Přečkali jsme cunami, teď jsme přišli s holocaustem. A opět prý chybně. Dokonce se o tom psalo i v televizním týdeníku. Divák obvinil veřejnoprávní televizi z toho, že vybírá koncesionářské poplatky, a není schopna podívat se do slovníku, jak se píše holokaust. Chtěl-li bych být jízlivý a existovala-li by byť jen nějaká souvztažnost mezi řádným placením koncese a počtem zakoupených slovníků v Redakci zpravodajství, pak bych musel konstatovat, že vybrané peníze šly i na nákup právě těchto knih. Ale k věci.
Čeština před kamerou (35) aneb O holokaustu a moderátorovi
Slovo holokaust se píše v češtině opravdu tak, jak se vyslovuje, a vyslovovat se může i jako holokóst. Znamená masové vyvražďování Židů během druhé světové války a jeho význam se dnes rozšířil na jakoukoli genocidu, a tedy dá se užít všude tam, kde musíme mluvit o vyhlazování nějakého etnika. Přišlo k nám z britských ostrovů a úzce souvisí s latinským holocaustum. To latina užívá pro označení zápalné oběti. Původ však hledejme ve staré řečtině, v níž složenina holokaútoma vyjadřuje pomocí dvou slovních základů víceméně totéž co latinský holokaust. První základ (hólos) přeložíme jako celý, úplný; kalo pak jako spaluju. A tedy vlastně spalování celku. Holo najdete i v jiných slovech: holografie, hologram, hologamie. Pro ty vtipné bych rád dodal, že třeba holomek, holoubek, holobyt… to je opravdu už něco jiného… a stejně tak i dát někomu na holou patří někam úplně jinam.
Některé slovanské jazyky znaly slovo celoval - tedy takový způsob oběti, při které se zabité zvíře spálí celé (a je pak dáno jako ona oběť). Dnešní čeština však s tímto slovem nepočítá (v Českém národním korpusu jsem ho našel třikrát).
A proč ten český přepis s -c? Inu proto, že právě ta česká podoba hned napoví, jak tohle cizí slovo vyslovit. Volíme raději v těchto případech právě českou transkripci před anglickou. V 70. letech se i firma Mitsubishi přepisovala jako Micubiši. Tak daleko bychom nešli, protože jde o firemní logo. Snad můžu zopakovat, že při ověřování, zda automobilku Huyndai máme vyslovovat jako hjundaj nebo jundaj, jsem se dozvěděl, že opravdová původní korejská výslovnost je čondaj nebo čundaj. Zůstali jsme tedy u osvědčeného hjundaj; a ani ve snu nikoho z nás nenapadlo psát čondaj, čundaj, ba dokonce ani hjundaj.
Na závěr úplně něco jiného. Ti, kteří čtou zprávy, nejsou hlasatelé. Česká televize zrušila místa televizních hlasatelů už vloni. Máte-li na mysli ty, kteří vám prezentují to, co jsme pro vás připravili ve Zprávách, Událostech, Večerníku…, pak to jsou moderátoři. Slovo má svůj původ v latinském moderaci = mírnit, řídit, krotit a to je úkolem každého moderátora. Vést diskuzi od něčeho k něčemu nebo někam, krotit její účastníky a naplňovat ony pověstné čtyři konverzační maximy, které by nám měly zaručit jakousi komunikační úspěšnost. O nich třeba příště nebo někdy jindy. Dnes se význam slova moderátor uzuálně rozšířil i na ty, kteří nejen usměrňují debatu, ale „moderují zprávy”. A to nejsou ani hlasatelé, a už vůbec ne konferenciéři - to je jedno ze slov, které se v současné češtině odsouvá na okraj slovní zásoby. V korpusu je zastoupeno (nebo jeho odvozeniny) jen 104x. Takže prosím… moderátoři.