Mnozí z nás na tuto otázku možná odvětí: nic. Odpovídalo by to i zápornému postoji 70 % dotázaných (v průzkumu STEM) na plánované posílení naší mise v Afghánistánu o zhruba 250 vojáků. Na jedné straně se odpůrcům české vojenské účasti v této vzdálené zemi není co divit. Proč bychom měli bojovat proti nějakým fanatikům, kteří naše území (zatím) vůbec neohrožují? Nastražená mina v provincii Lógar v březnu zabila prvního českého vojáka, proč riskovat další ztráty na životech?
Co nám je do Afghánistánu?
Kolega zabitého Robert Chudý se vrátil, jak sám říká, „v neúplném stavu“ - bez ruky a bez nohy - pročpak riskovat další těžká zranění? Český válečný invalida si podobný problém kupodivu nepřipouští. „Mise je v podstatě odměna, protože v našich podmínkách jinak vojáci s náročným výcvikem zakrní,“ říká. Na dotaz redaktora z časopisu Týden, zda ztráta ruky a nohy za to stojí, Chudý odpovídá: „Nad tím takhle nepřemýšlíte. Pro mě je to stejná práce jako pro vás. Jestliže jsem součástí české armády, musím si zvyknout i na nebezpečí, které vyplývá z účasti na zahraničních misích.“
Zdá se, že podobně strohý „vojácký“ pohled mají i další zájemci o vyslání do afghánské mise. Podle náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka nábor rekrutů do misí ani po tragédii v Lógaru nijak nepoklesl. „Plán náboru je plněn. Letos již plníme na 85 %. Takže to nevidím černě,“ uvedl před několika dny. Nedobrou úlohu však podle něj sehrála média, která informovala o údajných obavách pilotů z nasazení vrtulníků Mi-17 do alianční mise ISAF. Náčelník štábu připomněl, že šlo o piloty, kteří na těchto strojích nelétali, přičemž žádný z nich při pohovorech neřekl, že do mise nastoupit nechce.
Třebaže sami vojáci proti nasazení do Afghánistánu zřejmě nic nenamítají, levicoví opoziční poslanci jsou proti. Jakkoli první vojáky do této oblasti vypravila ve své době značně rozmařilá vládnoucí garnitura ČSSD (za podpory části tehdejší opozice), její předseda Jiří Paroubek nyní tvrdí, že na posílení mise nejsou peníze. A že se vlastně neví, čeho mají Češi v Afghánistánu dosáhnout. Spíše než na nevědomost pana Paroubka si lze vsadit na notorickou čenichavost ve veřejném mínění. Tak jako v případě radaru, i v této kauze Paroubek před volbami větří příval hlasů (i když proti radaru podle posledního průzkumu už není třetina voličů ČSSD!). Že komunisté vytrvale odmítají vše, co by mohlo ochránit západní (a tedy i naši) demokracii, je dostatečně známo, že si ale ČSSD zaváže své poslance „jednotným hlasováním“ proti posílení českého kontingentu v Afghánistánu, to už je hazard s pověstí a standardem demokratické strany.
Naši vojáci v provincii Lógar ochraňují i český civilní rekonstrukční tým, podle jehož projektů se právě opravuje šest škol a dvě vodní díla. V plánu má mj. i opravu pozemních komunikací a mostů za 80 milionů korun od české vlády. Přestože Češi Afgháncům nezištně pomáhají, za což jsou jim prostí lidé vděčni, na českou základnu dopadají rakety teroristů z místních bojůvek Talibanu. Takže ti čeští poslanci, kteří „nevědí“, proč jsou naši vojáci v Afghánistánu a na přelomu října a listopadu budou hlasovat proti posílení české mise, budou muset počítat i s obviněním z ohrožení našich civilistů v provincii Lógar.
Případný odpor proti posílení vojenského kontingentu v Afghánistánu totiž skutečně pomůže jen teroristům, kteří si říkají „studenti“ (Taliban) a rekrutovali se z nejradikálnějších islámských škol, tzv. madrás. Okolo 80 % prostých venkovanů je díky těmto školám negramotných (nejvyšší znalostí je předříkávání Koránu zpaměti). Kombinace radikálního islámu a paštunského kmenového nacionalismu za vlády Talibanu v letech 1996 až 2001 nastolila právo šária i tradiční tresty - utínání končetin, bičování, veřejné popravy a ukamenování. Bylo zakázáno holení, televize, hudba i sport, ženy nesměly pracovat ani chodit samy. Teprve když Usáma bin Ládin pod ochranou Talibanu a za pomoci fanatiků z jiných islámských zemí realizoval nelidský záměr napadení civilních objektů v USA civilními letadly, byl Taliban během několika týdnů poražen spojeneckými vojsky.
V poslední době povstalci Talibanu zintenzivňují teror vůči příslušníkům bezpečnostních složek i proti místnímu obyvatelstvu, které si berou jako rukojmí. Ozbrojenci pracují na žoldnéřském principu, kladeče min i rodiny sebevražedných atentátníků Taliban platí stovkami a tisícovkami dolarů. Za oběť jim letos padly stovky zahraničních vojáků i Afghánců, hlavně příslušníků bezpečnostních sil. S financováním Taliban nemá problémy: značnou část ve formě „desátků“ vybírá od vesničanů pěstujících opium. Jen vloni odtud putovalo skoro deset tisíc tun surovin pro výrobu drog, většinou do Evropy. Ale Evropany ohrožují a zabíjejí muslimští fanatici také přímo. Nejsou-li však ani atentáty v Británii, Španělsku nebo Nizozemsku dobrým důvodem k ochraně evropské civilizace před nenávistí vycházející z učení a mentality Talibanu, pak jsou spojenečtí vojáci včetně našich v Afghánistánu opravdu zbyteční.
- Průzkum agentury STEM autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/450/44976.jpg
- Česká vojenská zahraniční mise autor: Ministerstvo obrany ČR, zdroj: Ministerstvo obrany ČR http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/440/44000.jpg
- Bojovníci Tálibánu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/289/28830.jpg