Indie je skutečně neuvěřitelná. Kdo ji na vlastní kůži nezažil, nemůže pochopit…"latinské oči" tedy dnes z tohoto rozporuplného subkontinentu.Ještě se sem vrátím. Rád bych tuto obrovskou zemi totiž poznal nejen jako reportér z teroristických útoků v Bombaji, ale i jako běžný návštěvník. Je tu jistě hodně co vidět, poznat, zažít, vytrpět… Nám, zahraničním reportérům, naše nekonečná, leč mimořádně obohacující práce na místě (natáčení reportáží, permanentní hon za získáváním informací, odesílání reportáží, živé vstupy, organizace rozhovorů, přesunů, plánování apod.) většinou nedovolí poznat další tváře země, než jen ten aspekt, či konkrétní událost, na kterou se soustředíme. Jsou to většinou jen prchavé chvilky, kdy se od naší práce odpoutáme a vstřebáváme další vjemy. Někdy toho ale i za těch pár minut může být až příliš.
Latinské oči Filipa Kandy: Incredible India
Stačilo k tomu třeba jen obejít blok v blízkosti hotelu. Prvních 150 metrů po hlavní ulici to ještě celkem šlo. Sice se po ní proplétají auta (či vraky), autobusy i nákladní vozy ve třech pruzích v každém směru společně s chodci, obchodníky, dětmi, zvířaty, motorkami i krysami, ale k nehodám v Indii nedochází. Místy se dá jít i po chodníku, i když právě tam si lze nejvíc uvědomit, že Indie má 1.1 miliardy obyvatel, a v Bombaji žije zhruba 19 miliónů lidí. Na těch prvních sto padesáti metrech minete tak asi sto padesát nejrůznějších stánků a prodejců, většina vám pochopitelně něco nabízí, a také několik desítek žebráků.
Druhá a třetí strana onoho bloku, to už ale byla opravdová INCREDIBLE INDIA. Byla to totiž ta REAL INDIA. Lidí přibylo, a přibylo nejen těch v bdělém stavu, ale i těch spících. Bylo tak zhruba půl deváté večer a lidé ulice už se ukládali k spánku. Tady jsem viděl chudobu tak, jako ještě nikdy dosud. Indů je tolik, že prostě nemůže být bydlení pro všechny. Každé volné místo na chodníku, výklenek, zákoutí už byly obsazeny nocležníky. Na holé zemi, v neuvěřitelné špíně, bosí, i s dětmi. Ti šťastnější ještě vsedě na chodníku dokončovali svoji strohou večeři, cokoli, co za ten den sehnali, většinou zbytky z restaurací a trhů. Vše se většinou mísí s výkaly, protože lidé ulice nemají kam chodit na toaletu, a je jich všude a všeho strašné množství. V onom bloku byly ale i restaurace - ale nic pro Evropana, natož pro esteticky citlivého Latinoameričana - a při pohledu do nich nabudete dojmu, že imunitní systém Indů asi musí být ten nejlepší na světě. Odolný všem žloutenkám, cholerám, tyfům a dalším infekcím. Možná i proto je vše tak kořeněné a ostré.
Doufám, že mě teď nebudou milovníci Indie příliš nenávidět za příliš kritický pohled. Realitou naprosté většiny Indů je ale skutečně nepředstavitelná chudoba. A neříkám tím rozhodně, že by Indové byli špatní nebo si za to mohli sami. Naopak Indové, alespoň tak jak jsem je v těch několika dnech poznal, jsou neobyčejně přátelští, srdeční a otevření. Mají neobyčejně hlubokou duši - to jsou právě ty věci, kvůli kterým se do Indie jezdí, a proč i já bych se sem ještě chtěl vrátit.
