Jeden mladý politik z Illionois slíbil Americe změnu. Miliony jeho spoluobčanů souhlasily s tím, že to je pro zemi právě teď to pravé, a zvolily ho do nejdůležitější funkce na světě (i když hodně lidí tvrdilo, že černoch do Bílého domu neusedne ještě desítky let). Zbývá ještě měsíc, než ten mladý politik jménem Barack Obama dostane šanci splnit své sliby. Jeden z nepřímých následků jeho zvolení ale už teď ohromil Ameriku. V jeho domovském státě to odstartovalo aféru, která posunula hranice uvěřitelnosti v oblasti tak bohaté na neuvěřitelné příběhy - v oblasti politické korupce.
Jak (ne)prodat Obamovo křeslo
V pondělí v šest ráno probudil jiného mladého politika z Illionis telefonát. Volali mu agenti FBI, že ho za pár minut přijdou zatknout. Pro guvernéra státu Illionois to bylo tak neuvěřitelné, že se zeptal, jestli nejde o vtip. Za pár minut ho přesvědčili, že opravdu nešlo. Odpoledne už stanul v modré teplákové soupravě před soudcem a vyslechl obvinění z korupce. Obvinění tak barvité, že nad ním kroutili hlavou i mistři cynismu, novinářští veteráni, se kterými jsem v té chvíli seděl na americké základně na Guantánamu. Rodu Blagojevichovi se možná v té chvíli před soudem vybavila v hlavě slova, která pronesl pouhý den před svým zatčením. Novináři se ho ptali, jestli nemá strach ze své budoucnosti a taky z odposlechů, které na něj údajně nasadili agenti FBI: „Vidím nad sebou jenom jasné nebe bez mráčků. Jestli si chce někdo nahrávat mé rozhovory, ať si je klidně nahrává.“
Přesně to FBI několik týdnů dělalo. To, co zaznamenali, by stačilo na několik obvinění. A i v Illinois, kde korupce patří k politickým tradicím (obviněni byli čtyři z posledních osmi guvernérů), to byla silná káva: „Z temných dní politické korupce je tenhle den bezesporu ten nejtemnější,“ komentoval to Eric Zorn z Chicago Tribune.
Agenty FBI dlouhé dny před zatčením trápilo jediné dilema: aby nenechali celou věc dojít příliš daleko, aby guvernér udělal kroky, které by pak nešly vzít zpět. Ve hře totiž nebylo nic menšího než obsazení senátního křesla po zvoleném prezidentovi Baracku Obamovi. Americké zákony dávají tuhle pravomoc beze zbytku do rukou guvernéra příslušného státu, v Obamově případě tedy do rukou Roda Blagojeviche. Jak výstižně v nahraných rozhovorech říká sám Blagojevich: „To je zk…ně zlatá příležitost, nenechám si jí ujít jenom tak.“
Věděl, že se o něj FBI zajímá. Navzdory tomu rozjel neuvěřitelnou hru, neuvěřitelně drzou, neuvěřitelně arogantní - aukci místa v americkém Senátu: „Když mi nikdo nedá tolik, kolik chci, jmenuji klidně sám sebe.“ Chtěl peníze na svou politickou kampaň, dobře placené místo ve správní radě některé soukromé společnosti, dokonce ministerstvo. Ideálně ministerstvo energetiky: „Tam se vydělávají největší peníze.“ Ministr má sice plat stejný jako jiní členové administrativy, ve světě Roda Blagojeviche ale velké společnosti platí velké peníze - a v energetice se nepohybují jiné společnosti než velké.
Snaha o vládní křeslo mu nevyšla. Záznamy dokazují, že mu Obamovi lidé nechtěli dát, co požadoval („Nabízejí mi, že si mě budou vážit. Ať jdou do pr…“). Jiní politici takové zábrany neměli. Kandidát číslo 5 nabízel Blagojevichovi až půl milionu dolarů na politickou kampaň. Americká média jednotně tvrdí, že tím kandidátem není nikdo jiný, než korunní princ afroamerické politiky, syn známého černošského reverenda Jessie Jackson ml. Pokud se to potvrdí, zřejmě nebude Blagojevich jedinou obětí své aféry. Jackson Jr. přitom platil za muže, který by jednou mohl jít ve stopách Baracka Obamy nejenom do Senátu, ale i o pár set metrů dál, na adresu 1600 Pennsylvania Ave - do Bílého domu.
O kandidatuře na amerického prezidenta ostatně uvažoval i Rod Blagojevich. Teď se aspoň drží vší silou v dosavadní funkci a úřaduje, jako by se nic nestalo (naposledy podepsal zákon o autismu). Odstoupit odmítá a zákonodárci státu Illinois přiznávají, že odvolání by mohlo trvat dlouhé měsíce.
Kdo Blagojeviche zná, není aférou překvapený. Záznamy dokázaly, že vydíral i vedení místního vlivného deníku Chicago Post (za úlevy na daních požadoval vyhazov pro novináře, kteří ho kritizovali), a šéfa místní pediatrické kliniky. Tomu hrozil, že jeho dětským pacientům sebere několikamilionovou státní dotaci, když mu nepřispěje padesáti tisíci na jeho kampaň. Místní politici pak připomínají, že nectil ani nepsaná pravidla politických zápasů - to když nechal vyhodit manželku politického protivníka. Člen illinoiské Sněmovny reprezentantů Jack Franks k tomu poznamenal: „Je to jako u mafie, manželky se nikdy nesmíš dotknout.“
Hodně lidí se samozřejmě ptá, jak se mohl takový člověk dostat tak vysoko. Jeden chicagský politik k tomu poznamenává: Pamatuje si jména a dobře se oženil. To druhé mu zajišťuje potřebnou podporu, to první pak známé a přátele, u kterých si vždy spolehlivě pamatuje, jak se jmenuje jejich pes, kočka, vnuk nebo snacha. Všechny politické protivníky odrovnal drahou kampaní, na kterou dokázal získat peníze díky kontaktům svým a svého tchána.
Ne všichni, které na své cestě potkal, dokázali spolknout jeho styl politiky. Jedním z nich byl i jistý David Axelrod. Radil mu s kampaní v roce 2004. Byl z Blagojeviche tak znechucený, že dal sám sobě podmínku: buď najde politika, který ho opět inspiruje, nebo tuhle práci už nebude dělat. Profesi nezměnil. O dva roky později začal šéfovat prezidentské kampani jiného mladého politika z Illinois: tehdy obskurního kandidáta s neméně obskurním jménem - Barack Obama. Snad ten bude mít stejnou zázračně léčivou schopnost u dalších lidí, kterým Rod Blagojevich způsobil politickou kocovinu. Není jich málo. Odhadem: celá Amerika.
- Rod Blagojevich autor: ČT24, zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/569/56900.jpg
- Rod Blagojevich s manželkou Patti autor: ČT24, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/570/56921.jpg
- Rod Blagojevich autor: ČT24, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/572/57138.jpg
- Rod Blagojevich při projevu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/570/56903.jpg