Začnu tím, že otřesu vaší důvěrou v informace, které se dozvídáte z tisku, ale skončím - podaří-li se mi můj záměr - tak, abyste se zaradovali nad tím, že nemusíte věřit všemu, co se dozvídáte z tisku.
Svět podle Zdeňka Velíška (110)
Případ Brazílie
Když se v minulých týdnech vyšplhaly v mnoha zemích světa ceny potravin tak vysoko, že se tam začali bouřit ti nejchudší, kteří už neměli na čem ušetřit, aby si koupili alespoň jídlo, začal svět ukazovat na Brazílii. Tam je přece už tři desítky let(!) zemědělská půda a půda vůbec, i ta vymýcená v dešťovém pralese, základnou pro energetickou politiku státu spočívající do jisté míry, a to už dlouho, na biopalivech. Díky zemědělské a pralesní vymýcené půdě se Brazílie chlubí tím, že už dávno „jezdí na etanol“ (přesněji na flex-fuel, tedy směs, v níž etanol představuje celých 25 %). V poslední době se mezinárodní poptávka po brazilském etanolu na bázi cukrové třtiny dramaticky zvýšila. Vystupňovaná snaha uspokojit ji za cenu snižování zemědělské produkce určené pro potravinářství se teď stala předmětem kritiky i vášnivých politických útoků.
Brazilský prezident Luis Inacio Lula da Silva se musí bránit nařčení z omezování ploch určených pro výrobu potravin jen proto, že se momentálně dá víc vydělat vývozem etanolu. Podle Le Mondu ze dne 12. 5. 2008 dovážejí země EU právě z Brazílie 30 % z celkového objemu etanolu, který se spotřebuje na celém území EU. Lula da Silva tvrdí rezolutně: „Jsme schopni plnit jak žaludky, tak benzinové nádrže. Nové plantáže cukrové třtiny zakládáme na ladem ležící půdě. Ceny potravin stoupají prostě proto, že v globálním měřítku přibývá geometrickou řadou lidí, kteří jí třikrát denně.“
Brazílii a jejího prezidenta Le Monde 12. května dost přesvědčivě obhájil. Kdo neotevřel stejný deník o tři dny později, mohl žít dál v přesvědčení, že biopaliva se přece jen dají vyrábět bez újmy na potravinářské výrobě. 15. května popsal týž Le Monde brazilskou realitu méně obdivně. Lulovi da Silva odešla z vlády ministryně pro životní prostředí, jeho přítelkyně a partnerka v politickém boji, Marina Silvová. Podle Le Mondu zdůvodnila svou demisi tím, že už nebyla schopná obhajovat životní prostředí před kořistnickými ekonomickými zájmy: nedokázala ubránit Brazílii před obchodem s geneticky upravenou sójou a před rozšiřováním ploch pro chov hovězího dobytka v Amazonii, ale hlavně před expanzí produkce biopaliv. Neobstála v boji s ministrem zemědělství a s latifundisty, kteří v Amazonii prosadili rozšiřování plantáží cukrové třtiny. Mýcení zasáhlo v Amazonii letos v lednu rekordně velkou plochu.
Stačily tři dny a v očích čtenářů Le Mondu vypadala Brazílie najednou jinak. A tak nevím, čemu všemu věřit v renomovaných novinách, z nichž občas čerpám inspiraci i pro tyto své komentáře. Například včerejší Le Monde mě přivedl na myšlenku, že si vůbec neuvědomujeme, jak se nám svět v některých důležitých parametrech mění před očima. Jenže to vypadá, jako bychom měli oči jen pro svůj malý záhumenek. Netušíme, že se otáčí spolu s globalizovanou zeměkoulí.
„Noví giganti kapitalismu jsou z Jihu“
To je hlavní titulek na první straně Le Mondu ze včerejška. Mohutné subjekty byznysu zemí dříve označovaných jako třetí svět (a ještě dřív jako rozvojový svět) jsou dnes už přímými konkurenty svých rivalů ze zemí tzv. Severu. Dynamika rozvoje mnoha zemí „rozvojového“ světa si už vyžádala změnu pojmenování těchto zemí. Říká se jim - když se pokusím o překlad podle smyslu - „nové rozvinuté země“. Francouzské „les pays émergeants“ - přeložit doslova nelze. „Vynořující se země“ - tomu by nikdo nerozuměl. A přece se opravdu najednou tyto země vynořily na obzoru rozvinutého světa jako adepti na své místo a svou roli mezi mocnými. Už nejsou jen cílem investic z Evropy, Ameriky či Japonska. Jsou domovem nadnárodních společností, které samy začínají dobývat mezinárodní trhy. A začínají dávat globalizaci jinou tvář. Západ s velkým z se může zvolna stát západem s malým z. A Evropa může zvolna mířit k bezvýznamnosti. „Bezvýznamnost, logická volba Evropy“, to je titulek, který jsem si s mrazením v zádech přečetl ve včerejších Financial Times. Z toho článku stojí za to odcitovat závěrečnou myšlenku: Evropa dosáhla jakéhosi stavu nirvány. Je příliš silná na to, aby byla napadena, a příliš slabá na to, aby se někdo mohl spolehnout, že pomůže vyřešit problémy ostatního světa. Evropa se stala obrovským Švýcarskem.
Když ve včerejším Le Mondu, ze kterého už jsem vám dnes citoval, přejdu z první strany na druhou, dozvím se zase, že Západ už nemá pod kontrolou zdroje energetických surovin, ropy a zemního plynu, což se dříve považovalo za samozřejmé. „Skončila epocha, kdy firmy jako Standard Oil of New Jersey, Gulf Oil, Shell, Exxon, BP nebo francouzská Total-Elf Aquitaine ovládaly světový trh. Dnes jejich dominantní postavení zvolna uzurpují země kartelového uskupení OPEC, státní či polostátní společnosti z několika zemí “třetího světa" a ruské firmy Rosněft a Gazprom a jiné. O ceně barelu se rozhoduje jinde a jinak než kdysi. Bushův osobní příjezd do Rijádu nepomohl. Nezabránil dalšímu zdražení ropy.
Článek, ve kterém jsem se k těmto větám inspiroval, má titulek: „Nafta: moc změnila adresu“. Je v něm ještě jedna zajímavá myšlenka: O osudu biopaliv nerozhodne nutnost vrátit zemědělství jeho původnímu účelu, výrobě surovin k obživě lidstva, ale mnohem pravděpodobněji o něm rozhodne tlak třeba saúdských politiků, kteří mají v ruce nejmocnější zbraň dnešní doby, ropu, a jsou odhodláni nepřipustit, aby ropa ztratila svou výsadní strategickou sílu. Tady už nás každého napadne, že strategická síla ropy je hlavní zbraní nejenom pro Saúdy. A my tady o radaru a o antiraketách! Nepřipravujeme se náhodou - spolu s Bushem - na včerejší válku, jak říká jedno krásné úsloví z politické hantýrky?
Ovšem, jak už jsem řekl, v novinách je to dneska tak a pozítří jinak. Jako s tou Brazílií. Jenže já bych se tím neutěšoval.
- Kácení pralesa autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/2/160.jpg
- Brazilský prezident v Praze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/172/17110.jpg
- Organizace zemí vyvážejících ropu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/9/816.jpg