Ucho Svobody: Doors pro dobrý Vjem

V době, kdy se mluví o vypalování a stahování jako o jediném způsobu, jak přijít k hudbě, je to obtížné. V době, kdy malá MP3, iPody a jak se všechna ta hrátka jmenují nahradí často i obsáhlou diskotéku, je to těžké. V době, kdy přehrávače už jsou součástí mobilů, kdy stáhnout lze z internetu prakticky cokoliv zdarma a proti jsou jen bláhové výkřiky o slušnosti a porušování autorských práv, je to těžké.

A tak se vydavatelství musí snažit víc, než kdykoliv dřív. Ku prospěchu těch, kteří to ještě nevzdali, kteří mají rádi v ruce nosič, který si pak založí do diskotéky. A když dostanou na tu či onu hudbu chuť, do ní sáhnou. Pro ně je součástí poslechu hmat i zrak.

Mezi novinky, které všechny zmíněné smysly potěší nesporně, patří aktuální komplet The Doors. Všech šest řadově vydaných alb pohromadě v jednom příznačně Perception - Vjem nazvaném boxu. Velmi utěšeném. Každé album je tu ve dvou verzích - ta druhá je přemíchána do prostorového zvuku a doplněná klipy nebo záznamy z koncertů. A výkladem pamětníků, co bylo, když ta která nahrávka vznikala a vznikla. Od prvního alba The Doors z roku 1967, přes Strange Days z téhož roku, Waiting For The Sun z ´68., The Soft Parade o rok mladší, Morrison Hotel z roku 1970 a podslední L. A. Woman z roku 1971, doby, kdy skončil život Jima Morrisona. Doors už ničím nenavázali, bez něj by to nemělo smysl. Ale tahle kolekce patří i po 40 letech od prvního a 35 od posledního alba k tomu nejlepšímu, co rock hudbě dodal. Celý box má snad samozřejmě tvar dveří i s kukátkem, kterým lze vidět fotky kapely.

Příjemné do každé knihovny. A nezapomeňte, anonymita muzice nesvědčí. Pokud ji začneme brát jako spotřební zboží, za chvíli ani nebudeme vědět, kdože nám to hraje. Dovolte malou nostalgii - to my jsme v době Doors každé album opatrovali jako příslovečné oko, bylo pokladem, něčím, čím se dalo chlubit a co ocenil v té době snad každý. Mívali jsme doma slušné sbírky. A to přesto, že jsme za LP v té době v přepočtu platili třeba 5.000 korun. Dodnes i díky tomuto přístupu vím, jak roky rocku běžely, kdo odkud přišel, kam šel, kde se zastavil a co světu přinesl. Obávám se, že tohle nám přehrávátka do uší nepřinesou.

Je čas vrátit se ke klasice - třeba právě novými starými dobrými kompletními The Doors. Pro dobrý Vjem.