174/17316.jpg
- Bývalý argentinský prezident Néstor Kirchner autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/174/17333.jpg