Kdysi se novinářským elévům říkávalo, že není nic staršího než včerejší noviny. Dlouho jsem tomu věřil, než jsem na půdě našel výtisky všemožných tiskovin z dob Rakouska-Uherska a první republiky. O Rudých právech z padesátých let nemluvě. Zjistil jsem, že tyto pravčerejší noviny jsou v mnohém tak nové, až jsem zíral. Neboť dozvídal jsem se z nich věci, o nichž jsme neměl ani ponětí a otevíraly se mi oči a v některých momentech i kudla v kapse. To třeba nad souhlasnými peticemi k trestům smrti za stalinismu, včetně dopisů školních dětí, které žádaly co nejpřísnější potrestání. Domnívám se, že zejména v současnosti by takové noviny měly vycházet jako reprint, abychom věděli, o čem je řeč, když někdo tvrdí, že nám už není třeba rýpat se v minulosti.Takové Rudé právo revival.
Ještě starší než včerejší noviny
Nicméně to je problém novin doopravdy dávných, přibližujících děje, názory a činy, s nimiž se už sotva můžeme popasovat tváří v tvář, ale najednou je můžeme hodnotit z odstupu. Ovšem člověka mohou pobavit i noviny včerejší nebo předvčerejší. Třeba v současnosti sledovat na jejich stránkách pohyby zdejších rozhodujících politických sil! Co bylo včera, je dnes docela jinak, a předvčerejšek: ten už čtenáře docela poplete! V tomhle mají noviny velkou výhodu před elektronickými médii. Na jejich zprávy se jen horko těžko rozvzpomínáme, srovnávání čtvrtečních slov se středečními dá větší práci. Když si ale otevřeme tisk, máme to "schwarz auf weiss”. Ten včera říkal to a ten zas tohle, a ejhle – dnes ten říká tohle a ten zase to.
A nyní se blížíme k meritu věci. Včerejší noviny jsou za normálních okolností doopravdy staré. Ale tvrdit, že nad ně není nic staršího, je poněkud přehnané. Neboť lze najít mnohem silnější kartu: daleko starší než včerejší noviny jsou dnešní výroky a činy zdejších politiků. Ráno tak, odpoledne onak. Ani ty nebohé tiskoviny všeliký jejich úprk a všechny kotrmelce nestačí sledovat a vláčí se za změnami politických postojů jako kulhavé kobyly. Nalézáme tedy daleko přesnější příměr k neaktuálnosti a zastaralosti: nic není staršího, ba zasmrádlejšího než minulý výrok či čin českého politika!