Vyhublý, bledý, ale s úsměvem ve tváři a štěstím v očích se vrátil na svobodu bývalý guvernér kolumbijského departmentu Meta Alan Jara. Sedm let a sedm měsíců strávil v zajetí povstalců Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC)! Doma ho čekal ještě vánoční stromeček a dárky ze všech těch let, co přežíval v pralese. "Slyšel jsem vyrůstat mého syna", řekl s poděkováním tvůrcům rozhlasových programů, které se v Kolumbii zaměřují na vysílání vzkazů rodin a přátel rukojmích.
Kolumbie, FARC: Nové propouštění i kritika
Alan Jara je jedním z šestice rukojmích, které FARC v uplynulém týdnu osvobodily. V rukou povstalců dál zůstává přes 20 vojáků, policistů a politiků, které chtějí partyzáni vyměnit za propuštění svých vězňů či za jiné politické ústupky, a další zhruba 3 stovky rukojmích „ekonomických“ (to jsou ti, za které žádají finanční výkupné).
Co ale mnohé překvapilo, byla Jarova mimořádně ostrá kritika prezidenta Uribeho a jeho bezpečnostní politiky. „Neudělal nic pro naše osvobození“, prohlásil Alan Jara pár hodin poté, co stanul na svobodě, „Postoj prezidenta Uribeho nijak nepomohl dojednání tzv. humanitární výměny, a tím, k osvobození vězňů“. Žádný z dosud propuštěných rukojmích FARC nebyl ke kolumbijskému prezidentovi tak kritický.
Slabší nebo silnější?
Další slova osvobozeného bývalého politika také ostře kontrastují s tím, jak se v posledních měsících o FARC informuje. Jak známo, Revoluční ozbrojené síly Kolumbie utrpěly za poslední rok několik velmi silných ran: dopadení a usmrcení muže číslo 2 této guerilly Raúla Reyese, smrt legendárního zakladatele FARC Manuela Marulandy, smrt velitele Ivána Ríose, dezerce mnoha dalších partyzánů, jejich početné ztráty při útocích vládních vojsk, osvobození Ingrid Betancourt a dalších patnácti zajatců… To vše vedlo mnohé komentátory k závěrům, že FARC jsou fatálně oslabeny, ztrácí půdu pod nohama, hroutí se, a že je jen otázka času, kdy budou poraženy docela.
Osvobozený Alan Jara, který v partyzánských táborech přežil 2 760 dní a nocí (!), ale vypovídá něco jiného. Podle něj FARC zdaleka nejsou poraženy. Říká, že hluboko v pralesech a partyzánských táborech je mnoho nových a mladých válečníků, kteří rozšiřují povstalecké řady prostě proto, že nemají a nemohou mít žádný jiný životní projekt. Jara poznal mladé partyzány, kteří přišli ze zemědělských oblastí, kde vládní letouny ve snaze práškovat plantáže koky, nenávratně zničily rozsáhlé plochy úrodné půdy a připravily tak tisíce místních o živobytí. „Zdá se, že prezidentovi Uribemu vyhovuje válečný stav v zemi a povstalcům z FARC vyhovuje, že Uribe je u moci“, řekl Jara. Díky existenci FARC totiž Uribe může dál ospravedlňovat svoji bezpečnostní politiku a získávat na svou stranu podporu veřejnosti. FARC s Uribem u moci zase mají stále důvody k dalším bojům, útokům a atentátům. Alan Jara ale říká, že pouze jednání, ne síla, může vést k odzbrojení povstalců a dojednání míru v Kolumbii.
Jarova slova pochopitelně v Kolumbii vzbudila četné a rozporuplné reakce. Mnozí z jeho spoluobčanů ho viní, že se za dobu únosu nechal od partyzánů zpracovat, a nechybí ani ti, kteří mu otevřeně nadávají. Jiní naopak vítají, že konečně některý z propuštěných rukojmích veřejně prohlásil, že ztratil X let svého života kvůli FARC i kvůli Uribemu. Mezi těmi, kdo s Jarou celkem logicky souhlasí nejvíc, jsou především příbuzní dalších rukojmích, kteří v pralese zůstali.
Je dost možné, že FARC se jednostranným propuštěním šesti rukojmích v uplynulém týdnu snaží vylepšit svoji mezinárodní image, zvlášť po ranách, které v minulých měsících od Uribeho vlády utrpěly. Neměly by se však brát lehkovážně ani Jarovy výpovědi ohledně síly FARC. Jeho slova by potvrzovala teorii, že nedávné újmy povstalce neoslabily, že místa dopadených velitelů už dávno nahradili další neméně „schopní“ muži ve zbrani, a že partyzánské řady zase rozmnožily další stovky mladíků, kteří neměli jinou perspektivu.
Pokud by to vše byla pravda, pak by to ještě víc posílilo názor, že důležitější je zlepšit sociální a ekonomické podmínky širokých vrstev společnosti než zavádět další a další represivní opatření. Je přitom samozřejmě známé, že FARC jsou zločinecká organizace zodpovědná za smrt tisíců nevinných civilistů a porušující základní lidská práva. Ti, kdo přitom poukazují i na vinu a chyby kolumbijské vládní bezpečnostní politiky pochopitelně FARC neobhajují. Jen vědí, že je dobré si o jejich skutečné síle či slabosti moc nenalhávat, neklamat sama sebe, znát dobře realitu. Pomůže to k dalšímu rozhodování a podle toho pak bude možné volit prostředky, postup a strategii k dosažení cíle, který chce naprostá většina: mír a spravedlnost.
- Bývalý guvernér Alan Jara propuštěný po sedmi letech v zajetí levicových povstalců autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/663/66203.jpg
- Álvaro Uribe autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/317/31665.jpg
- Ozbrojenci z hnutí FARC autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/47/4662.jpg