Latinské oči ve Vietnamu

Ač specialista na Latinskou Ameriku, do jihovýchodní Asie jezdím vždy velmi rád. Alespoň mi to umožní porovnat, co mají tyto dva světy společného či rozdílného. V Thajsku a Kambodži jsem už byl v minulosti čtyřikrát, včetně vysílání z přírodní a humanitární katastrofy po tsunami před téměř pěti lety. Teď mne reportážní cesta zavedla poprvé do Vietnamu.

Oba regiony - Latinská Amerika a jihovýchodní Asie - mají některé předem dané a zákonité podobnosti, mezi které patří tropické klima, exotická příroda, bohatý folklor, minulost třetího světa a další. Přesto jsou na první pohled patrné jasné a charakteristické rozdíly.

Začneme jídlem. Potravinové zdroje jsou v obou oblastech velmi podobné. Hovězí, vepřové i drůbeží maso, zelenina, ryby, mořské plody, rýže, rozmanité tropické ovoce. Způsoby zpracování a stolování jsou však naprosto rozdílné. Rozmanitá vietnamská kuchyně patří k těm typickým orientálním s využitím nejrůznějších koření a bylin.

Dalším rozdílem mezi Latinskou Amerikou a Vietnamem, který je patrný na první pohled, je doprava. Vietnam sice patří v posledních dvou desetiletích k nejrychleji se rozvíjejícím ekonomikám světa, země se modernizuje a motorizuje, počet automobilů tady každým rokem strmě stoupá, přesto mezi nejpoužívanější dopravní prostředky stále patří ty na dvou kolech. Dnes už to ale nejsou jízdní kola, ale motorky. Z každé městské křižovatky jich na zelenou vystartuje několik desítek. Motocyklisté se ulicemi prodírají v mnoha proudech, předjíždějí, odbočují, vjíždějí, zastavují, na první pohled vše probíhá velmi chaoticky. Přesto zde dopravní nehody vidět nejsou. Je to především díky obrovské toleranci a ohleduplnosti všech účastníků provozu.

Velké rozdíly jsou na první pohled vidět i na meziměstských tazích. Zatím jsem sice jel pouze trasu z Hanoje do města Hai Phong a z Hanoje do Ha Longu a zpět, k vytvoření obrazu to ale stačí. Jde o trasy o délce asi 110, respektive 150 kilometrů, jejich překonání však zabere nějaké 3, respektive 4 hodiny. V první řadě je to kvůli velmi hustému provozu automobilů, motorek, jízdních kol, nákladních aut, místy i pěších či dobytka. A v druhé řadě je to i proto, že obě cesty vedou vlastně z nějakých 80 procent neustále městskou zástavbou. Jedno město přechází v druhé, na cestě jsou křižovatky, odbočky, překážky, semafory. Cesta se tak velice protahuje.

Cestovatele také ve Vietnamu na první pohled zaujmou často vysoké, mnohapatrové, leč mimořádně úzké domy. Některé mohou být široké tak 3 metry, mohou ale mít i 5 nebo 6 pater. Je známé, že jihovýchodní Asie trpí přelidněností, místa je málo, pozemky jsou velmi drahé, a všechny prostory je třeba velmi dobře využít. A Vietnamci to dokáží výborně.

V zajímavých rozdílech bych mohl pokračovat dál, ale vyberu teď už jen jeden, který považuji za velmi výrazný:
Společnosti jihovýchodní Asie, a Vietnamu zvlášť, jsou v porovnání s Latinskou Amerikou asketické. Lidé jsou velmi pracovití, vydrží větší zátěž a nekladou velký důraz na vlastní požitky. Stěžejním rozdílem je bezpečnost. Zatímco Latinská Amerika dlouhodobě bojuje s rozsáhlou kriminalitou, jihovýchodní Asie patří k nejbezpečnějším koutům světa. Svou roli v tom určitě hrají přísné zákony a tresty ve zdejších zemích, zřejmě i větší autorita úřadů, státu, policie a režimu.

Dračí zátoka

Příběh o drakovi, kterého kdysi dávno seslal Vietnamcům bůh na pomoc proti čínským útočníkům, zná téměř každý, kdo zemi někdy navštívil. Říká se i to, že drak nakladl do moře svá obří vejce, která pak měla nájezdníkům zabránit v plavbě a jejich vylodění na vietnamském pobřeží Jižního čínského moře. Z oněch vajec se pak staly bizarní ostrovy - symbol Dračí zátoky. Jsou to jen příkré skály a na nich hustý porost. Je jich kolem 3300 a vytvářejí mimořádně malebnou krajinu. Na proklatě rychlém člunu se v jejich bludišti proháněl i slavný James Bond a svoji cestu sem povinně váží téměř všichni turisti. My jsme se ale během natáčení dostali přímo do jedné ze zdejších plovoucích vesniček a osobně poznali, jak žijí její obyvatelé, kteří si do kolonky „trvalé bydliště“ píší: moře. Mořské plody, které loví, prodávají na trh či na místě přímo připravují, chutnají znamenitě. Ale mnohem víc uvidíte v jednom z příštích Objektivů České televize. Teď už musíme pokračovat dál, na interview s ministrem zahraničí. K nahlédnutí tu zatím nechám aspoň pár fotografií.

  • Filip Kanda v Dračí zátoce autor: Filip Kanda, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/879/87803.jpg
  • Městský provoz v Hanoji autor: Filip Kanda, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/878/87797.jpg
  • Vietnam autor: Filip Kanda, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/878/87798.jpg
  • Vietnam autor: Filip Kanda, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/879/87805.jpg
  • Vietnam autor: Filip Kanda, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/879/87801.jpg