Kdyby nyní, když k nám přijede George Bush, přinesl kterýkoliv deník titulek, jenž uvozuje tento článek, stal by se terčem posměchu a komunistické Haló noviny by o něm psaly ještě napřesrok pro změnu pod tituly o trapné proamerikánské podlézavosti. Byť v nich pracuje řada novinářů, kteří podobné nadpisy při příležitosti návštěv hlavounů z Moskvy s vervou o závod smolili.
Bushe čekají demonstranti, které za jejich jistě ne přívětivé skandování a dozajista drsné transparenty nečeká soud, který by hauzíroval paragrafy o podvracení a rozvracení. Také je nikdo nenazve Ztroskotanci a samozvanci. Působil by totiž jako idiot. Žijeme v jiném čase. Můžete si říkat o Bushovi, že je diktátor, imperialista, ba i když o něm prohlásíte něco horšího, velmi nespisovného, nebudete riskovat, že v lepším případě přijdete o zaměstnání nebo studium, v horším o svobodu. Což je to slovo do pranice. Může se někomu zdát málo, že když nás navštíví hlava státu, který je naším politicky i vojensky nejvýznamnějším a nejdůležitějším spojencem, může ho bez zábran poslat k šípku, ba kamsi mnohem hlouběji. Mnozí to také s gustem udělají. Znají svoje práva. Tehdy, když se třída od letiště do centra Prahy jmenovala Leninova, a řítily se jí neprůstřelné automobily, v nichž seděli Brežněv s Kosyginem, stál na chodnících mlčící dav, sehnaný sem k povinnému holdu. Také jsme znali svoje práva-nepráva. To nejzásadnější a nejexistenciálnější znělo: „Držet hubu a krok!” A vítat! Nyní tuto ulici možná mnohde budou lemovat velmi nevítací nápisy a znít budou ne právě zdvořilá hesla. Nic se nikomu nestane. Nejvýš, když to někdo s bojem za mír a proti imperialismu přežene a ohrozí bezpečnost, bude vyexpedován. Bez následků do budoucnosti. To proto, že se ta příjezdová komunikace nyní jmenuje Evropská. Mohli bychom také říci Civilizovaná.
Hola, přátelé: uvědomujete si vůbec, že už nemusíte říkat: "Vítejte, bratři nejdražší!”, když si to nemyslíte? Jděte a klidně to tomu americkému prezidentskému bastardovi nandejte! A vynadejte mu taky v hospodě. Máte přece jistotu, že nevstane někde vedle u stolu soudruh Bretschneider a nezatočí s vámi. I vaše děti, byť vylajete Bushovi nevím do koho a do čeho a pošlete kdo ví kam, bez problémů půjdou studovat. Tatínkův nebo maminčin neuvážený výrok nezničí jim život. Všechno špatné smíte o hlavě Ameriky prohlásit. Holdovat mu nemusíte. A naopak: můžete ho přivítat urážkami a bručením.
Ba ano. To všechno lze. Jenom bychom si při tom měli s pokorou alespoň malinkou, nepatrnou chvílemi uvědomit, jak k tomu, že tohle všechno můžeme a smíme, přispěli američtí prezidenti.