Možná se někteří diváci Událostí (a komentářů), 168ky, Dobrého rána, či programu ČT24 zeptali: A proč informuje z Indie Kanda, specialista na Latinskou Ameriku? Mohl bych tu mluvit o tom, že zkušený zahraniční reportér si musí poradit i na jiných místech za hranicemi své oblasti. Ale pak si také myslím, že je dobré neuzavírat se jen do regionu svého zájmu. To by se pak reportér mohl příliš izolovat, zabrat se pouze do své oblasti, ztratit k ní kritičnost a ztratit potřebné srovnání a celkový světový rozhled, připravit se o další potřebné zkušenosti. Indie viděná latinskýma očima je také poučná. A možná si ani nejchudší obyvatelé slamů v nuzných předměstích latinskoamerických měst nepředstavují, co je to opravdová chudoba v Indii. Přitom kriminalita v Indii zdaleka není takovým problémem jako v Latinské Americe. A asi je zbytečné dodávat, že i běžný Evropan, průměrný občan EU, po zkušenostech z Indie musí vidět své běžné každodenní problémy jako naprosto nicotné.
Bombaj navíc patří k tomu lepšímu v Indii. Je to vyhlášené finanční a obchodní centrum celé země. Je hojně navštěvovaná a hned je také vidět proč. Historická, stará část města a budovy, které patří do kulturního dědictví, jsou úžasné. Mám na mysli například Muzeum, Nádraží Victoria (ano, to, kde došlo k jednomu z těch krvavých masakrů), Brána do Indie nebo Hotel Taj Mahal. Většina historických památek kulturního dědictví pochází ještě z doby britské koloniální nadvlády. Hotel Taj Mahal také, nicméně ho postavili Indové. Jeho majitelem je dnes Ratan Tata, který mimo jiné v Indii vyrábí snad všechny typy vozidel, vlastní telekomunikace Indicom, hotelové řetězce a další podniky. Traduje se, jak se před 105 lety jeden z jeho předků, už tehdy bohatý, domáhal vstupu do jednoho tehdejšího hotelu, kde probíhala významná společenská událost. Britové ho ale do hotelu nepustili, protože byl Ind. Tak se naštval a postavil si vlastní hotel: Taj Mahal, přímo na pobřeží, dnes nejluxusnější a snad nejsymboličtější stavba v celém městě. Stojí tam od roku 1903 a teprve 8 let poté naproti němu postavili The Gate of India, Bránu do Indie, jakýsi obrovský vítězný oblouk oslavující příjezd tehdejšího britského královského páru.
Teď byl Hotel Taj Mahal jedním z dějišť nejhoršího teroristického útoku v historii Indie. Jeho oprava si vyžádá 1 rok. Vyhaslé životy už ale nikdo nevrátí. Jediný zadržený živý terorista, jednadvacetiletý Ajmal Amir Kasav, pochází z velmi chudé rodiny pákistánského Punjabu. Vychodil jen 4 třídy základní školy a jeho životní strasti a neutěšená situace ho dovedla až do výcvikových táborů buňky Laškar-e-Toiba. Tam si uvědomil, že nejlepší bude, když svůj bezcenný život obětuje „slávě islámu“. Za krvavou operaci v Bombaji slíbili teroristé jeho rodině 150 tisíc rupií (asi 65 tisíc korun)! Takovou má cenu život teroristy a všech jeho obětí!? Přesto, v kontextu zoufalé chudoby stovek miliónů obyvatel oblasti, kolik dalších ztracených existencí se nechá jeho případem inspirovat? Svět čekají stále větší hrozby a těžší úkoly…
- Realitou naprosté většiny Indů je ale skutečně nepředstavitelná chudoba. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/563/56262.jpg
- Bombaj autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/553/55246.jpg
- Teroristický útok v Bombaji autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/551/55007.jpg
- Reportér z teroristických útoků v Bombaji Filip Kanda autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/563/56265.jpg
- Realitou naprosté většiny Indů je ale skutečně nepředstavitelná chudoba. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/563/56264.jpg
- Realitou naprosté většiny Indů je ale skutečně nepředstavitelná chudoba. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/563/56256.jpg
- Realitou naprosté většiny Indů je ale skutečně nepředstavitelná chudoba. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/563/56258.jpg