Už za pár měsíců, pravděpodobně v listopadu a v prosinci, bude Karibské moře dějištěm bezprecedentního vojenského cvičení. U břehů Jižní Ameriky, ale také v blízkosti břehů Spojených států, budou spolu provádět vojenské manévry dvě země, jejichž vztahy s Washingtonem se v poslední době výrazně zhoršily: Venezuela a Rusko. Moskva hodlá na společné cvičení vyslat svůj jaderný křižník "Petr Veliký", protiponorkovou fregatu "Admirál Čabaněnko", jedno záchranné plavidlo a jednu plovoucí obří cisternu. Do oblasti se navíc z Ruska přesune i několik bojových stíhacích letounů a zhruba tisícovka vojáků. Oznámení manévrů experti a analytici mezinárodního dění ihned interpretovali jako odvetu za vyslání amerických válečných lodí s humanitární pomocí do gruzínského přístavu Poti. Mluví se o dalším kole studené války.
Latinské oči Filipa Kandy: Ruské námořní jednotky v Karibiku
Osa: Rusko - Venezuela
Rusko-venezuelská vojenská aliance ale nemá tak krátké trvání. Zdaleka není jen důsledkem současného rusko-gruzínského konfliktu. Ten sice situaci mohl poněkud uspíšit, nicméně Rusko s Venezuelou vojensky spolupracuje už dlouhou dobu. Sílící vojenské alianci mezi oběma zeměmi jsem se věnoval například v textu z 25.července. Tehdy Chávez nakupoval v Moskvě další vojenská zařízení a zbrojní techniku. Zbrojní kontrakty mezi oběma zeměmi už přesáhly výši 4 miliard dolarů a tehdy se dokonce spekulovalo o možnosti, že by Rusko mohlo vybudovat na území Venezuely i svoji vojenskou základnu. Tato informace se ale nakonec (a možná jen zatím) nepotvrdila, přesto vojenská spolupráce obou zemí je dlouhodobá.
Proč k ní tedy dochází? Vůbec nejde jen o Gruzii. Jde o celkové rozložení současných sil. Spojené státy upevňují své vojenské spojenectví s dřívějšími satelity bývalého Sovětského svazu, s Polskem, ČR, Gruzií, Ukrajinou. A Rusko zase hledá spojence blízko břehů Spojených států. Prezident Venezuely Hugo Chávez, který je sám trnem v oku Spojených států, je pro tento cíl nejvhodnějším partnerem. Chávez může na rostoucím napětí mezi Moskvou a Washingtonem vydělat. A dělá to znamenitě. Nevynechá přitom jedinou příležitost, jak svého amerického protivníka popíchnout. „Plakejte, Yankeeové!“, zvolal ve svém pravidelném nedělním vystoupení ve venezuelské televizi a vzkázal Spojeným státům, že nejsou jedinou vojenskou mocností v Karibiku.
Chávez teď mluví o „strategické alianci“ s Ruskem jako části budování multipolárního světa. Spojené státy provádějí se svými partnery společné vojenské operace po celém světě. Těžko se proto lze divit, že jejich odpůrci se teď budou sdružovat do strategických aliancí a provádět vlastní vojenské manévry. První dva ruské strategické bombardéry TU-160 přistály na venezuelské vojenské základně Maracay už o uplynulém týdnu. To, co se teď chystá a už se i děje ve Venezuele, lze chápat jako potvrzení tvorby nového vojenského uspořádání a nového rozložení sil.
Na druhou stranu význam vojenské spolupráce obou partnerů Ruska a Venezuely také není třeba přeceňovat. Těžko si lze představit, že by ruská vojska mohla na vzdáleném kontinentu do něčeho zasáhnout. Význam tkví v záměru demonstrovat přítomnost na kontinentu. Hlavní výhody ale může spojenectví s Ruskem přinést Chávezovi. Jeho pozice v zemi totiž není a v budoucnu nemusí být právě nejstabilnější. Přítomnost ruských vojsk by ho ale v případě krize mohla podpořit.
Na pomoc Kubě (2)
V závěru bych se ještě rád zmínil o tématu z minulého týdne. Od té doby se přes Kubu přehnal další ničivý hurikán, tentokrát Ike. Zahynuli 4 lidé (vůbec první na Kubě v této hurikánové sezóně) a země utrpěla obrovské škody. O potřebě pomoci Kubě jsem psal právě v minulém deníčku. Mnohé země od té doby už svoji pomoc Kubě zaslaly nebo zasílají. Mezi prvními bylo Španělsko, Venezuela, Rusko, Brazílie, Mexiko… dokonce se připojila tak malá a vzdálená země jako Východní Timor. Ta zaslala pomoc ve výši půl miliónu amerických dolarů, což kontrastuje s nabídkou Spojených států vyslat komisi svých specialistů, kteří měli zvážit, zda ostrov potřebuje víc než 100 tisíc dolarů pomoci…
Dokonce i některé nejradikálnější skupiny proticastrovské opozice v Miami žádaly vládu prezidenta Bushe, aby na 90 dní přerušil hospodářské, politické a finanční embargo vůči Kubě, a usnadnil tak zasílání pomoci tvrdě zkoušeným Kubáncům. K iniciativě se připojil i prezidentský kandidát demokratů Barack Obama a někteří disidenti žijící na Kubě. Přerušení embarga by Kubáncům mj. umožnilo nákup léků, potravin a stavebnin prostřednictvím plánů soukromých půjček. Před třemi lety po řádění hurikánu Katrina ve Spojených státech Havana nabídla službu 1500 svých lékařů… Prezident George Bush přesto zůstal neoblomný a návrhy na přerušení embarga odmítl.
- Hugo Chávez a Dmitrij Medveděv autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/328/32757.jpg
- Venezuelští vojáci autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/115/11420.jpg
- Hurikán Ike autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/391/39005.jpg