Taková neznámá země

Víte, jak se jmenuje hlavní město Kalifornie? To bych se divil, kdyby ne. Nejsme přece národ takových primitivů, jako jsou například Američané. To jenom reprezentanti země strýčků za velkou louží, jak jsme se periodicky dozvídali a jak se stále dozvídáme z našich médii, umisťují Prahu někam na Balkán, ještě se k nim nedoneslo, že se rozdělilo Československo, a vůbec velmi pokulhávají ve znalostech o tak historicky významné zemi jako je Česká republika. Znají od nás tak nanejvýš Jágra a Havla.

A to v době, kdy my už měli universitu, lezli Američané ještě po stromech! A místo, co by se teď pilně dovzdělávali (když už nějaké ty školy mají) v oborech, týkajících se českých reálií, přehlížejí nás. Zajímaví jsme jenom pro jestřáby z Pentagonu, když tu chtějí umístit radar. To najednou vědí, že Brdy nejsou u Středozemního moře! 

Bez nadsázky: skutečně jsme odjakživa velmi netýkaví na to, když persóna, reprezentující zejména nějakou velmoc (ať už v politice, ve sportu nebo v kultuře), zmotá dle nás zásadní a elementární informaci o naší vlasti. Reagujeme citlivě a pobouřeně. Jak už výše uvedeno platí to zejména, stane-li se to Amíkům, kteří, jak známo, jsou arogantní a přezíraví a že by se masově nějak pídili po tom, zda Prahou protéká Vltava nebo Dunaj, to se tedy nepídí. Po takovém kopanci neprodleně podrážděně reagujeme a sdělujeme si navzájem uraženě cosi o nevzdělanosti těch zaoceánských „nadlidí“. 

Teď si o nás musejí myslet něco hodně podobného Litevci. Tedy, že jsme národ nevzdělanců, že jsme arogantní, namyšlení a sebestřední. Zasloužil se o to, pravda, fotbalový svaz, ale generalizování a hledání kolektivní viny je vlastní nejen Čechům. Sotva by se mohl nějaký příslušník českého společenství divit, kdyby mu v nějaké vilniuské hospůdce plivli do piva. Představte si, co by se odehrávalo v zemích Koruny české, kdyby náš fotbalový reprezentační národní tým nastoupil v New Yorku k fotbalovému zápasu s mužstvem Spojených států, a hudba tamějšího námořnictva by mu coby hymnu broukla Nad Tatrou sa blýská. Nebo Deutschland, Deutschland uber alles… Případně nějakou jinou od sousedů. A v doprovodném bulletinu by byly informace například o Maďarsku. (Vždyť Slovensko kdysi bylo Horními Uhrami, potom součástí Československa a tedy nějaké ty souvislosti se vždycky najdou.) To by se snad konaly obrozenecké demonstrace před americkým velvyslanectvím… 

Pověst, kterou si dlouho pěstujeme, a kterou už značně narušil nováckým stylem a jeho následnou oblíbeností Vladimír Železný, totiž mýtus českých pokoutních vzdělanců, knihomolů a písmáků, jimž po světě rovno není, zase utrpěla. Jsme, zdá se, stejní troubové jako všichni. A provede-li nějaký moula tak kardinální chybu, jako se stala v souvislosti s fotbalovým zápasem vůči Litvě, nemůžeme tvrdit, že to jenom výjimka potvrdila pravidlo, a že jinak na nějakých intelektuálních a vzdělanostních olympijských hrách bychom sbírali medaile jako banány z palem.

A když už jsme začali těmi Američany a jejich po desetiletí tradovaným umisťováním Prahy někam k Jadranu: Stát USA jménem Kalifornie vlastní jednu z nejvýznamnějších ekonomik světa, má více než třikrát tolik obyvatel než my; ruku na srdce: ví kde kdo u nás, jak se jmenuje jeho hlavní město? A proč by tedy nakonec měl vědět každý Kaliforňan, že Praha je metropolí České republiky? Byť každé srovnání kulhá, je taková případná neznalost méně důležitá a méně ostudná než když si hrdý zástupce českých reálií plete Litvu s Lotyšskem. A teď si kromě té Kalifornie zkuste hlavní města Litvy, Lotyšska a Estonska… Jen tak pro sebekontrolu.

  • Začátek utkání Česko - Litva autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/239/23883.jpg
  • Litva autor: Markéta Sandanusová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/156/15530.jpg